Velká Británie už nepatří Britům: 19% populace se narodilo mimo Evropu

Velká Británie není samozřejmě jedinou zemí, která se velmi rychle demograficky mění. Ale spolu s Německem, Francií a Švédskem patří k zemím, kde jsou tyto změny nejrychlejší.

Číslo v titulku označuje cizince narozené mimo Evropu, ale již ne ty narozené v zemi. Přitom spousta Pákistánců či Indů se již v zemi narodila. Ve velkých městech – včetně Londýna – jsou již běloši zpravidla menšinou.

To znamená, že je velmi pravděpodobné, že již nyní jsou původní obyvatelé v celé Velké Británii téměř menšinou.

A co je nejhorší? Že mezi oněmi cizinci jsou převážně muslimové. Tedy zároveň s postupnými demografickými změnami dochází také k dnes již nezvratné islamizaci. Původní obyvatelstvo je navíc diskriminováno, což se zdaleka netýká jen policie či justice „dvojího metru.“

Běloši jsou již vyloučeni během náborů na různé pracovní posty, školy či úřady. Například tajné služby jako MI6 již bělochy nepřijímají. A nikdo to nepovažuje za rasismus či diskriminaci.

Jak ukazuje příklad nejen Británie, ale i jiných zemí, tak k náhradě obyvatel dochází častěji cestou legální než ilegální migrace. Tedy slučováním rodin nebo pracovními a studentskými povoleními k pobytu.

To by mělo být varováním  v době, kdy se  naše vláda chystá přijmout asi 100 000 cizinců z neevropských zemí. Údajně na práci…

Místo toho, aby Británie pevně uzavřela hranice a odmítla další migranty, ministerstvo vnitra 19. srpna 2026 vydalo devítistránkovou brožuru „Porozumění chování a očekáváním ve Spojeném království: průvodce pro žadatele o azyl.“

Tato brožura vysvětluje nově příchozím ilegálům, že znásilnění a sex s dětmi jsou v Británii závažné trestné činy, a že zapojení se do obojího „může ovlivnit vaši žádost o azyl.“

Otázka, kterou si dnes zřejmě klade tolik Britů, není jen proč britská vláda považuje za dobrý nápad povolit pokračování výměny obyvatel, ale proč by muži z třetího světa, kteří považují znásilňování žen a dětí za normální, měli vůbec mít povoleno vkročit na britskou půdu.

Od roku 2018 dorazilo do Spojeného království přibližně 200 000 ilegálů na malých lodích. Většině z nich bylo dovoleno zůstat v Británii, přičemž pouze 4 % (asi 9 000) bylo deportováno. Většina migrantů pochází z Eritreje, Súdánu, Afghánistánu, Somálska a Íránu. Sedmdesát pět procent příchozích jsou muži.

Ilegálové však tvoří jen zlomek kolektivní imigrace do Spojeného království.

Podle nejnovějších statistik:

„V letech 2021/22 bylo 10,7 milionu lidí žijících ve Spojeném království a narozených v zahraničí (16 % celkové populace). Z nich 6,8 milionu (10 % populace) se narodilo mimo EU.

Novější ad hoc odhad ONS naznačuje, že k červnu 2024 žilo v Británii přibližně 13,1 milionu lidí narozených v zahraničí, včetně 9,2 milionu narozených mimo Evropu.

To odpovídalo přibližně 19 % populace Spojeného království, což vedlo k tomu, že dnes v Británii žije nejméně 13 milionů zahraničních rezidentů, což je nárůst přibližně o 2,4 milionu lidí od roku 2021/22.“

To je neuvěřitelné množství převážně imigrantů z třetího světa, převážně mužů, během pouhých několika let.

Britská vláda nejenže selhává v deportaci ilegálů, ale v současnosti je přesouvá z hotelů, kde dosud bydleli, do malých měst a vesnic po celé zemi, kde se vesměs mladí muži nudí.

Malá vesnice Piddington s populací 350 obyvatel se chystá přijmout 1 250 mužů z řad převážně afrických ilegálů, kteří budou ubytováni na místní bývalé vojenské základně. Obyvatelé vesnice, kteří jsou vyděšení, říkají, že vyhlásí nezávislost a vyzvali amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby je podpořil.

Mají všechny důvody se tohoto přílivu obávat. Výsledky měnící se demografické situace Británie jsou dostupné všem.

V dělnických komunitách, kam se neevropští cizinci historicky stěhovali, byli Britové očerňováni a považováni za nepřátele státu za to, že poukazovali na několik mrazivých faktů, jako je rostoucí kriminalizace svobody slova, nekontrolovatelná cenzura a ohromující počet znásilnění a dalších sexuálních útoků žadatelů o azyl v Británii (například zde, tady, tady, tady a tady).

V letech 2002-03 bylo policií zaznamenáno v celé zemi přibližně 16 400 trestných činů znásilnění, což je číslo, které dosáhlo vrcholu kolem 71 000–74 700 k červenci 2026. A to jsou jen ty případy, které jsou hlášeny.

Nyní nastal čas, aby zbytek Británie nesl následky otevřených hranic. Allison Pearsonová, novinářka deníku The Telegraph, nedávno popsala Británii jako nebezpečnou pro ženy a děti, přičemž vládě je to jedno.

„Téměř neuplyne den, kdy bychom se nedozvěděli o nějaké nesnesitelné nové ohavnosti,“ napsala, odkazujíc na prudce rostoucí míru znásilnění a dalších sexuálních útoků žadatelů o azyl v Británii, a dodala:

„Už není prostor pro pochybnosti, že násilné a sexuální útoky na britské ženy, dívky a děti ze strany ilegálů a dalších mužů z cizích kultur, jsou vládou, která je z politických důvodů a ideologických preferencí odmítá chránit, odmítány jako vedlejší škody.“

Mezi nejnovější odhalené zrůdy z posledních dní patří:

• Dva afghánští ilegálové byli shledáni vinnými z útoku na pár na prvním rande v londýnském parku, přičemž muži se střídali ve znásilňování ženy, zatímco drželi nůž u krku jejího partnera.
• Syrský teenager byl uvězněn poté, co znásilnil ženu na veřejném záchodě na pláži v Bournemouthu.
• Eritrejec Bruke Desalagne byl shledán vinným ze znásilnění důchodce před kostelem.
• Taxikář Abdul Farid Nabizada, bývalý vojenský překladatel z Afghánistánu, byl uvězněn za únos a znásilnění dospívající pasažérky.

Britská vláda však nechce, aby veřejnost věděla, kolik z násilníků jsou cizinci. Ačkoliv bylo vládě nařízeno zveřejnit statistiky s příslušností pachatelů, proti tomuto rozhodnutí bojuje.

Invaze do Británie probíhá na několika úrovních. Městská rada Birminghamu žádá soudní příkaz, který by zakázal aktivistům účastnit se kampaně „Raise the Colours“ – vlasteneckého hnutí britské hrdosti – a dalším osobám vyvěšovat britské a anglické vlajky na lampách ve městě s odkazem na „veřejnou bezpečnost.“

Chtějí, aby lidé, kteří takový možný příkaz odmítnou, šli do vězení. Ačkoliv to zní neuvěřitelně, pravděpodobně budou úspěšní: Oxfordshire v červnu požádal o soudní zákaz vyvěšování křížů svatého Jiří a unijních vlajek. Tehdy mluvčí rady řekl:

„Obyvatelé z celého Oxfordshiru, od Adderbury po Wallingford, si stěžovali radě na bezpečnostní rizika, zastrašování a stres spojené s vyvěšováním těchto vlajek.

Pokračující rozsah a přetrvávající chování organizace Raise the Colours vytvořily bezpečnostní rizika, způsobily úzkost v komunitách a vedly ke zneužívání a zastrašování vůči týmům rady a obyvatelům.“

Soudce vydal soudní zákaz vyvěšování anglických a britských vlajek a každý, kdo ho poruší, bude čelit pokutám nebo vězení.

Vyvěs vlastní vlajku ve své zemi a budeš pokutován a poslán do vězení. Spojené království už nepatří vlastním lidem.

V dalších zprávách, od roku 2023 provozují MI5, MI6 a Government Communications Headquarters (britská „zpravodajská, bezpečnostní a kybernetická agentura„) letní zpravodajskou stáž, což je jakýsi náborový proces, ze kterého jsou bílí lidé výslovně vyloučeni, aby „zvýšili rozmanitost v našich organizacích“:

„Pro akademický rok 2026/27, pokud jste ve svém posledním nebo předposledním ročníku univerzity, pocházíte z černošského, asijského, smíšeného nebo etnického menšinového prostředí a ze sociálně či ekonomicky znevýhodněného prostředí, vám tato stáž pomůže zjistit, zda je kariéra ve zpravodajství pro vás ta pravá.

Přihlášky na tuto stáž omezujeme pouze na osoby z této demografické skupiny kvůli současnému nedostatečnému zastoupení v našem pracovním kolektivu.“

Úřady to už ani neskrývají: Ochrana Británie před hrozbami není ani na programu. Rozmanitost, rovnost a začleňování jsou. A koho zajímá, jestli jsou ti, kdo se ucházejí, vůbec vhodní pro tuto práci?