Včera proběhlo další z řady hlasování, jejichž cílem je sesazení nejen šéfky EU, ale celé eurokomise. Jak jste si zde mohli přečíst již včera, tak právě její skupina EPP (lidovci) měla nařízené povinné hlasování proti návrhu.
A to i přesto, že tentokrát chtělo pro vyslovení nedůvěry hlasovat více europoslanců její frakce. Jednalo se zejména o francouzské, polské či holandské europoslance.
Jenže demokracie se v EU nikdy příliš nenosila, což se ukázalo i na tom, že celá skupina měla nařízeno povinné jednotné hlasování.
Potrestáni měli být nejen ti, kteří by hlasovali pro nedůvěru, ale dokonce i ti europoslanci EPP, kteří by se zdrželi nebo by se hlasování nezúčastnili.
Jak to nakonec dopadlo?
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen přežila čtvrtý návrh na vyslovení nedůvěry.
Pouze omezený počet europoslanců včera podpořil návrh, který předložil vůdce francouzského Národního shromáždění Jordan Bardella.
Návrh předložil s ohledem na rozdělující dohodu mezi Evropskou unií a Mercosurem, kterou mnoho europoslanců odmítá.
Francouzský politik doufal, že porazí von der Leyen kvůli rozdělení obchodní dohody, ale většina se za ni postavila. A to i přesto, že už ve středu proběhlo hlasování, které mělo za cíl dohodu zmrazit V této záležitosti hlasovala většina pro zmrazení dohody (více v následujícím článku).
Z celkového počtu 565 europoslanců byl dnešní návrh zamítnut poměrem hlasů 165 pro a 390 proti, přičemž 10 se zdrželo hlasování.
To bylo daleko od potřebných 361 hlasů potřebných k schválení.
Podle jednacího řádu Evropského parlamentu může být návrh na vyslovení nedůvěry vůči EC předložen prezidentovi jednou desetinou členských členů EP – aktuálně 72 europoslanců.
Hlasování musí proběhnout jmenovitostí a vyžaduje dvoutřetinovou většinu odevzdaných hlasů.
Von der Leyen se hlasování nezúčastnila, místo toho se zúčastnila Světového ekonomického fóra v Davosu. V plenárním zasedání ji zastupoval komisař pro obchod a hospodářskou bezpečnost Maroš Šefčovič.
Přestože většina podporovala von der Leyen, její skupina Evropské lidové strany (EPP) požadovala železnou disciplínu a plnou podporu.
Dne 20. ledna předseda EPP Manfred Weber přijal usnesení, které stanovilo odebrání všech parlamentních výsad na šest měsíců poslancům, kteří si dovolili hlasovat proti volební komisi a jejímu vůdci.
Zdržení se hlasování nebo dokonce absence „bez řádného důvodu“ během voleb by vyvolala stejnou sankci, což by vedlo ke zákazu mluvit jménem skupiny na plenárních zasedáních; nemožnost být jmenován zpravodajem nebo hlavním vyjednavačem konkrétních zákonů; a vyloučení z jednání.
Rezoluce se zaměřila na europoslance ze zemí, které jsou proti dohodě s Mercosurem.
Francouzský vůdce středopravé strany Les Républicains, François-Xavier Bellamy, byl konkrétním cílem, protože podporoval neúspěšného Návrh předáno pravicí v říjnu loňského roku.
Francouzi viděli svou delegaci sníženou na čtyři, protože europoslanec Laurent Castillot se rozhodl změnit skupinu a připojit se k Patriots for Europe.
Z EPP hlasovala pro návrh pouze Nizozemka Jessika Van Leeuwen. Je součástí nizozemského hnutí zemědělců a občanů (BBB). Europoslankyně bude za neuposlechnutí sankcionována.
Zajímavé je i hlasování českých europoslanců. Europoslanci za ANO nepodpořili vlastní skupinu, která vyslovení nedůvěry iniciovala. Ani jeden z europoslanců Babišova hnutí se hlasování neúčastnil (tedy ani se nezdrželi).
Odmítli tak podpořit nedůvěru Leyenové a – jako poměrně často – hráli „mrtvého brouka.“
A jak hlasovali ostatní?
Čeští europoslanci:
Pro nedůvěru Leyenové a Evropské komisi: David (SPD), Dostál (Stačilo), Konečná (Stačilo), Bartůšek (Přísaha) a Staněk (Přísaha)
Proti nedůvěře (a pro důvěru) hlasovali: Krutílek (ODS, Vrecionová (ODS), Kolář (TOP09), Farský (STAN), Niedermayer (STAN), Zdechovský (KDU), Gregorová (Piráti)
Nikdo se nezdržel, ani jeden europoslanec ANO se hlasování neúčastnil.
Slováci:
Pro nedůvěru Leyenové: Mazurek, Uhrík, Beňová, Blaha, Kaliňák, Laššáková, Ondruš, Roth Neveďalová
Leyenovou podpořili: Lexmann, Cifrová Ostrihoňová, Hojsík, Ódor, Šarec, Yar, Wiezik
Nikdo se nezdržel.
To je svoboda projevu a slova, panečku.
„Hlasuj si jak chceš, ale jestli budeš hlasovat proti, tak už si tady ani nevrzneš.“
To je jak za komunismu. 😀
Kde byl komunismus?
Svým způsobem od roku 1948 až 1989 tu ten „komunismus“ byl. Ale po svém. Tehdy strana a vláda alespoň chránila lidi před černochama,Arabama a jinýma živlama. Prostě a jednoduše, bylo to období klidu. I když ke konci už ti samí připravovali zánik tohoto klidného systému. Něco to do sebe mělo. Ale chyběli informace. Každá doba žádá své.
Nemozeme cakat ze ludia v europskom parlamente okamzite zmenia svoje myslenie. AJ ked drviva vacsina su pomerne rozumni ludia ,su vtiahnuti do kolotoca z ktoreho nejde vyskocit. Pocit dolezitosti vysoke platy deti studujuce na vysokych skolach a neuveritelne vysoky zivotny standart -to su atributy ktorych sa nikdy nevzdaju a vzdy budu hlasovat proti svojmu vnutornemu presvedceniu. Pocit hanby rychlo pominie pri pohlade na svoje benefity a zabezpecene rodiny. Tieto moralne padle kreatury su tragediou ktora dopada na vsetkych slusnych ludi v Europe. My vychodne staty si zachovavame este nejaky ten zbytok zdraveho rozumu , ale karmou hluposti
postihnuti volici zapadnych statov nevedomky tahaju svoju generaciu a generacie vlastnych deti do katastofalnej buducnosti. iste, historia dava za pravdu ze vetko sa raz rozpadne a kazdy spolok raz skonci. Len preco to v tomto pripade ide tak pomaly.