Covid-19, PsyOp a technokracie – 4. díl

Dalším dílem pokračuje série, která má velmi podrobně objasnit manipulace s myslí, které se testují již dlouhá desetiletí a v praxi mohl celý svět takovou „psyop“ okusit  v letech 2020 – 2022.

Tato část bude již poněkud zkrácena, aby byla čtivější i pro ty, kteří preferují stručnost. Budou v ní obzvláště zdůrazněny jen ty nejpodstatnější informace, většinou v bodech…

Západní vlády používají uměle vytvořený strach jako prostředek ke kontrole populace.

Prostřednictvím manipulace s daty a propagandy byl vytvářen strach z covidu a strach z přetížení nemocnic. Aby udrželi lidi ve stavu zvýšeného strachu a úzkosti, vytvářeli strach z variant covidu, strach z „druhé vlny“ a strach z long covidu.

Strach pak udržovali prostřednictvím narativů o budoucích virologických hrozbách, jako je například návrat chřipky.

Využívání strachu a propagandy vládou ke kontrole

• Západní vlády používají uměle vytvořený strach jako prostředek kontroly populace, přičemž koncept „pandemie“ je při vytváření strachu obzvláště silný.

• Pandemie „covid-19“ nesplňuje tradiční definici pandemie a hrozba byla zveličována vojenskou propagandou zahrnující děsivé obrazy a zprávy.

• Využívání strachu a propagandy během pandemie „Covid-19“ je podobné historickým příkladům vládní kontroly prostřednictvím teroru a manipulace, včetně „války proti teroru“ a studené války, kdy byly vytvářeny existenční hrozby, aby se ospravedlnila sociální kontrola.

• Nárůst úmrtí v pečovatelských domech ve Velké Británii a USA během pandemie Covid-19 mohl být způsoben spíše politickou panikou a reakcí vlády než samotným virem, přičemž někteří tvrdí, že se jednalo o formu „masové vraždy v důsledku reakce vlády.“

Definice pandemie a historická srovnání

• Světová zdravotnická organizace (WHO) v roce 2009 změnila definici pandemie, aby se usnadnilo její vyhlášení a odstranila požadavek na vysoký počet úmrtí, což umožnilo vyhlášení pandemie s relativně nízkou závažností.

• Srovnání Covidu-19 se „španělskou chřipkou“ je zavádějící, protože úmrtnost u Covidu-19 je výrazně nižší a počet úmrtí připisovaných Covidu-19 je mnohem nižší, než by se dalo očekávat, kdyby byl srovnatelný se španělskou chřipkou.

Manipulace veřejného vnímání vládou a médii

• Vlády během pandemie Covid-19 úmyslně přiživovaly strach pomocí jazyka, tiskových konferencí a statistik, aby ospravedlnily extrémní opatření a podpořily jejich dodržování.

• Vybraní odborníci a vědci, jejichž úkolem bylo podněcovat hysterii,  byli obviněni z napomáhání ničení duševního zdraví národa prostřednictvím svých rad, jejichž cílem bylo zvýšit vnímanou úroveň osobního ohrožení mezi obyvatelstvem.

• Média, včetně veřejnoprávních, sehrála významnou roli v zesilování strachu opakováním děsivých obrazů, zinscenovanými záběry a zavádějícími titulky s cílem manipulovat s vnímáním pandemie veřejností.

• Veřejnoprávní média sehrála významnou roli ve vštěpování strachu z Covidu-19 tím, že v titulcích používala fráze jako „rekordní počet“, což mezi obyvatelstvem vytvářelo pocit neustálé úzkosti.

Manipulace s daty a propaganda ve zdravotnictví

• Oficiální údaje o úmrtích byly zmanipulovány, aby se udržela iluze pandemie, přičemž každý, kdo zemřel do 28 dnů od pozitivního výsledku testu, byl označen za úmrtí na „covid-19“, bez ohledu na skutečnou příčinu smrti.

• Nemocniční propaganda, včetně tvrzení o zahlcení hospitalizací s „covidem-19“, byla přehnaná, mnoho lůžek a nemocnic zůstalo prázdných a účelově zřizované polní nemocnice byly v drtivé většině zemí nevyužívané.

• Počet hospitalizací a operací se během pandemie ve skutečnosti ve většině zemí snížil kvůli zrušeným „neurgentním“ zákrokům.

• Zaměstnanci nemocnic byli přesměrováni na řešení případů Covid-19, což vedlo ke snížení kapacity pracovní síly a počtu nevyřízených případů neléčených pacientů.

Důsledky pandemické reakce na veřejné zdraví

• Reakce na pandemii, včetně lockdownů, povinného nošení roušek a očkovací politiky, měla zničující dopad na veřejné zdraví, s nárůstem čekacích listin, zpožděním léčby a nárůstem úmrtí z jiných příčin, jako jsou infarkty, které v letech 2021/22 v některých zemích dosáhly rekordní úrovně.

• Zajímavé je, že v posledních 10 – 20 letech před „pandemií“ bylo ve většině evropských zemí zaznamenáno výrazné snižování celkového počtu nemocničních lůžek. Tím se lépe podporovalo tvrzení o přeplněných nemocnicích.

Povinné nošení roušek a porušování lékařské etiky

• Nošení roušek bylo ve většině zemí nařízeno navzdory tomu, že v některých zemích to nejvyšší zdravotnické organizace ve skutečnosti nedoporučovaly. Například německý RKI, odkud kopírovala covidovou politiku i naše vláda, roušky zpočátku odmítal.

• Světová zdravotnická organizace (WHO) také původně uvedla, že neexistují žádné důkazy podporující používání roušek zdravými jedinci, ale později své pokyny změnila a nošení roušek doporučuje s odkazem na omezené a nepřímé důkazy.

• Zavádění povinného nošení roušek je spíše formou psychologické války než opatřením veřejného zdraví s potenciálními riziky, včetně sebekontaminace, kožních lézí a dýchacích potíží.

• Pro povinné nošení roušek neexistuje žádný vědecký základ, přičemž řada studií neprokázala žádný přínos nošení roušek na veřejnosti v prevenci přenosu COVID-19.

• Světová zdravotnická organizace (WHO) a vlády porušily lékařskou etiku zavedením povinného nošení roušek bez podkladových důkazů a toto rozhodnutí bylo motivováno spíše politikou než vědou.

• Roušky mohou u nositelů vyvolávat strach a úzkost kvůli zvýšeným hladinám CO2 a byly používány spíše jako nástroj psychologické manipulace a kontroly než jako skutečné opatření v oblasti veřejného zdraví.

Zneužívání PCR testů a vědecká kritika

• PCR test byl zneužit k diagnostice případů COVID-19, a to i přes to, že jeho vynálezce Kary Mullis prohlásil, že není určen k diagnostickým účelům a dokáže detekovat neživotaschopné virové fragmenty, což vede k falešně pozitivním výsledkům.

• Prahová hodnota cyklů pro PCR testy byla často nastavena příliš vysoko, což vedlo k falešně pozitivním výsledkům. Mnoho zemí používalo prahové hodnoty 40–50 cyklů, a to i přesto, že směrnice naznačují, že prahové hodnoty nad 35–40 cyklů jsou nespolehlivé.

• PCR testy na „Covid-19“ mají vysokou míru falešně pozitivních výsledků kvůli své nedostatečné specificitě pro virus SARS-CoV-2, protože dokáže detekovat i genetické sekvence přítomné v lidském genomu a dalších mikrobech.

• Světová zdravotnická organizace (WHO) a vlády podporovaly hromadné testování, které navzdory nedostatkům testu vytvářelo falešné „případy“ a přiživovalo strach s cílem zvýšit poptávku po farmaceutických produktech a generovat zisk pro velké farmaceutické společnosti.

Udržování strachu prostřednictvím narativů o budoucích hrozbách

• Strategie vytváření postupných „vln strachu a teroru“ prostřednictvím předpovědí nových „vln“ viru byla použita k udržení strachu a obav v populaci, přičemž úzkost způsobovalo spíše očekávání budoucího strachu než samotný virus.

• Koncept „druhé vlny“ Covid-19 není vědecky věrohodný, jelikož předchozí a přirozeně získaná imunita měla vést k „endemické rovnováze“ do podzimu 2020.

• Strach z budoucích virologických hrozeb, jako je návrat chřipky, byl využíván k udržování úrovně strachu mezi obyvatelstvem a předpovídalo se  potenciální propuknutí dalších nemocí.

Varianty, vakcíny a debaty o vědecké důvěryhodnosti

• Myšlenka „nových variant“ byla zavedena za účelem udržování strachu a tento termín byl používán k ospravedlnění omezení svobody, a to navzdory nedostatku vědeckých důkazů, které by podporovaly myšlenku, že tyto varianty jsou virulentnější nebo nebezpečnější.

• Koncept „úniku před imunitou“ prostřednictvím nových variant Covid-19 se používá k udržování strachu, přičemž varianty jako Lambda, Epsilon a Mu údajně potenciálně unikají očkování.

• Virolog Geert Vanden Bossche zveřejnil otevřený dopis, v němž varoval, že masové očkování nespolehlivými vakcínami by mohlo vést k vzniku virulentnějších kmenů, ale jeho tvrzení jsou považována za falešná a postrádají vědeckou důvěryhodnost.

Propagace long covidu a vědecké zkoumání

• Koncept „long covidu“ se také používá k propagaci hrozby Covidu-19, ale studie zjistily, že symptomy připisované „long covidu“ lze vysvětlit alternativními diagnózami a mohou souviset spíše s psychosociálními faktory než se samotným virem.

• Koncept „long covidu“ propagují skupiny na ochranu práv pacientů, a to i přes nedostatek vědeckých důkazů. Některé studie naznačují, že příznaky mohou být kauzálně spojeny s více faktory, nejen s původní infekcí SARS-COV-2.

• Výzkumníci jako Rushworth a Devine přirovnávají „long covid“ k onemocněním, jako je chronická lymská borelióza, u které dle dostupných informací neexistují žádné diagnostické testy ani vědecké důkazy a naznačují, že „long covid“ může být psychogenní a založený na pseudovědě.

• Média sehrála významnou roli v propagaci existence „long covidu“, přičemž některé články uvádějí více než 200 symptomů spojených s tímto onemocněním, a to i přes metodologické nedostatky v jejich výzkumu.

• Miliarda dolarů investovaná do výzkumu „long covidu“ americkou NIH nepřinesla žádné hmatatelné výsledky, což naznačuje potenciální podvod.

Závěr: Pandemie jako propagandistická kampaň

• Operace „Covid-19“ je popisována jako sofistikovaná propagandistická kampaň, která zneužívala strach ze smrti a nemocí k manipulaci s populací.

• Kampaň používala zastrašovací taktiky, jako například manipulované statistiky úmrtí a propagandu o přeplněných nemocnicích, aby udržela lidi ve stavu zvýšeného strachu a úzkosti, čímž je učinila náchylnějšími k psychologické manipulaci a kontrole.

 

Pokračování příště.