Může dojít k dosud nejhoršímu narušení dodavatelských řetězců? (video)

Může dojít k dosud nejhoršímu narušení dodavatelských řetězců? (video)

Současná geopolitická situace způsobuje závažné narušení dodavatelských řetězců. S tím se muselo počítat již od samého začátku konfliktu.

Opět se tak potvrzuje, že víc než co jiného je důležitá maximální soběstačnost.

To je však přesně to, oč nyní přichází Evropa. I když rozhovor níže hodnotí globální situaci, je dobré připomenout, že EU dělá maximum pro to, aby soběstačnost našeho kontinentu zničila.

Něco se tiše láme pod povrchem globálních událostí a většina lidí to nevidí.

Zatímco se titulky soustředí na válku a geopolitiku, za scénou se odehrává mnohem nebezpečnější řetězová reakce, která může zasáhnout každý obchod s potravinami, každý dodavatelský řetězec a každou domácnost.

Válečný zpravodaj Michael Yon strávil roky sledováním těchto vzorců napříč kontinenty. Nyní říká, že se dílky konečně zasekly na svém místě a výsledkem by mohla být úroveň hladomoru, jakou moderní svět nikdy nezažil.

Pokud má pravdu, tak to, co přijde, nebude vypadat jako válka, jak ji známe. Bude to vypadat jako nedostatek a boj o přežití.

Yon zahájil rozhovor tvrzením, že globální hladomor nezačíná prázdnými regály, začíná narušenými trasami.

Vysvětlil, že klíčová námořní úzká místa jako Hormuzský průliv a Suezský průplav nejsou jen obchodními trasami, ale životní linií pro potraviny, hnojiva a palivo. Pokud je i několik z nich zablokováno současně, účinky se šíří po celém světě.

Jako včasný varovný signál ukázal na Thajsko. Pro jednoho z největších světových exportérů rýže je závislost na palivech a hnojivech velmi zranitelná.

Když se energetické toky zúží, výroba klesá. Když produkce klesá v zemi, která živí miliony, nedostatek se šíří dál.

Yon jasně řekl, že to není hypotetické. Řekl: „Varuji před tím už šest let, přesně před touto situací a nyní se už objevují první narušení.“

Závěr je jednoduchý, ale vážný: hladomor nezačíná ve chvíli, kdy jídlo zmizí. Začíná, když se systémy, které se pohybují a produkují jídlo, začnou rozpadat: tiše a najednou.

 

Tvrdí, že současná krize není náhodná, je strukturovaná.

Vysvětlil, že vytvoření globálního hladomoru vyžaduje roky příprav, a že klíčové systémy již byly cíleně napadeny. Energetické potrubí narušeno, produkce hnojiv snížena a zemědělské vstupy omezeny.

Potraviny popsal jako „zbraň“ a tvrdil, že když jsou energie a hnojiva omezeny, produkce potravin kolabuje. Záměrně, nikoli náhodou.

Yon zdůrazňoval, že zásah více úzkých míst současně urychlí celý proces. Varoval, že pokud budou ohroženy trasy jako Suez, Panama a Hormuz, výsledkem nejsou lokální nedostatky, ale systémové selhání.

Řekl to přímo: „Už teď už jsme v hladomorech… Myslím, že je to dávno upečené.“

Naznačuje se, že to, co přichází, není náhlý šok, ale výsledek dlouho se budující řetězové reakce, která může být nevratná.

Dále Yon přešel od globálních systémů k lidským důsledkům a argumentoval, že válka sama o sobě může být použita jako nástroj k přetváření populací.

Tvrdil, že vojenská eskalace by mohla vést k masovým ztrátám mezi mladými Američany, následovaným rozšířenou brannou povinností. Podle něj nejde o vítězství ve válkách, jde o vyčerpání populací.

Z vlastní zkušenosti jasně rozdělil minulost a přítomnost a řekl: „Kdybych byl nucen být povolán, myslím, že bych nešel… Téměř jistě bych byl ten, kdo se vyhýbá branné povinnosti.“

Jeho uvažování bylo přímé: věří, že současná trajektorie nevede k obraně, ale k destrukci.

Ať už s tím souhlasíte nebo ne, širší myšlenka, kterou nastolil, je tato: rozsáhlé konflikty a nedostatek zdrojů nefungují odděleně. Navzájem se posilují a společně přetvářejí společnosti.

Nakonec přivedl rozhovor k nejstřízlivějšímu závěru: co hladomor skutečně dělá lidem.

Vysvětlil, že hladomor je často ničivější než válka, protože zároveň odstraňuje strukturu, pořádek i morálku. Na rozdíl od lokálních katastrof nedává rozsáhlý hladomor možnost kam utéct.

Varoval, že ve skutečném nedostatku se chování rychle mění. Komunity se rozpadají. Násilí stoupá. Přežití se stává jedinou prioritou.

Popisoval to jako „lidský osmotický tlak“, kdy se populace hromadně přesouvají ke zbylým zdrojům. V takovém prostředí hranice slábnou, systémy kolabují a stabilita mizí.

Jeho hlavní poselství bylo jasné: nejde jen o nedostatek potravin, ale o to, co se stane se společností, když se jídlo stane nejistým.

A pokud se v této realitě současně setká více regionů, důsledky nezůstanou pod kontrolou, rozšíří se…

Ohodnoťte tento příspěvek!
[Celkem: 22 Průměrně: 5]

5 thoughts on “Může dojít k dosud nejhoršímu narušení dodavatelských řetězců? (video)

  1. No to je další pozitívní zpráva! Ještě hladomor. Takže dobrá zpráva je, že přežijí majitelé farem a takových hospodářství, kterým se kdysi říkalo Chalupníci. Kousek pole, zahrada, koza ,slepice, králíci , prase Vlastní studna s ruční pumpou .Do foroty petrolejka a plná kůlna dříví, uhlí i roští.. Pokud nebude pěstování domácích zvířat postaveno mimo zákon, nebo na to nehodí nějaký mor a záplavy. Ale naději mají. Už dávno si říkám, že dnes by se vyplatilo nechodit do práce a žít jak za France Josefa. Mít hospodářství. Kvalitní jídlo nekoupíš, hadry od Vietnamců nejsou krásné, jak venkovské kdysi kroje. Neměli hordy hader, ale pár slušných obleků a pár kožených bot. Byl to určitě lepší a svobodný život. To ještě svítilo slunce, bylo tu přirozené počasí mírného pásma a chléb voněl polem, žitem a kmínem. Nikdo vás nesledoval a doktoři nevraždili. Zubařů pár, stačilo starými materiály krásně zpravit a podložit zuby i zlatem Dnes je to děs už u dvacetiletých a zubařů, zlodějů jak hub po dešti a NEJSOU.

    8
    1
    1. To všechno už tady bylo. V dnešní době by to ale znamenalo, že města se doslova vrhnou na vesnice (na které dnes plivou, protože vesničané jsou přece ti pologramoti, kteří volí jinak než se sluší a patří…), aby je vyžrali, protože na Václaváku a podobně těžko budou něco pěstovat. Umíte si představit tu invazi? Proto kdysi bolševici združstevňovali a kolektivizovali, aby uživili měšťáky, všechno sebrali a z toho mála, co zůstalo, ještě nařídili takové odvody, že hladověli i ti co produkovali. Pamětníci už téměř vymřeli, ti by mohli vykládat.
      Koho doteď zajímalo, že se neustále zabírá orná půda, že se pěstují soláry, všude jsou rozlezené superhyper markety, nejvíc německé, parkoviště, příjezdové komunikace, průmyslové budovy či spíš sklady. Kvůli jedné infikované krávě (věřím že úmyslně) se vymlátí stáda dobytka, zplynují tisíce drůbeže, aby nakonec nebylo co žrat? Nebo abychom nebyli soběstační ale naopak byli absolutně závislí na západu? Místo aby se očkovala zvířata, aby byla zdravá, tak se nutí očkovat lidi? Aby byli zdraví do 150 let? Fakt tomu někdo věří? My nevíme co znamená hladomor ale generace před námi po celém světě ho poznaly. Copak se dnes všichni zbláznili a místo toho, aby žili v míru a toleranci a vzájemně obchodovali, jdou si po krku… k čemu je takový svět?

      4
      0
    2. „Kousek pole, zahrada, koza ,slepice, králíci , prase Vlastní studna s ruční pumpou“

      Svatá prostoto! A kolem dokola pětimetrovou zeď s pichlavým drátem a střepama nahoře, a v každém rohu kulometný hnízdo. To až se vyhrnou hladové davy těch, kdo nemaj ani ten balkón s truhlíkem na tři keříky rajčat.

      3
      0

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *