Arménie vždy spolupracovala spíš s Ruskem než s EU. Poté, co v zemi vznikla před pár lety probruselská vláda, se situace změnila a země se více přimkla k EU.
Arménie se po celá staletí držela křesťanství, což vedlo ke konfliktům s okolními muslimskými zeměmi, zejména Ázerbájdžánem, jehož dlouhodobým cílem je islamizovat i toto území.
Nelze očekávat, že se vstupem do eurochalífátu něco zlepší, spíš naopak. Tak jako jiné země bude muset i Arménie akceptovat zákony proti islamofobii a podlézat muslimům.
Následující politická analýza se zamýšlí nad tím, zda se Arménie stane další zemí, která vstoupí pod kuratelu Bruselu nebo se nakonec rozhodne zůstat s Moskvou.
Místo čekání, až Pašinjan uspořádá referendum o vstupu do EU, což možná nikdy neudělá, aby si co nejdéle udržel výhody členství v Euroasijské hospodářské unii, by mohl Putin Arménii okamžitě odříznout, pokud Pašinjan vyhraje znovuzvolení za každou cenu.
Novinář se o víkendu zeptal Putina na jeho reakci na arménského premiéra Nikola Pašinjana, který minulý týden hostil Zelenského a dal mu platformu k vyhrožování Rusku. Putin se této části otázky vyhnul, ale rozvedl budoucnost jejich vztahů.
Rusko chce pro Arménii jen to nejlepší a bude respektovat přání svého lidu, uvedl, v souvislosti s čímž navrhl, aby uspořádalo referendum o Pašinjanových plánech vstoupit do EU, protože tato politika by mohla zničit ekonomické vazby s Ruskem.
Pro připomenutí Putin uvedl, že necelá čtvrtina HDP Arménie pochází z obchodu s Ruskem, což bylo asi 7 miliard dolarů z 29 miliard loni. Výhody, které plynou Arménii z členství v Ruskem vedené Euroasijské ekonomické unii, se vztahují na „zemědělství, zpracovatelský průmysl, cla a tak dále a tak dále.
To platí i pro migraci.“ Pokud se jeho lidé rozhodnou členství ukončit, řekl Putin, pak Rusko zahájí proces „jemného, inteligentního a vzájemně prospěšného rozvodu.“
Putin hostil Pašinjana na otevřených rozhovorech začátkem dubna, které byly hodnoceny jako okamžik pravdy v jejich vztazích. Den poté vysoký ruský představitel upozornil na zhoršující se vztahy s Arménií, konkrétně odsoudil loňskou srpnovou „Trumpovu cestu pro mezinárodní mír a prosperitu“ (TRIPP) za narušení regionální geopolitické rovnováhy.
Minulý týden následovalo upevnění vlivu EU v Arménii před volbami příští měsíc.
Je jasné, že Pašinijan – ať už regulérně nebo podvodem – vyhraje znovuzvolení a následně podřídí Arménii Západu, protože podpoří expanzi vlivu TRIPP podél celé jižní periferie Ruska.
Nová faktická aliance ázerbájdžánského souseda s Ukrajinou přirozeně zvyšuje ruské hodnocení hrozeb a zvyšuje riziko vleklé nestability v širším regionu z důvodů zde vysvětlených.
To, co se odehrává na jižním křídle Ruska, je výsledkem toho, co lze popsat jako neo-Reaganovu doktrínu, tedy Trumpovo zrychlené potlačování ruského vlivu po celém světě, se zvláštním zaměřením na jeho „sféru vlivu“ známou jako „Blízké zahraničí.“
Pokud se to proti všem předpokladům v Arménii nezvrátí vítězstvím vlastenecké opozice, a pokud Pašinjan poškodí ruské zájmy ještě více, než dosud, pak jejich „rozvod“ nemusí být tak „jemný.“
Vzestup tvrdě protiruské frakce snižuje pravděpodobnost, že Putin bude souhlasit se zachováním dříve zmíněných výhod Arménie z Euroasijské hospodářské unie.
Místo toho, pokud bude ruský vliv v Arménii nevratně ztracen na neurčito (s referendem o vstupu do EU nebo bez něj), mohl by jej okamžitě ukončit. Cílem by mohlo být vyvolat poslední zoufalé vlastenecké povstání a pak nechat ruské protivníky, aby se postarali o zbloudilou Arménii, pokud to selže.
Mohl by to být velmi nepříjemný rozvod a konečným výsledkem by mohlo být, že azerbájdžánsko-turecká osa formalizuje status Arménie jako svého společného „neoosmanského sandžaku“ se všemi sociálně-kulturními náklady, které zde byly předpovězeny.
Pokud je Pašinjanovo znovuzvolení za každou cenu nevyhnutelné, pak je podle některých tvrzení lepší vše radikálně urychlit v naději, že šokované Armény přimějí k odporu, než nechat věci pomalu se rozvíjet, až bude příliš pozdě na obrat.
Ideálna by bola v prípade Arménska špeciálna operácia vedená Ruskom podľa ukrajinského vzoru. Lenže „skúsený stratég“ čiže notorický pacifista a otrok viete koho Putin je na také niečo príliš zbabelý.
jo joiciku ty nejsi kompletní ,budeš lhat prdet nezmysly i kdyš už všichni davno ví ze všude vladnou vaše korporace banky kterym se u nich nesplatitelne zadlužené chazarska rossionia i chazarske armensko klani az po zem .Vova Šalomov alias Putin je jejich spravce kolonie a a v armensku to take neni jinak. Armensko jako židlacka krajina neni zapsana v Projeknu Velka Chazaria – Nebesny Jerusalem .Takze se svima halucincemi odprejskni
Obecně to Rusko v této části světa nezvládá. Arménie je energeticky závislá na Rusku, jehož vojáci mají na území Arménie stále dvě vojenské základny, což činí vstup do EU nemožným. Arménie chce být členem EU, ale kodaňská kritéria neplní. Je to běh na dlouhou trať. Vztahy Jerevanu s Moskvou se vyostřují od roku 2023, kdy Ázerbájdžán znovu ovládl Náhorní Karabach, přítomnosti ruských vojáků navzdory. Ruské oddíly byly rozmístěny v arménském Karabachu jako mírové síly po arménské porážce v krátké válce s Ázerbájdžánem na podzim 2020. Na počátku devadesátých let se tehdy Armény převážně obývaný Náhorní Karabach odtrhl za pomoci Jerevanu od Ázerbájdžánu a vyhlásil mezinárodně neuznanou Republiku Arcach. První válka o Náhorní Karabach skončila příměřím v roce 1994.
Ázerbájdžánu se podařilo získat velkou část Náhorního Karabachu zpět po druhé válce v roce 2020. Konflikt pokračoval v menší intenzitě i v následujících letech a po další úspěšné ofenzivě v roce 2023 vrátil Ázerbájdžán pod svou kontrolu celý region. Arménie se v roce 2023 připojila k Mezinárodnímu trestnímu soudu, což Moskva odsoudila jako „nepřátelský krok“. Během měsíce po dubnové schůzce Pašinjana s Putinem ruské úřady omezily dovoz arménského koňaku a arménské minerální vody do Ruska. Podle médií šlo o odvetu za Pašinjanovu „drzost“, když v Putinově přítomnosti odmítl ruské varování před sbližováním s Evropskou unií a dovolil si hovořit o tom, že v Arménii – na rozdíl od Ruska – je internet naprosto svobodný. Arménie je na Rusku nejvíce závislá v oblasti energetiky a zahraničního obchodu. Dodávky elektřiny do kavkazské země zatím z výrazné části zajišťuje Ruskem kontrolovaná jaderná elektrárna v Mecamoru.
Rusko také přímo či zprostředkovaně kontroluje významný podíl těžby barevných a vzácných kovů v Arménii, což je její klíčová exportní položka. Od podpisu Dohody o komplexním a posíleném partnerství (CEPA) z roku 2017 mezi EU a Arménií poskytla Unie ze svých fondů Jerevanu několik set milionů eur, finance však byly určeny na takzvané měkké projekty – například podporu občanské společnosti, ochrany životního prostředí či reformy školského systému.
Další z kavkazských zemí, která se v minulosti vydala na cestu do Evropské unie, byla Gruzie. O členství požádala v březnu 2022, na konci roku 2023 jí byl dokonce udělen status kandidátské země.
Ovšem vládnoucí strana Gruzínský sen v uplynulém roce a půl tvrdě zakročila proti svým prozápadním oponentům, uvěznila opoziční osobnosti a zahájila proces úplného zákazu tří největších opozičních skupin.
Opozice a její příznivci vyšli do ulic po parlamentních volbách z předloňského října, které podle úředních výsledků vyhrál Gruzínský sen, ale opozice označila výsledek hlasování za nelegitimní kvůli údajnému falšování hlasů.
V listopadu 2024 pak gruzínský premiér Irakli Kobachidze oznámil, že jeho země do roku 2028 pozastaví přístupová jednání s Evropskou unií a zároveň odmítne všechny granty z unijního rozpočtu. Rétorika Gruzínského snu je silně protiunijní. Doplňují ji tvrzením, že je to EU, kdo Gruzii potřebuje, ale také kdo se musí reformovat proto, aby ji potřebovala i Gruzie.
Co se týče i obrovitého Kazachstánu, který podle jeho představitele byl Rusy několikrát zrazen, když potřeboval Kazachstán pomoc. Rusko v této oblasti kvůli SVO oslabilo vliv, Turecko naopak a pak je problém to hasit. Naštěstí EU i USA pomalu ale jistě odcházejí do kytiček, tak to vývoji civilizovanosti jen pomůže. Všechny bývalé sovětské republiky se nakonec samy vrátí do náruče Ruska. Čína se chopila příležitosti a vybudovala od Kazachstánu a dál, třeba až do Číny, obchodní trasy – silniční i železniční. Tato trasa se Rusku vyhla. Obchodní soupeření je nemilosrdné. Mezinárodní spolupráce mezi Čínou a Kazachstánem se v posledních letech zvyšuje. Země mimo jiné uzavírají nové dohody a rozvíjejí programy na zvýšení obratu a optimalizaci celních operací.
V letech 2023-24 došlo na zvýšení kapacity silniční dopravy na čínsko-kazašské hranici.
Pro kazašský trh je Čína dlouhodobě hlavním partnerem pro dovoz zboží. První kontejnerový vlak s televizními komponenty vyjel z čínského Čcheng-tu a zamířil do polské Lodže. Vlak projížděl Kazachstánem, Turkmenistánem, Íránem a Tureckem, což zajistí nepřetržité dodávky nákladu a lepší spojení mezi těmito zeměmi. Čína současně rozvíjí další dva železniční projekty, který počítá s trasami přes postsovětské středoasijské státy při obcházení Ruska. Transkaspická trasa, která povede přes Kazachstán, Kaspické moře, Ázerbájdžán a Gruzii, byla dohodnuta v létě 2023. Druhý projekt počítá se stavbou dráhy přes Kyrgyzstán a Uzbekistán ke Kaspickému moři, odkud by se náklady přepravovaly přes Turecko do Evropy. Projekt za osm miliard dolarů (asi 190 miliard Kč), který počítá také s napojením na železnice zemí Perského zálivu, byl dohodnut v červnu 2024 a realizace se chopila čínská společnost China Railway International. Dříve náklady z Číny do Evropy putovaly po železnici přes Kazachstán, Rusko a Bělorusko. Ale po rozpoutání války Ruska proti Ukrajině některé společnosti přestaly s dopravou přes ruské území. Pro Čínu jsou důležité alternativní trasy na Západ mimo Rusko. Cesta do Evropy přes Rusko už není bezpečná, může být náhle uzavřena, jak se už dříve stalo. Čína čile obchoduje také s Turkmetistánem. 17. června 2025 se v Astaně konal druhý summit Číny a Střední Asie. Státní návštěva čínského prezidenta Si Ťin-pchinga v Kazachstánu a jeho účast na summitu Střední Asie a Číny znamenají novou fázi strategického partnerství, které zahrnuje širší středoasijský region.
V posledních letech se spolupráce v rámci formátu Střední Asie–Čína ukazuje jako flexibilní a pragmatická alternativa k tradiční bilaterální diplomacii. A země ŠOS ? Ty neplní svou zamýšlenou ekonomickou funkci. BRICS+ v podstatě také ne. Snad po ukončení SVO.
hele Rossia alias Rossionia je kolonie Usraela A dela nebo nedela co je ji nařizenom .A na tyhle ty toje Soroš blafi ti nenaleti ani 5 let díte.
Rozhodně se nenechte napálit.
Iciku hezky umyš vrteti ocaskem jo kde te to naucili podmahralem nebo leopoldstade? Dál nema smysl s tebou konverzoovat Takle se prozradit .Te nepochvali chucpo