Je to už rok, co jsem ve svém článku upozornila na tehdy probíhající summit Světového ekonomického fóra v Davosu, kde došli k usnesení, že status uprchlíka může získat také ten, kdo prchá před nepříznivým klimatem či znečištěným ovzduším. Už tehdy bylo jasné, že se jen čeká na precedens, který se objevil nyní. To, že již byl oficiálně v některé ze zemí EU, k nimž, bohužel, také patříme, tento statut udělen, zcela jasně naznačuje, že ostatní státy budou tuto praxi – byť třeba nuceně – kopírovat. Lze očekávat, že se možná vzepře Maďarsko, případně i Polsko. Neočekávám však, že by se vzepřel kdokoli jiný.
Odvolací soud francouzského města Bordeaux minulý měsíc udělil status „nemocného cizince“ muži z Bangladéše, trpícímu respiračním onemocněním, s přihlédnutím ke znečištění ovzduší země jeho původu, čímž potenciálně vytvořil právní precedens pro novou kategorii uprchlíků.
Poté, co žil ve Francii téměř deset let, Sheel, Bangladéšan, trpící obtížným respiračním onemocněním, získal své první povolení k pobytu pro nemocného cizince v roce 2015. Zhruba čtyřicetiletý vetřelec žijící v Toulouse, v Haute-Garonne, trpí těžkou formou astmatu, jenž vyžaduje dlouhodobou léčbu. Navíc údajně trpí i silnou spánkovou apnoe, která ho nutí spát každou noc s dýchací podporou.
Navzdory svému křehkému zdravotnímu stavu mu bylo v červnu 2019 zamítnuto prodloužení povolení k pobytu a hrozila mu deportace. Francouzská prefektura, která se účastnila posouzení jeho případu, uvedla, že žadateli může být poskytnuta vhodná péče i v Bangladéši. Jeho žádost o sloučení rodiny byla také zamítnuta.
O rok později správní soud zrušil posudek prefektury s tím, že zatímco léky na zmírnění astmatických záchvatů jsou v Bangladéši skutečně k dispozici, základní léčba neexistuje. Prefekt se však nezastavil a podal případ k odvolacímu soudu v Bordeaux, který proběhl 18.1.2021.
„Je to ve Francii poprvé, kdy vzal soud v úvahu klimatické kritérium, které odůvodňuje, že osoba by měla mít prospěch ze statusu nemocného cizince,“ řekl Ludovic Rivière, právník z Toulouse a zástupce Sheela. „Protože je zřejmé, že podmínky životního prostředí v Bangladéši nám umožňují říci, že by bylo zdraví mého klienta poškozeno.“
„Stejně jako neposíláme pacienta s AIDS do země, kde nemůže být léčen nebo vězeň v cele smrti není poslán do státu, který trest smrti praktikuje, nemůže být Sheel deportován do Bangladéše. Ale my jsme stále daleko od stanovení precedentu a vytvoření skutečného postavení klimatických uprchlíků ve Francii,“ řekl Rivière, který nyní doufá, že veřejné orgány a soudy budou posuzovat otázku klimatu systematicky.
„Kandidátů na klimatický azyl bude stále více a více, politici nebudou mít jinou možnost, než se o to rychle zajímat.“
Hrozba, že levicové strany využijí změnu klimatu jako záminku k přijetí milionů vetřelců do Evropy, je reálná. Německá strana zelených například zveřejnila návrh na přijetí 150 milionů klimatických uprchlíků do Německa, což by představovalo téměř dvojnásobek současného počtu obyvatel Německa.
Případ z Francie je případem prvního soudně potvrzeného „klimatického uprchlíka“ v zemích EU. Jak dlouho potrvá, než se začne totéž uplatňovat i vůči vetřelcům, kteří přichází ze zemí, kde je celkově nesnesitelné klima? Třeba příliš horko a sucho – to by pasovalo na značnou část Afriky.
Příště už to tedy nemusí být o údajné nemoci dotčeného, ale čistě o počasí, které větší část roku v jeho domovině panuje. Ostatně, všimli jste si, že třeba nemocní s AIDS se zpět do Afriky vůbec neposílají, neboť by tam neměli adekvátní léčbu? Víte, kolik nedeportovatelných afrických vetřelců s touto nemocí se po Evropě potuluje? Kolik jich už získalo uprchlický azyl jen na základě jejich nemoci, kterou je Afrika doslova promořena?
