Ještě v roce 2006 byla EU ekonomicky silnější než USA. Od té doby se však vše měnilo a pak už následoval jen úpadek. Je patrné, že pád nastal zhruba v době, kdy se kolem roku 2015 otevřely hranice a k tomu se záhy začala zavádět politika Green Dealu….
Spojené státy a Evropská unie jsou dvě největší západní ekonomiky 21. století. Za poslední dvě desetiletí se však jejich ekonomické trajektorie výrazně rozcházely.
Tento níže uvedený čárový graf, od Gabriela Cohena z Visual Capitalist, sleduje hrubý domácí produkt (HDP) ekonomik EU a USA od roku 2006 do roku 2026 na základě nejnovějších údajů dostupných z Mezinárodního měnového fondu (MMF) World Economic Outlook. Údaje pro rok 2026 jsou pouze prognózy.

Tehdy patnáctičlenná Evropská unie byla založena v roce 1993, jejím předchůdcem bylo bylo Evropská společenství. V roce 2004 se připojilo 10 nových členských států, následovaných Bulharskem a Rumunskem v roce 2007.
Díky přidání těchto nových členských států spolu se silnou britskou a německou ekonomikou dosáhl celkový HDP EU v roce 2008 19,3 bilionu dolarů. To představovalo 131 % americké ekonomiky toho roku, což činilo 14,8 bilionu dolarů.
Euro také dosáhlo historického maxima v červnu 2008, kdy bylo přibližně na 1,55 USD.
Tabulka níže ukazuje velikost ekonomiky EU ve srovnání s ekonomikou USA v letech 2006 až 2026.
| Rok | 🇪🇺 HDP EU ($T) | 🇺🇸 HDP USA ($T) | Procento EU na HDP USA |
|---|---|---|---|
| 2006 | 15.27 | 13.82 | 110.5 |
| 2007 | 17.83 | 14.47 | 123.2 |
| 2008 | 19.27 | 14.77 | 130.5 |
| 2009 | 17.21 | 14.48 | 118.9 |
| 2010 | 17.09 | 15.05 | 113.6 |
| 2011 | 18.49 | 15.6 | 118.5 |
| 2012 | 17.40 | 16.25 | 107.1 |
| 2013 | 18.20 | 16.88 | 107.8 |
| 2014 | 18.86 | 17.61 | 107.1 |
| 2015 | 16.61 | 18.3 | 90.8 |
| 2016 | 16.70 | 18.8 | 88.8 |
| 2017 | 17.57 | 19.61 | 89.6 |
| 2018 | 19.00 | 20.66 | 92.0 |
| 2019 | 18.69 | 21.54 | 86.8 |
| 2020 | 15.49 | 21.38 | 72.5 |
| 2021 | 17.51 | 23.73 | 73.8 |
| 2022 | 17.04 | 26.05 | 65.4 |
| 2023 | 18.67 | 27.81 | 67.1 |
| 2024 | 19.50 | 29.3 | 66.6 |
| 2025 | 21.23 | 30.77 | 69.0 |
| 2026 | 23.03 | 32.38 | 71.1 |
Globální finanční krize a Velká recese změnily osud Evropské unie.
Nově rozšířený blok čelil vážným výzvám, protože několik vlád členských států mělo potíže se splácením svých dluhů nebo zvládáním velkých strukturálních deficitů. Mezi tyto země patřily členské země eurozóny Kypr, Řecko, Itálie, Irsko, Portugalsko a Španělsko.
Díky kombinaci multilaterálních záchranných balíčků a úsporných opatření EU krizi přežila. V následujících letech však celkový HDP 28členného bloku klesl a americká ekonomika v hodnotě 18,3 bilionu dolarů jej v roce 2015 překonala.
Část poklesu HDP denominovaného v dolarech odrážela také změny směnných kurzů, když euro oslabovalo vůči americkému dolaru.
Brexit a roky úpadku
Následovaly další výzvy. V referendu v červnu 2016 britští voliči těsně rozhodli, že Spojené království bude první zemí, která vystoupí z Evropské unie. Proces Brexitu vyvrcholil formálním odstoupením Spojeného království v lednu 2020.
Ztráta Spojeného království znamenala další ránu pro celkovou ekonomiku EU. Ačkoliv země nikdy nebyla členem eurozóny, byla druhou největší členskou ekonomikou EU. Ve spojení s pandemií COVID-19 pomohl Brexit snížit HDP bloku na 15,5 bilionu dolarů v roce 2020, což byla přibližně úroveň o deset let dřív.
Divergence po pandemii
Od pandemie se USA a Evropská unie vydaly velmi odlišnými trajektoriemi. Navzdory inflaci a vysokým úrokovým sazbám se americká ekonomika po COVIDu silně zotavila a předpokládá se, že v roce 2026 dosáhne 32,4 bilionu dolarů.
Mezitím EU čelí kombinaci rostoucí čínské průmyslové konkurence a energetické krize. Vzhledem k tomu, že Německo čelí dlouhodobé stagnaci, se předpokládá, že HDP EU dosáhne v roce 2026 23 bilionů dolarů.
To znamená, že ekonomika EU je na pouhých 71 % velikosti americké, což je výrazný obrat oproti její pozici v roce 2008. Směnné kurzy tvoří část posunu, ale slabší růst a řada ekonomických šoků také přispěly k prohlubování rozdílu.
Závěr
I když to analýza výše vůbec nebrala do úvahy, je nutné zdůraznit, že hlavní příčinou stavu EU je Green Deal a v případě Německa, které je hegemonem, samozřejmě jeho radikální zelená a vítací politika.
Ta zelená vedla k energetické chudobě (rušení jaderných a uhelných elektráren) a ta vítací pak k napjatému rozpočtu díky soustavnému „ždímání“ sociálního systému.
S Green Dealem jsou spojeny všechny regulace, uhlíkové odpustky a omezení. To je hlavní rozdíl mezi EU a USA: klimatická politika, kterou již Spojené státy právem prohlásily za podvod, zatímco Brusel zavádí další a další regulace…
