Dvě nové studie spojují krevní transfúze s poškozením mRNA „vakcínou“

Nejspíš jste již slyšeli o organizaci Safe Blood, která se již několik let zabývá shromažďováním krve neočkovaných pro transfuze pacientů, kteří nechtějí riskovat, že budou „kontaminováni“ krví očkovaného.

Tato organizace mezitím nechala provést dvě různé studie, které měly zjistit, zda skutečně dochází po transfuzi krve neznámého původu k nějakým závažným reakcím u neočkovaných.

Studie již prošly recenzním řízením a právě byly publikovány v aktuálním čísle časopisu International Journal of Innovative Research in Medical Science. Výzkum za poslední dva roky, sponzorovaný nadací Safe Blood, tyto studie umožnil.

Safe Blood dále uvádí výčet autorů jednotlivých studií a následně popisuje, jak studie probíhaly a co zjistily.

Část I: Nové klinické paradigma rizika transfuze krve

První článek naší studie s názvem Potenciální dopady očkování proti COVID-19 pro darování krve: Retrospektivní případová série a přehled literatury – část I z II se zaměřuje na devět pacientů a představuje silné důkazy, že byli poškozeni krevními transfuzemi z běžné zásoby kontaminované složkami mRNA vakcíny a jejich hlavním produktem, spike proteinem.

Komplikace nebyly malé. Mezi ně patřily progresivní poruchy srážlivosti, tromboembolická choroba, myokarditida, perikardiální onemocnění, diseminovaná intravaskulární koagulace, selhání víceorgánových systémů a v několika tragických případech úmrtí.

Když jsme tyto kazuistiky syntetizovali s existující biomedicínskou literaturou, identifikovali jsme děsivou realitu, která zcela předefinuje bezpečnostní parametry darované krve.

Každá patogenní složka injekcí mRNA, včetně syntetické mRNA, DNA plazmidů, promotorů SV40 a cirkulujících spike proteinů, byla prokázána jako cirkulující v krvi některých očkovaných dárců měsíce nebo dokonce roky po injekci.

Naše zjištění ukazují, že krev darovaná očkovanými osobami může obsahovat tyto biologicky aktivní, toxické složky, které pak mohou být přeneseny na nic netušící příjemce.

Shrnutí zjištění, spolu se dvěma skvělými ilustracemi od spoluautora a člena McCullough Foundation Nica Hulschera, se poprvé objevilo na substacku „The Focal Points.“ Případy pokrývají věková období, země a etnika.

Část II: Ohromující statistické ověření

Druhá studie s názvem Možné důsledky očkování proti COVID-19 pro darování krve: Část II: Analýza VAERS a přehled literatury  poskytuje rozsáhlé statistické důkazy na úrovni populace, které potvrzují naše klinické závěry.

Provedli jsme komplexní farmakovigilanční audit federální databáze Vaccine Adverse Event Reporting System od 1. ledna 1990 do 26. června 2026, při kterém jsme porovnali zprávy spojené s vakcínami proti COVID-19 s vakcínami proti chřipce, DPT a všemi ostatními vakcínámi – bez Covidové – dohromady.

Výsledné bezpečnostní signály spojující poškození pacientů v části I s mRNA vakcínami jsou naprosto astronomické. Jak řekl Dr. Michael Gaeta, mimořádné poměry rizik (uvedené níže) a P-hodnoty 0,001 (představující pravděpodobnost příčinné souvislosti mezi mRNA vakcínami a těmito kategoriemi zranění téměř jistotou):

Data představují systémové, populační narušení lidských cévních a neurologických systémů, což přesně odráží srážlivé a hemoragické patologie, které jsme zdokumentovali v naší sérii případů části I:

• Trombotické příhody: až 1 221násobné zvýšení
• Hyperkoagulovatelné biomarkery: až 452násobné zvýšení
• Krvácení v těhotenství: až 108násobné zvýšení
• Krvácení: až 101násobné zvýšení
• Požadavky na transfúzi krve: až 62násobné zvýšení
• Komplikace po transfúzi: až 30násobné zvýšení
• Creutzfeldt-Jakobova choroba: až 1 333násobný nárůst
• Parkinsonova choroba: až 282násobný nárůst
• Prionová choroba: až 60násobné zvýšení

Nejenže se po očkování mRNA dramaticky zvyšují nemoci spojené s krví, ale totéž se děje i po transfúzi.

Když se díváme na těhotenství, v našem dřívějším příspěvku SafeBlood: A Safety Net for Pregnant Mothers jsme s Dr. Thorpem poznamenali, že studie ukazují, že  ženy v tomto období mají 10x až 13x vyšší pravděpodobnost, že budou potřebovat transfúzi než běžná populace.

Naše analýza zjistila, že data VAERS ukazují riziko u matek, které podstoupily aplikaci mRNA vakcíny, 108krát (10 800 %) oproti matkám, které obdržely jen vakcínu proti chřipce. To je riziko navíc k již zvýšenému výskytu krvácení a transfuze během těhotenství.

Všechny tyto údaje jsou zdrcujícím a nepopiratelným potvrzením toho, co pozorovatelé viděli přímo na místě. Stanovením těchto mír v 36leté databázi naše studie zcela předefinuje, jak musí disciplína hodnotit bezpečnostní profil dárcovského fondu po roce 2020.

Vědecký důkaz vs. historická realita

Jak poukazují lékařsky kvalifikovaní spoluautoři, studie devíti případů není schopna podat nezpochybnitelný důkaz. Vědeckým záměrem těchto studií je spíše upozornit veřejnost na možné nebezpečí a podpořit větší sběr a analýzu dat schopných takové důkazy prokázat, stejně jako podnítit úřady k testování zásob krve a ochraně práv pacientů na cílené darování.

Historické události mají příčiny a historická vysvětlení hledají nejpravděpodobnější  příčinu vzorců, které se objevují.

Zde máme vzorec poškození u více pacientů – jde o poškození netypická pro krevní transfuze před rokem 2021 – a ta mají příčinu. Neobjevily se spontánně ex nihilo. Neexistuje žádná alternativní teorie, což je výrazná absence.

Jak ukazuje část II, nejpravděpodobnější — či spíše jedinou pravděpodobnou — známou příčinou jsou genetické vakcíny založené na mRNA.

Pokud by existovala nějaká jiná příčina, která by nějakým způsobem napodobovala hlášené události VAERS v těchto devíti konkrétních případech, prokázat něco takového by vyžadovalo přesvědčivé důkazy.

Pokud by ve vodovodním zdroji cirkuloval kyanid a lidé v okolí by okamžitě začali pociťovat příznaky otravy kyanidem, bylo by potřeba mimořádných důkazů, aby se prokázalo, že zásobování vodou není zdroj otravy a že načasování byla jen náhoda?

Dalším zločinem proti lidskosti v době COVIDu bylo přesunutí důkazního břemene posílené úřady a ochotnými médii. Předpokládání „bezpečného a efektivního“ narativu a odmítání každé protichůdné zprávy na základě této extrémní zaujatosti způsobilo nenapravitelnou škodu milionům lidí.

Stejně jako při rané epidemii AIDS v 80. letech, pokud něco cirkuluje v krvi, je logické, že se to může přenést z jednoho pacienta na druhého.

Lékařské úřady udělaly v 80. letech totéž s HIV jako nyní s mRNA a interní přezkum HHS z roku 1995 to také potvrdil. V první části odkazujeme na tuto recenzi HIV a zásobování krví: Analýza krizového rozhodování.

Lékařské byrokracie požadovaly absolutní důkaz o škodách, přičemž ignorovaly zdravý rozum minimalizace rizika jako první.

Ze strachu z vypuknutí hysterie ohledně zásobování krví se zdravotnické úřady – kde figuroval tehdy mladý Dr. Fauci – snažily přesvědčit veřejnost, že neexistuje důkaz o přenosu HIV transfuzí.

Pokud takové riziko existovalo, bylo to „jedno z milionu.“ Fauci ujišťoval, že spíše byste byli zabiti špatně označenou krví než HIV.

Tato tvrzení odporovala zdravému rozumu i realitě. Tisíce lidí byly zbytečně nakaženy, včetně přibližně 60 % amerických hemofiliků a tenisové legendy Arthura Ashe, který během operace kyčle dostal kontaminovanou krev a později zemřel.

Zda na AIDS, nebo na AZT používané k léčbě, zůstává neznámé. Veřejné zdravotnické orgány nyní zaujaly podobný nebo agresivnější postoj založený na mylném narativu, že vakcíny proti COVID-19 mRNA jsou „bezpečné a účinné.“

V 80. letech byl „jeden z milionu“ o 38 000 % nižší. Historie se víc než jen opakuje. Úřady nyní považují toto riziko za nulové. Protože nulou nelze dělit, podcenění se zdá být stejně iracionální jako jejich uvažování.

Snižování reálného rizika

Totéž platí i dnes. Zastánci vakcín a média financovaná převážně farmaceutickou reklamou přehlížejí vážné škody hlášené miliony očkovaných mRNA. A to tím spíš, pokud se započítají i poškození z dětského očkovacího plánu.

Přibližně 1,5 % populace obdrží transfúzi v daném roce a zdá se, že ještě menší část je jí poškozena. Přesto existují důkazy, že škody způsobené komponentami mRNA vakcíny jsou skutečné, a u některých pacientů naznačují, že jsou hluboké a dokonce i smrtící.

Gaslighting veřejnosti je podle mého názoru dalším zločinem proti lidskosti.

Již není vědecky ani eticky přípustné považovat dárcovskou krev za obecnou, nekontrolovanou komoditu. Aby byla zachována integrita globálního zásobování krví, musí regulační rámce okamžitě přejít na aktivní screeningové protokoly, včetně digitálního PCR testování genetických kontaminantů a kvantitativních testů na spike proteiny…