Bruselské elity hlásají totální ekonomickou a energetickou válku proti Rusku a svým sankčním šílenstvím úmyslně ženou domácí ekonomiku do záhuby.
Nezajímá je, že Rusku je to jedno, protože obzvlášť nyní, kdy nastala krize dodávek ropy a plynu, nemá o zákazníky nouzi, zatímco Evropa tím trpí.
Za morální rétorikou se však odhaluje naprosto pokrytecká politika EU: V prvním čtvrtletí roku 2026 dovoz ruského zkapalněného zemního plynu (LNG) vystoupal na nové maximum. EU se mezitím stává zcela závislou na předraženém plynu z USA získaném frakováním.
Každý, kdo stále věří jedinému slovu z vedení EU a jemu loajálních mainstreamových médií, jen prokazuje svoji vlastní neschopnost samostatně myslet.
Zatímco evropští občané dostávají přednášky o úsporných opatřeních, deindustrializaci a prudce rostoucích cenách vytápění jako o „solidaritě s Ukrajinou,“ EU nadále s radostí nakupuje zemní plyn z Ruska na trhu s LNG.
Podle nedávných údajů Institutu pro energetickou ekonomiku a finanční analýzu (IEEFA) vzrostl dovoz ruského zkapalněného zemního plynu do EU v prvním čtvrtletí roku 2026 o ohromujících 16 procent ve srovnání s předchozím rokem a dosáhl přibližně 6,9 miliardy metrů krychlových.
Jedná se o nejvyšší čtvrtletní objem od vypuknutí války v roce 2022. Navzdory všem výzvám k sankcím zůstává Rusko druhým největším dodavatelem LNG do EU.
Pohled na přijímající země je obzvláště zajímavý. Prosperující obchod s Ruskem je poháněn Francií, Španělskem a Belgií.
Je ironií, že Francie pod vedením Emmanuela Macrona – který se v médiích rád prezentuje jako hlavní válečný štváč a neustále volá po nasazení vojsk – naplnila své terminály (jako Dunkerk a Montoir-de-Bretagne) v prvních měsících roku větším množstvím ruského LNG než kterákoli jiná evropská země.
V roce 2025 členské státy EU zaplatily odhadem 6,7 miliardy eur za ruský zkapalněný zemní plyn (LNG). K tomu přibylo dalších 5,9 miliardy eur za zbývající dodávky plynovodem.
Jen v prvních čtyřech měsících roku 2026 přiteklo z EU do moskevské pokladny dalších 3,88 miliardy eur. Dovoz z ruského projektu plynovodu Jamal se ve stejném období zvýšil o 17,2 procenta.
A je otázkou, kolik dalšího plynu či ropy berou země EU z Ruska poté, co se „zdemokratizuje“ jinde, třeba v Indii.
Toto šílenství má ale pro občany zemí EU i druhou, extrémně hořkou stránku: Aby se domácí průmysl konečně zničil, byl kdysi levný a spolehlivý ruský plyn z plynovodů nahrazen masivně předraženým zkapalněným zemním plynem (LNG) z USA.
Američané jsou za evropskou podřízenost odměněni astronomickými zisky. Dodávky USA do Evropy se mezi lety 2021 a 2025 více než ztrojnásobily.
IEEFA předpovídá, že americký LNG v příštím roce předběhne Norsko jako největšího dodavatele plynu na kontinent, s potenciálním tržním podílem až neuvěřitelných 80 procent do roku 2028.
Americký plyn je ale pro evropské kupce zdaleka nejdražší možností na celém trhu. Evropa je nyní zcela bezbranná vůči extrémně volatilním cenám a geopolitickým rozmarům Washingtonu.
Řešením má být rozšíření nespolehlivé a neekologické přerušované výroby energie z větru a slunce. Zejména v zimě, kdy je větrná a solární energie vzácná a spotřeba vyšší, se situace může stát kritickou.
