Další z mnoha prohraných amerických válek je i ta s Íránem. Spojené státy se vzdaly některých podmínek, zatímco Írán na těch svých trvá. A zdaleka nejde jen o ukončení sankcí, ale také o požadavky na reparace.
Ti, kteří před podobným scénářem varovali dřív, než se Trump rozhodl zahájit operaci „Epická zuřivost,“ nebyli, bohužel, vyslyšeni.
Před tímto scénářem varoval třeba bývalý podporovatel Trumpa Tucker Carlson, který ho navštívil jen pár dní před zahájením operace, aby ho od útoků na Írán odradil nebo Vance, který s operací od začátku nesouhlasil, nicméně nakonec se rozhodnutí Trumpa podřídil.
Byli to však i mnozí jeho poradci, kdo Trumpovi nastínil přesně ten scénář, který se nyní stal realitou.
Nakonec poslechl letitého přítele, nedávno zesnulého Lindseyho Grahama – který ho k válce s Íránem tlačil už v Trumpově prvním volebním období – a několik dalších jestřábů, stejně jako izraelské vedení a rozhodl se začít předem prohranou válku…
Jaká je tedy aktuální situace, jak z ní těží Írán a co znamená pro USA?
Íránská IRGC drží linii a opakuje, že Hormuzský průliv se znovu otevře pro mezinárodní lodní dopravu až poté, co Spojené státy přijmou všechny jeho podmínky. Také v sobotu mluvčí íránské armády Amir Akraminia prohlásil, že nové íránské protokoly v Hormuzském průlivu jsou „nevratné“ a USA je nesmí zmařit.
„Spojené státy nemají jinou možnost než přijmout stávající situaci; jinak budou mít náklady mnohem větší než v minulosti,“ řekl Akraminia.
V neděli nová zpráva v The Wall Street Journal uvádí zřejmé: že prezident Trump má stále méně možností a je pod tlakem, přičemž jakákoli příležitost vyhlásit vítězství a učinit rychlý odchod je méně dosažitelná než kdy dřív, protože Washington by musel učinit obrovské kompromisy, včetně zrušení sankcí a vyplácení válečných kompenzací Teheránu.
Před téměř šesti měsíci, když válka začala, mnozí kritici přesně předpověděli, že USA skončí přesně tam, kde dnes reálně jsou.
„Týdny prezident Trump připravoval půdu pro vyhlášení vítězství v íránské válce, pokud by Teherán plně znovu otevřel Hormuzský průliv, dokonce soukromě předkládal myšlenku vysokým poradcům, že je ochoten odejít bez jaderné dohody, uvedli američtí představitelé,“ píše WSJ.
„Ale tento omezený cíl se stal obtížnějším, když Írán v sobotu trval na své dosud nejvyšší ceně za umožnění volného pohybu v vodní cestě, požadoval miliardy dolarů amerických plateb, stažení amerických vojáků z regionu a ukončení americké námořní blokády, mimo jiné,“ dodává zpráva.
Podobně jako tento omezený, méně závažný konflikt prezident Trump nedávno v krátkém rozhovoru pro Axios řekl, že „to v Perském zálivu nenápadně zvládáme.“
To přichází poté, co před týdnem odvolal „plánované“ „tvrdší“ útoky na Írán, které možná byly od začátku jen blufem. Teherán neustoupil a pokračuje v prosazování maximálních požadavků, jako by chtěl vyvíjet ‚maximální tlak‘ přímo na Washington.
„S nimi jen částečně vyjednáváme. Jen sledujeme Írán s jeho obrovskou inflací a tím, že nemá žádné peníze,“ tvrdil Trump. Podle dalších informací od Axios:
- Zdůraznil, že Írán je „ve velmi špatné ekonomické situaci“ a nemá peníze na výplatu svých vojáků. Americká námořní blokáda prohloubila ekonomickou krizi íránského režimu, řekl Trump.
- Současně Trump uvedl, že s poklesem ropy na něco přes 75 dolarů za barel pociťují američtí spotřebitelé méně bolesti z války.
Ironií je, že jde jen o návrat k administrativním argumentům, které obhajovaly první dny a týdny války, o níž úředníci neustále tvrdili, že bude „rychlá“ a omezená.
USA doufaly, že Írán a jeho ekonomika se zevnitř zhroutí, masy vyjdou do ulic a vláda ajatolláha bude svržena. To se opakovaně ukázalo jako blud.
Místo toho vidíme, že Washington je nucen přesunout své základny zpět z frontových oblastí v Perském zálivu a úředníci – včetně samotného Trumpa – neustále ustupují od deklarovaných cílů, záměrů a červených linií. To je opět vidět v nedělním rozhovoru pro Axios:
Íránská schopnost v podstatě uzavřít vodní cestu sporadickými raketovými a dronovými útoky se ukázala jako silný pákový nástroj pro zemi, která zpomaluje komerční dopravu, čímž rozviřuje globální ropné trhy.
Trump v posledních týdnech opakovaně prohlašoval, že Hormuzský průliv je již plně otevřený, ale každý z těchto slibů se ukázal jako předčasný.
Nyní, s méně než třemi měsíci do mezidobých voleb a cenou benzínu stále mnohem vyšší než před začátkem války koncem února, Trump hledá způsoby, jak americké veřejnosti říct, že válka je vyhraná.
Bude to opravdu divadlo, pokud bude zoufalý Trumpův Bílý dům nakonec nucen zrušit sankce a předat nějakou formu válečné kompenzace. WSJ dále poznamenává: „Jednou z hlavních komplikací pro Trumpovu administrativu jsou peníze.“
„Írán požaduje miliardy dolarů válečných reparací kromě dohody o rozmrazení majetku země po celém světě,“ dodává zpráva. Trump uvedl, že Bílý dům nedovolí, aby peníze daňových poplatníků šly do Íránu, ačkoli dohoda se zdá nepravděpodobná bez toho, aby USA rozmrazily některá aktiva, možná za určitých podmínek.
Trump měl naslouchat těm, kteří byli proti válce s Íránem a nedostal by sebe ani americký lid do tohoto zmatku.
Američtí vojáci by nebyli tak zaskočeni a přímo v nebezpečí (vzhledem k tomu, že zjevně chyběla řádná americká vojenská příprava na připravenost Íránu bránit se tak zuřivě) a stovky íránských civilních životů – včetně masakrovaných školaček – by byly ušetřeny.
