Většina europoslanců hlasovala pro vstup Ukrajiny do EU, rezoluce zároveň zlehčuje adoraci nacismu

Minulý týden, který byl poslední před europarlamentními prázdninami, proběhla spousta – často kontroverzních – hlasování. Hodně se samozřejmě hovoří zejména o kontrole chatu, ale hlasovalo se třeba i o přijetí digitálního eura nebo k Ukrajině.

O hlasování k digitálnímu euru jste si zde již mohli přečíst. Nyní se podíváme na rezoluci k Ukrajině, tedy další hlasování, které zcela zapadlo. Přitom drtivá většina evropského parlamentu v něm jasně prokázala, že v dnešní době je již adorace nacismu plně akceptována.

Zpočátku se zdálo, že evropští zákonodárci podpořili Polsko v jeho obvinění, že kyjevský režim ctí nacisty z druhé světové války. Nicméně podrobnější pohled na formulaci odhaluje zlověstné zakrývání:

Opakovaná adorace nacistů kyjevským režimem je popsána jen jako „politováníhodná,“ avšak europarlament se vyhnul jasnému odsouzení.

Jádrem věci je, že členové Evropského parlamentu ve Štrasburku hlasovali velkou většinou (460 ku 136) pro rezoluci o vstupu Ukrajiny do EU.

Součástí tohoto usnesení byl dodatek, který „kritizoval“ kyjevský režim za to, že ctí ukrajinské historické osobnosti spojené s nacistickým Německem, zatímco „nerespektuje,“ jak je to citlivé pro Polsko.

Kritika však není odsouzení. V tomto kontextu je to jen slabé prohlášení, které prakticky nic neznamená a fakticky zaručuje, že tento přístup nebude žádnou překážkou pro vstup země do EU.

Podle Evropského parlamentu novela zněla takto:

„Pokud jde o přejmenování elitní jednotky Ukrajinských ozbrojených sil na počest hrdinů UPA (Ukrajinské povstalecké armády), europoslanci litují ignorování polských citlivostí a smutku a považují toto rozhodnutí za podrývající sousedské vztahy. Vyzývají k deeskalaci a v dobré víře o obnovení snahy o usmíření.“

Toto je jen spletité blábolení zaměřené na zastření problému glorifikace nacismu režimem, který je zeměmi EU finančně podporován a zásobován zbraněmi.

Západní média se snažila hlasování ve Štrasburku zveličovat jako „odsouzení“ ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Nebylo to odsouzení. Je to ubohé zakrývání neonacistického režimu a jeho odporných politik.

Hlavním cílem Evropského parlamentu bylo zmírnit kontroverzi a diplomatickou krizi mezi Polskem a Ukrajinou, aby se ukázala jednota v zástupné válce proti Rusku. Odtud všechna ta uklidňující slova o tom, že nemáme podkopávat sousedské vztahy.

Diplomatická krize vypukla minulý měsíc, kdy ukrajinský prezident Zelenskij pojmenoval elitní komando po „Hrdinech UPA,“ Ukrajinské povstalecké armádě, která spolupracovala s nacistickým Německem během druhé světové války.

Během druhé světové války UPA ve spolupráci s nacistickým Wehrmachtem a divizemi Waffen-SS spáchala masakry Poláků, Židů, Rusů a jiných menšin. Mezi největší masakry patřila poprava 100 000 polských civilistů ve Volyni v letech 1943–44.

Polsko oficiálně uznalo tyto masové vraždy jako genocidu a odsoudilo UPA.

Ukrajina nadále popírá jakoukoli odpovědnost a považuje vůdce UPA za hrdiny.  Zelenskij, který je formálně židovského původu, se přesto účastnil poct jedincům jako jsou Stepan Bandera či Andrij Melnyk, kteří stáli v čele spolupráce s nacistickým Německem.

Ukrajinský revizionismus zkresluje historická fakta tvrzením, že spolupráce byla taktickým opatřením k porážce Sovětského svazu.

Čest UPA ze strany kyjevského režimu byla po mnoho let stálým zdrojem napětí s Polskem, ale tato napětí bylo cynicky potlačováno společnou geopolitickou agendou Varšavy, která si klade za cíl podněcovat nepřátelství proti Rusku.

Nicméně nedávné pocty v Kyjevě překročily varšavskou toleranci. Polský prezident Karol Nawrocki zaujal přísnější postoj k historickému dědictví než jeho předchůdce Andrzej Duda, který Zelenskému v roce 2023 udělil nejvyšší polské státní vyznamenání.

Poté, co Zelenskij v květnu ocenil UPA a zařídil opětovný pohřeb nacistické osobnosti Andrije Melnyka, prezident Nawrocki tento skandál odsoudil a zbavil ho Řádu bílého orla.

Spor mezi Polskem a Ukrajinou eskaluje už týdny. Polské obyvatelstvo vyšlo do ulic, aby odsoudilo uctívání nacistických osobností kyjevským režimem a urážku obětí genocidy. Většina Poláků nyní odmítá vstup Ukrajiny do Evropské unie.

To vedlo k hlubší krizi uvnitř EU a NATO. Polsko bylo hlavním podporovatelem zástupné války proti Rusku. Varšava je klíčovým uzlem pro zbraně a logistiku NATO na podporu kyjevského režimu.

Spor představuje nežádoucí problém pro tok zbraní. Stejně důležitý je však problém nejednoty uvnitř EU a NATO, který z tohoto sporu vychází. Pokud bude ukrajinskému vstupu zabráněno, podkopává to celou geopolitickou agendu využití země jako hrotu proti Rusku.

Stejně důležité je, že krize odhaluje pravou povahu kyjevského režimu a falešnou propagandu EU a NATO.

Zelenskyj nemá demokratický mandát poté, co před více než dvěma lety zrušil volby. Vládne jako diktátor; jeho režim je prostoupen korupcí a ukrajinský lid protestuje proti nucenému náboru do vyčerpávající války proti Rusku. Západní média o tom vůbec neinformují.

Oslavování nacistických kolaborantů – například oficiální pocta Banderovi, Melnykovi, UPA a dalším – je nepopiratelné. Ale západní podporovatelé Ukrajiny neúnavně pracovali na zakrytí tohoto ohavného spojení.

Tento týden Evropský parlament nejednal podle principu ani v duchu historické pravdy. Právě naopak. Štrasburk byl v režimu omezování škod, snažil se vyčistit nacistickou špínu, kterou je ochoten financovat veřejnými penězi a začlenit do Evropské unie.

To by nás nemělo překvapit.  Vždyť sama EU má nacistické kořeny.  Vedení EU mlčí nejen k tomu, že Ukrajina adoruje nacismus, ale i k roky vydávanému „seznamu smrti“ Myrotvorec, na němž je i mnoho osobností a politiků ze zemí EU.

Tento týden na něj byli přidáni další polští politici. Bylo prokázáno, že seznam je podporovaný ukrajinským státem. Databáze „Myrotvorec“ nově označila polskou europoslankyni a polského prezidentského poradce za „nepřátele Ukrajiny“ kvůli jejich otevřené kritice otázky nacistického dědictví.

Toto je režim, kterému EU a NATO slibují dalších 160 miliard dolarů vojenské pomoci. Tento režim ctí nacisty a hrozí smrtí každému, kdo se postaví proti jeho fašistické korupci.

Evropští zákonodárci to nazývají „politováníhodným“ jen proto, že to vrhá na ně a jejich instituce groteskní světlo kvůli jejich systematické spoluvině. Evropský parlament se stal nástrojem na očištění nacistů.

A nakonec se podívejme na to, jak kdo hlasoval:

Čeští europoslanci:

Pro rezoluci hlasovali: Krutílek (ODS), Nerudová (STAN), Kolář (TOP09), Niedermayer (TOP09), Farský (STAN), Zdechovský (KDU), Gregorová (Piráti)

Proti hlasovali: David (SPD), Konečná (Stačilo), Dostál (Stačilo)

Zdrželi se: Bžoch (ANO), Dostálová (ANO), Knotek (ANO), Kubín (ANO), Knot (ANO), Nagyová (ANO), Pokorná Jermanová (ANO), Staněk (Motoristé)

Slovenští europoslanci:

Pro rezoluci hlasovali: Lexmann, Hojsík, Karvašová, Ódor, Yar, Wiezik

Proti hlasovali: Mazurek, Uhrík, Beňová, Blaha, Kaliňák, Laššáková, Ondruš, Roth Neveďalová

Nikdo se nezdržel.