Macron, Merz a von der Leyen obhajují rozšířenou cenzuru po celé EU

Na konferenci v Mnichově se zdaleka nedebatovalo pouze o otázkách NATO či Ukrajiny. Jak jste si zde mohli již dříve přečíst, tak američtí progresivisté například přivezli téma trans a genderu, za což je ti evropští (až na Macinku) odměnili nadšeným potleskem.

Dalším tématem, které poněkud odbočilo od válečnictví, byla i posílená cenzura. Tu prosazovalo hned několik politiků, kteří jsou ostatně zaváděním totalitních praktik proslulí.

Je velmi pravděpodobné, že se tito diktátoři pokusí nyní své vlhké sny prosadit v rámci celé EU.

Emmanuel Macron minulý týden vystoupil na Mnichovské bezpečnostní konferenci a nabídl plán, co by evropské vlády měly mít možnost mazat z internetu.

Francouzský prezident požaduje povinné ověřování totožnosti uživatelů sociálních médií, jeden účet na osobu, ¨žádnou anonymitu, transparentnost algoritmů dle vládních podmínek a zákonnou pravomoc blokovat platformy, které odmítají vyhovět.

„Musíme se ujistit, že existuje jedna jediná osoba s jedním účtem,“ řekl Macron. „Pokud se jedná o systém umělé inteligence, pokud je to bot nebo je to organizované velkou organizací, mělo by to být prostě zakázáno.“

Prohlášení popisuje systém, v němž by platforma ověřovala identitu každého uživatele sociálních médií a propojovala ji s jediným povoleným účtem.

Anonymní projevy, pseudonymní komentáře a možnosti udržovat oddělenou osobní a profesní přítomnost online by fakticky skončily pro každého, kdo používá platformy sloužící evropskému trhu.

Macron to – hezky po orwellovsku – navrhl jako způsob „ochrany demokracie.“ Tento mechanismus by vládám poskytl mocný nástroj k identifikaci, sledování a umlčení jakéhokoli uživatele, jehož projev považují za nevhodný.

Francie se chystá zakázat přístup k sociálním médiím osobám mladším 15 let, což vyžaduje ověření každého uživatele. Macron to obhajoval tím, že označil svobodu projevu online za formu vymývání mozků.

„Svoboda projevu by znamenala, že dám rozum a srdce svých teenagerů do rukou algoritmu velkých chlapů,“ řekl. „Nejsem si úplně jistý, jestli sdílí jejich hodnoty nebo jestli používají čínský algoritmus bez jakékoli kontroly. Jsme blázni.“

Argument zní takto: nechat mladé lidi setkávat se s myšlenkami online bez povolení vlády je šílenství. Řešení vyžaduje, aby každý uživatel prokázal svůj věk, aby mohl vstoupit na platformy, kde probíhá veřejná diskuse.

Macron navrhl, aby projevy v novinách, které jsou nelegální, zůstaly nelegální i v online prostředí. „Jak je možné, že ty nejbláznivější a nejškodlivější narativy mohou zůstat nekontrolované v našem digitálním prostoru, kde se na ně, pokud budou zveřejněny v tištěné podobě, vztahuje zákon?“

Otázka předpokládá, že „škodlivé narativy“ jsou kategorií, kterou by měla vláda definovat. Také předpokládá, že by vláda měla mít pravomoc zabránit lidem v setkání s myšlenkami, které označí za šílené.

Macron označil zákon o digitálních službách (Digital Services Act) za základ pro rozšíření cenzury v celé Evropě. „Jedná se o velmi důležité nařízení, protože jsme poprvé vytvořili rámec pro regulaci této platformy.“

Dohoda o službách v oblasti elektronických služeb (DSA) dává regulačním orgánům EU pravomoc požadovat odstranění obsahu z platforem. Macron vyzval k dalšímu kroku: k využití zákona k „trestání těch, kteří se jasně rozhodnou nerespektovat naše pravidla a naši regulaci a k blokování všech těchto nenápadných zásahů do našich systémů.“

Nabídl známý seznam kategorií projevů, které chce potlačit: „rasistické projevy, nenávistné projevy, antisemitské projevy.“  Tyto pojmy nemají žádnou pevnou právní definici, která by se jednotně používala ve všech členských státech EU.

Kdo je rasista, co představuje nenávist, která kritika kterých politik se považuje za antisemitismus: tato rozhodnutí by činily regulační orgány a platformy působící pod tlakem EU.

Macron popsal omezení projevu jako něco, co je jaksi inherentní samotné demokracii: „Když máte svobodu projevu, máte respekt, máte pravidla a hranice mé svobody je začátkem vaší svobody.“

Tato formulace zachází s projevem jako s fyzickým nátlakem. Vaše slova jsou vnímána jako narušení hranic vůči ostatním pouhou svou existencí.

Projev, který nejvíce vyžaduje cenzuru, je projev, který uráží, který zpochybňuje konsenzus, který by mocní raději potlačili. 

Německý kancléř Friedrich Merz, který konferenci zahájil, zopakoval evropský postoj, že ochrana projevu by měla končit tam, kde začínají vládou definované hodnoty.

„Mezi Evropou a Spojenými státy se otevřela propast,“ řekl Merz. „A viceprezident J. D. Vance to řekl velmi otevřeně zde na mnichovské bezpečnostní konferenci před rokem a měl pravdu.

Bitva kultury MAGA v USA není naše. Svoboda projevu zde končí tam, kde jsou pronesená slova namířena proti lidské důstojnosti a našemu základnímu zákonu.“

„Lidská důstojnost“ je fráze, kterou německé právo používá k ospravedlnění stíhání projevů. Ústavní soud ji interpretoval tak, že zahrnuje urážky, popírání holocaustu a rozšiřující se kategorii projevů, které úřady považují za podkopávání úcty k osobám nebo skupinám.

Jedná se o právní mechanismus, na jehož základě německá policie provádí domovní razie kvůli příspěvkům na sociálních sítích a stíhá lidi za memy.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se připojila k cenzurnímu chóru prohlášením o územní pravomoci nad online projevem.

„Chci být naprosto jasná: naše digitální suverenita je naše digitální suverenita,“ řekla a dodala, že EU „v tomto ohledu neustoupí.“

Von der Leyenová popsala odmítání cenzury jako útok ze strany Spojených států, „které vyhrožovaly partnerům cly, aby si zajistily preferenční přístup, a odsoudily digitální pravidla EU jako útok na svobodu projevu.“

Digitální pravidla EU jsou útokem na svobodu projevu. Zákon o digitálních službách (DSA) zmocňuje úředníky k tomu, aby od platforem požadovali odstranění obsahu pod hrozbou obrovských pokut.

EU zahájila formální řízení proti společnosti X kvůli jejím pravidlům. Evropští regulátoři donutili platformy potlačit obsah, který by byl ve Spojených státech právně chráněn.

Von der Leyenová označila odpor vůči tomuto režimu za hrozbu pro „demokratické základy“ Evropy. Tvrdila, že Evropa má „dlouhou tradici ve svobodě projevu“ a zároveň obhajovala právní strukturu, která má zajistit, aby se určité projevy nikdy nedostaly k evropskému publiku.

„Evropský způsob života – naše demokratické základy a důvěra našich občanů – jsou zpochybňovány novými způsoby,“ řekla. „Ve všem, od území až po cla nebo technologické regulace.“

„Tato formulace sdružuje regulaci projevu s cly a územními spory. Všechno jsou to záležitosti, v nichž bude Evropa bránit svou suverenitu. To, co si Evropané mohou říkat, číst a sdílet online, je považováno za rovnocenné tomu, kde se nacházejí státní hranice.“

Vedoucí představitelé, kteří se shromáždili v Mnichově, hovořili o ochraně demokracie a zároveň navrhovali nástroje, které by vládám umožnily identifikovat a trestat disent.

Dovolávali se svobody projevu a zároveň požadovali pravomoc rozhodovat o tom, který projev má mít svobodu, a který ne. Tvrdili, že brání Evropu a zároveň Evropanům odebírají možnost svobodně se vyjadřovat online…