Německé soudy rozhodovaly o zákazu mluvení na veřejnosti pro čelního politika AfD

Už dlouho zde upozorňuji na stále patrnější známky toho, že současný německý režim velmi rychle spěje do stavu,  který v zemi vládl ve 30. letech.

Neustálé útoky na názorové oponenty, rostoucí počet trestů za výroky na sociálních sítích a snaha o zákaz jediné opozice jsou toho jasnou známkou.

V případě AfD je toto nedemokratické jednání velmi patrné již jen tím, že ostatní strany již nějakou dobu vedou boj o zákaz strany jako takové. Jde o boj na „dlouhou trať,“ proto se mezitím odehrávají i boje menší.

Například v komunálních volbách bylo kandidátům aktuálně v preferencích vedoucí strany zakázáno se účastnit politické soutěže hned v několika obcích.

Voliči si tak mohli vybírat jen z kandidátů „zavedených“ stran jednotné národní fronty.

Politici AfD jsou i přes rostoucí preference opomíjeni korporátními médii – včetně těch veřejnoprávních – a najít sál pro jakoukoli akci je také pro stranu velký problém.

A jak se nyní ukazuje, tak pokud si už prostory najdou, pak se snaží alespoň soudně umlčet čelního politika strany. Nakonec jsou však v zemi i soudci, kteří chápou, že takové požadavky jsou již poněkud „přes čáru.“

Německé soudy  zvažovaly, zda by přední politik Alternativy pro Německo (AfD) Björn Höcke mohl být během volební akce ve městě Lindenberg im Allgäu zasažen „zákazem mluvení.“

Tento krok by mohl signalizovat zhoršení svobody projevu v Německu, přičemž Höcke chtěl využít právní kroky k tomu, aby prokázal, že jsou porušována jeho základní práva.

„Demokraté ze všech zemí, podívejte se na Německo! Právě teď německé soudy vážně zvažují, zda mi nemají udělit zákaz mluvit na politických akcích! Mám základní právo vykonávat svobodu projevu. Jsem členem ústavního orgánu. Jsem vůdcem opozice v německém parlamentu,“ napsal Höcke.

„A pak je tu také stranické privilegium: Takže v budoucnu by údajně neutrální administrativa měla mít možnost rozhodovat, s kým může strana vést volební kampaň a s kým ne? To je absurdní! To, co zde sledujeme, je další útok na parlamentní demokracii v Německu,“ dodal.

Zákaz Höckeho vystupování přišel poté, co byla městu Lindenberg im Allgäu zmařena počáteční snaha o úplný zákaz kampaně. Nyní město mění svou strategii tak, aby Björna Höckeho přímo vyloučilo z jeviště.

Město se původně pokusilo zcela zrušit pronájem sálu pro AfD. Augsburský správní soud však tento krok během naléhavého řízení zablokoval a prohlásil úplné zrušení sálu za nepřípustné.

Klíčové je, že soudci poznamenali, že „jako mírnější prioritní opatření je zákaz mluvit pro pana Höckeho“ právně životaschopnou alternativou.

Tedy pokud by tito soudci byli v pátek i u soudu, který měl rozhodnout o zákazu Höckeho mluvení, zřejmě by se pro něj rozhodli.

Spor se soustředil na shromáždění naplánované na neděli 15. února v městském Löwensaalu, kde AfD plánuje představit své kandidáty pro nadcházející komunální volby 8. března.

Město se rozhodlo sál získat zpět, jakmile bylo jasné, že Höcke, durynský vůdce AfD, je na seznamu hostů. Vadí jim, že před časem pronesl při akci heslo „Vše pro Německo,“ které bylo ihned spojeno s nacismem.

Zatímco správní soud shledal obavy města „pochopitelnými“, rozhodl, že úplné zrušení nájemní smlouvy porušuje princip rovného zacházení s politickými stranami. Soud tvrdil, že argumenty administrativy „nejsou dostatečné pro takový krok.“

V pátek  Augsburský správní soud zrušil zákaz vystupovat proti durynskému předsedovi AfD Björnu Höckemu, který uvalilo město Lindenberg.

Politik tak dnes může na akci pořádané AfD vystoupit.

Lindenberg však není jedinou obcí, která tento týden bojovala s Höckeho účastí. Podobný boj probíhal v Seybothenreuthu v Horní Frankách, kde měl Höcke vystoupit v sobotu.

Odpovídající zákaz byl ve čtvrtek, potvrzen správním soudem v Bayreuthu, čímž zamítl naléhavou žádost AfD.

Jak je tedy patrné, tak podstatné je, kdo sedí u daného soudu. Zatímco v Linderbergu dnes může Höcke vystoupit, v Seybothenreuthu ho v sobotu museli nahradit jeho spolustraníci.

Každopádně tyto snahy o potlačení viditelnosti parlamentní strany, která se již opakovaně objevila na vrcholu žebříčku preferencí, jsou další ukázkou absence demokracie v Německu.

Mimochodem, se stejnou hláškou „Vše pro Německo“ již v minulosti přišli i někteří liberální politici, u nich se však přešla mlčením…