Dr. Sherri Tenpenny: Stroj strachu v podobě hantaviru se znovu spouští; tentokrát byste to měli rozpoznat

I když se množí se spekulace, že stávající humbuk kolem hantaviru je ve skutečnosti přípravou na další pandemii, tentokrát půjde spíš o to, aby si farmaceutické společnosti naplnily svá bankovní konta.

Jediným důvodem proč se vytvořil tento umělý humbuk, je pravděpodobně zajištění odbytu pro vakcíny, o které zatím není příliš zájem.

Všichni ti lehce manipulovatelní jedinci, kteří si dodnes myslí, že mRNA injekce pro ně byla spásou, rádi nastaví rameno i pro injekci proti hantaviru.

Korporátní média po celém světě vyvolávají strach kolem vypuknutí hantaviru podle známého vzoru vytváření strachu před poskytnutím kontextu, podobně jako u předchozích „ohnisek“, jako byl covid, opičí neštovice (MPOX) a ptačí chřipka.

Hantaviry jsou třídou virů, které mohou infikovat člověka, obvykle vdechováním aerosolizované moči, výkalů nebo slin hlodavců, přičemž přenos z člověka na člověka je velmi vzácný.

Navzdory nízkému počtu případů a úmrtí po celém světě v průběhu desetiletí existuje již 13 zdokumentovaných vakcín proti hantavirům a programů genové terapie, které jsou v aktivním vývoji.

Na záměrně vyvolávanou vlnu strachu upozorňuje také Dr. Sherri Tenpenni, která již za covidu od počátku odhalovala tehdejší podvodnou politiku a vše, co se za ní skrývá.

Sledování novinových titulků tento týden je jako sledování reprízy filmu, který jsme už viděli několikrát:

• Propuknutí viru na výletní lodi .
• Nouzové evakuace. Nemocniční doprovod.
• Sledování kontaktů napříč více zeměmi.
• Média zaplavují veřejnost alarmujícími informacemi ještě předtím, než většina lidí vůbec ví, co je hantavirus.

Obrázky, jazyk a emoční podmiňování jsou povědomé, protože jsme tento vzorec již viděli. Vždycky to začíná stejně: nejdříve se vyvolá strach, pak se poskytne kontext a než se fakta objeví, veřejnost je již zatlačena do stavu paniky a očkována.

Zdá se, že každé dva roky se setkáváme s novým strachem z virů z médií, protože se rozvíjí velmi drahá a dotěrná Agenda biologické bezpečnosti. Pamatujete si to?:

• 2020: Covid
• 2022: Opičí neštovice
• 2024: Ptačí chřipka
• 2026: Hantavirus

Co je to hantavirus?

Hantaviry jsou rozsáhlou třídou obalených, jednovláknových RNA virů. Vědci dnes po celém světě rozeznávají více než 50 druhů hantavirů, přičemž přibližně dvě desítky jsou známé tím, že infikují člověka.

Většina infekcí se vyskytuje vdechováním aerosolizované moči, výkalů nebo slin hlodavců (jak nečistá byla ta výletní loď?). Šíření z člověka na člověka je považováno za velmi vzácné, ačkoli u viru z And v Jižní Americe byly prokázány jen omezené důkazy o přenosu z člověka na člověka.

V posledních 50 letech byli hlodavci hlavními hostiteli hantavirů. Nedávné objevy však ukázaly, že hantaviry infikují také netopýry, krtky a rejsky.

Před vypuknutím nákazy v roce 1993 v oblasti Four Corners na jihozápadě USA (kde se setkávají Arizona, Nové Mexiko, Colorado a Utah) bylo hlášeno pouze  31 případů hantaviru.

První ohnisko postihlo 24 dříve zdravých mladých dospělých, u kterých se náhle objevila horečka, bolesti svalů a rychle progredující respirační selhání. A během několika dní došlo k několika úmrtím.

Vyšetřovatelé z amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) nakonec identifikovali dříve neznámý hantavirus přenášený jelení myší. Později byl pojmenován  virus Sin Nombre.

Úmrtí byla způsobena tím, co se stalo známým jako hantavirový plicní syndrom (HPS). 

Po vypuknutí nákazy v roce 1993 zahájilo CDC celostátní dohled nad hantavirovými infekcemi. Do konce roku 2023 (30 let) bylo v celé zemi hlášeno 890 potvrzených případů hantavirového onemocnění, a to jak HPS, tak neplicní hantavirové infekce.

(Neplicní případ je takový, u kterého měli pacienti pozitivní test na hantavirovou infekci, ale nikdy se u nich nerozvinula klasická plicní fáze. Z nich bylo 309 případů klasifikováno jako HPS s úmrtností přibližně 35 %, což je asi 10 úmrtí ročně.)

Historické sledování ukázalo, že přibližně 96 procent případů v USA se vyskytlo západně od řeky Mississippi, což odráží geografický rozsah výskytu myši jelení a souvisejících hlodavců. V téměř každém státě však byl zjištěn alespoň jeden případ.

CDC uvádí, že hantaviry se šíří kontaktem s močí, trusem nebo slinami infikovaných hlodavců, zejména pokud se kontaminované materiály aerosolizují a vdechují.

Jak již bylo uvedeno, jelení myši jsou považovány za hlavní rezervoár  viru Sin Nombre  v Severní Americe.  Nepředpokládá se, že by se hantaviry nalezené ve Spojených státech šířily z člověka na člověka.

Dlouhodobý dohled CDC prokázal, že aktivita hantaviru kolísá v závislosti na podmínkách prostředí, které ovlivňují populace hlodavců. Výzkumníci studující ekologii jeleních myší na jihozápadě USA pozorovali, že kolísání populací infikovaných hlodavců úzce souvisí s podmínkami prostředí.

Zvyšování znepokojení

Předletní hysterie ukazuje snadno rozpoznatelný a předvídatelný vzorec. Budeme sledovat, jak se celá globální populace zastaví a zpochybní tuto současnou „nouzovou situaci“ nebo si lidé nasadí roušky a budou se sociálně distancovat, protože k tomu byli předem naučeni?

Stejné hegelovské principy opakovaně používá „veřejné zdravotnictví“:  problém (patogen); reakce  (způsobit hysterii); řešení  (vakcína).

Než veřejnost vůbec stihne pochopit, čeho se obává, dozvídáme se, že existuje  13 zdokumentovaných programů vakcín proti hantaviru a genové terapie, které jsou v aktivním vývoji:

• 6 DNA „vakcín“  (americká armáda / USAMRIID) – mnoho z nich je ve verzích s tryskovým injektorem „bez jehly,“ jedná se o genovou terapii DNA.
• 3 mRNA „vakcíny“  (Moderna + Korea University, čínský výzkumný tým, VIDO Canada)
• 2 virové vektorové „vakcíny“  (instituce Spojeného království + VIDO Kanada)
• 1 inaktivovaná vakcína  (Hantavax – již schválená a používaná v Jižní Koreji)
• 1proteinová podjednotková vakcína  (VIDO Kanada)

To, co je na tom tak znepokojivé, je to, jak rychle si veřejnost klade panické otázky ohledně prevence a léčby hantavirů, přestože těch několik málo případů, ke kterým došlo, je tisíce kilometrů daleko od místa, kde žijí.

Proč se nejdříve nebavíme o hubení hlodavců, hygieně životního prostředí a cíleném povědomí o rizicích? Proč se tolik obáváme humbuku kolem toho? Proč veřejné zdravotnictví tak často přeskakuje tyto základy a míří rovnou k injekcím?

Už nežijeme ve světě, kde je malá epidemie jen lokální událostí. Dnes může několik nakažených přes noc mobilizovat celý mezinárodní systém kontroly. Karantény. Cestovní omezení. Dohled. Nouzová povolení. Rozšířené vládní pravomoci.

Viděli jsme to v roce 2020; mnoho lidí se podřídilo, protože věřili, že je to dočasné, nezbytné a pro vyšší dobro. Dočasné pravomoci se však mají tendenci stát trvalou infrastrukturou a jakmile jsou tyto systémy zavedeny, nezmizí, když se titulky zpráv vytratí.

Strach se prodává a během covidu se ti u moci naučili, že ho mohou proměnit v nejúčinnější nástroj pro kontrolu chování veřejnosti. Vyděšenou populaci lze řídit a přesvědčit k přijetí opatření, která by jinak zpochybňovala nebo rovnou odmítala.

Největší chybou, které se lidé mohou v tuto chvíli dopustit, by bylo reagovat emocionálně, než zareagují inteligentně. Hantavirus si zaslouží pozorování (byla zaznamenána pouze 3 úmrtí!!), ne hysterii.

Na obrazech ale záleží. Na prostředí záleží. Na veřejné paměti záleží. Výletní lodě, karantény, izolace, trasování kontaktů: to nejsou neutrální obrazy. V lidech něco vyvolávají, protože jsme si tím už jednou prošli.

Pokud nás covidové roky něčemu naučily, pak tomu, že naléhavost se často používá proto, abychom se vyhnuli důkladnému zkoumání a kritickému přemýšlení o tom, co se děje.

Reakce na hysterii kolem hantaviru bude velmi výmluvná: naučili jsme se ignorovat média šířící strach a WHO nebo se opět budeme krčit a budeme se chovat jako poslušní?

Toto je okamžik, kdy si musíme připomenout bolest z minulé rétoriky pandemie. Svět si nemůže dovolit další chybu vyvolanou panikou a vy také ne.

Převážné vědecké chápání hantaviru se vždy soustředilo na expozici v životním prostředí, nikoli na běžné šíření v komunitě. Toto rozlišení je důležité, protože bez kontextu lze každý patogen vykreslit jako děsivou nouzovou situaci směřující k zániku civilizace.