I když bylo Švédsko vyhlášeno za multikulturní zemi již před více než 50 lety, skutečná muslimská invaze začala o něco později. Nejprve pozvolna – to bylo v 90. letech – a později již v „plném proudu.“
Pro nás by měl být osud Švédska varováním, protože v některých ohledech lze najít paralely: máme zhruba stejný počet obyvatel a nikdy jsme neměli žádné muslimské kolonie.
Tedy u nás – stejně jako ve Švédsku – nemáme důvod cítit jakoukoli koloniální vinu, na kterou se v jiných zemích vymlouvají zastánci výměny obyvatel. A podobný počet obyvatel nám lépe naznačí, jak rychle můžeme být islamizováni, pokud se do budoucna nevyvarujeme chyb této severské země.
Policista Ulf Boström z Göteborgu, který má mnoho let praxe, vysvětluje, jak se zejména díky politikům podařilo zemi postupně islamizovat.
Odsuzuje každodenní radikalizaci prostřednictvím mešit, které z 80 % kontroluje Muslimské bratrstvo, škol Koránu zaměřených na indoktrinaci mladé generace a upozorňuje na prokázané vazby Muslimského bratrstva na sociální demokraty.
Mimochodem, propojení sociálních demokratů s muslimy je v mnoha zemích Evropy běžné (za Hamáčka bylo prokázáno i u nás). Někde se muslimové infiltrují i do dalších levicových stran, zejména Zelených (Velká Británie) a například v Německu již v podstatě převzali Die Linke, nástupkyni východoněmecké komunistické strany.
Jde vesměs o vítačské strany, což samozřejmě znamená, že aktivně pomáhají v dovozu dalších muslimů. Také úkolem švédských sociálních demokratů je urychlení islamizace země, jak potvrzuje švédský policista...
Po tři desetiletí vzkvétaly islamistické sítě, klanové struktury a paralelní mocenské řády ve velkých částech švédské společnosti; často bez jakékoli viditelné protiváhy ze strany státu.
Podle policisty Ulfa Boströma se problémy, které jsou nyní označovány za sociální nouzi, neobjevily přes noc, ale zakořeňovaly se postupně, jak se úřady stahovaly a politická debata se stávala stále tišší.
Radikalizace je podle něj výsledkem dlouhodobé absence státu, politického strachu „dotknout se problému“ a trpělivé, převážně otevřené ideologické indoktrinace, kterou se společnost rozhodla ignorovat.
Ulf Boström a jeho perspektiva
Ulf Boström je policista z Göteborgu s rozsáhlými zkušenostmi s prací v sociálně znevýhodněných čtvrtích (jak se ve Švédsku nazývají muslimská ghetta), na průsečíku prevence kriminality, integrace a sociálního začleňování.
Často je označován za „integračního policistu“ a pravidelně se účastní veřejných debat o paralelních společnostech, radikalizaci, klanových strukturách a islamistických kruzích ve Švédsku, zejména v Göteborgu.
Boström, čerpající ze svých terénních zkušeností, kritizuje jak strach politiků z řešení těchto problémů, tak i stažení státu z místních oblastí. Dlouhodobě varuje před důsledky oslabené autority, ideologické infiltrace a podceňování potenciálního spojenectví mezi náboženským extremismem a organizovaným zločinem.
Když popisuje vývoj Švédska, zřídka používá slova jako „nový“ nebo „překvapivý.“ Naopak se neustále vrací ke stejné myšlence: to, o čem se nyní diskutuje jako o naléhavých problémech, se vyvíjelo po celá desetiletí; často za bílého dne, ale bez politické či institucionální přípravy na zvládnutí důsledků.
90. léta: Islámská infrastruktura a Muslimské bratrstvo
Abychom pochopili současnou situaci, je podle Boströma nutné vrátit se alespoň o třicet let zpět, k velké migrační vlně kolem roku 1991. Švédsko se tehdy stalo jednou z hlavních hostitelských zemí v Evropě pro lidi z Balkánu, severní Afriky, Blízkého východu a částí subsaharské Afriky.
Důvodů bylo mnoho: války, diktatury, ekonomické potíže, ale také politické a náboženské konflikty.
S těmito jednotlivci přišly také zkušenosti, struktury a v některých případech i organizovaný zločin. Boström do tohoto období zařazuje systematičtější zakládání Muslimského bratrstva v Evropě, včetně Švédska.
K tomu nedošlo prostřednictvím otevřené konfrontace, ale spíše prostřednictvím asociačních sítí, náboženských institucí a trpělivé organizační práce.
„Pro věřícího člověka je náboženství ústředním bodem. Stejně jako švédští imigranti stavěli kostely ve Spojených státech, mešita se zde stala zřejmým místem setkávání,“ vysvětluje.
Dodává, že to samo o sobě není nic výjimečného. Problém nastává, když se náboženské instituce zároveň stanou politickými centry. Podle Boströma Muslimské bratrstvo pracuje již tři desetiletí na převzetí kontroly nad mešitami, komunitními vzdělávacími sdruženími, školami a školicími centry.
Druhá generace jako cíl
Původním cílem nebylo přesvědčit první generaci migrantů, ale jejich děti. Ústředními nástroji se staly školy s výkladem Koránu, islámské soukromé školy a některá denní centra.
Rodiče, kteří sami měli k náboženství spíše méně ideologický vztah, umisťovali své děti do institucí, kde byl islám prezentován v přísnější a zpolitizovanější podobě.
Podle Boströma to vedlo k situacím, kdy se děti vracely domů a zpochybňovaly své rodiče: jejich způsob života, jejich interpretaci náboženství a jejich adaptaci na švédskou společnost.
„To vedlo ke konfliktům v rodinách. A nejvíce se radikalizovala druhá generace, ne ta první,“ říká.
Zároveň se stalo i něco dalšího: přítomnost státu na místní úrovni se zmenšila. Během stejného období byli zrušeni místní policisté, místní policejní stanice a každodenní kontakt s veřejnými institucemi.
Výsledkem je, že švédské právo a švédská demokracie přestaly být viditelné v každodenním životě mnoha obytných čtvrtí.
Vazby na sociální demokracii a hnutí Víra a solidarita
Pro Boströma začíná otázka infiltrace Muslimského bratrstva do švédských úřadů a institucí u Sociálnědemokratické strany.
„Existují jasné vazby na sociální demokracii, zejména prostřednictvím toho, co se dříve nazývalo Křesťanské hnutí bratrstva sociálních demokratů a co se nyní nazývá Tro och solidaritet (Víra a solidarita),“ říká.
„Od roku 1991 Muslimské bratrstvo každým rokem posiluje svou pozici. Zhruba řečeno, řekl bych, že dnes mají ve svých rukou více než 80 % mešit ve Švédsku,“ pokračuje.
Muslimské bratrstvo je zakázáno nebo klasifikováno jako teroristická organizace v několika zemích Blízkého východu, včetně Egypta (od roku 2013, po pádu Mursího), Saúdské Arábie, Spojených arabských emirátů a Bahrajnu.
Islám, klany, čest a paralelní mocenské struktury
V rozhovoru se Boström často vrací k pojmu klanových struktur, ale činí jasný rozdíl: klany samy o sobě nejsou náboženským fenoménem. Vyskytují se v křesťanském, muslimském a dalších kontextech.
Jsou zakořeněny v kultuře cti a patriarchálních formách společnosti. Rozdíl podle něj vzniká, když se klanová logika spojí s náboženskou ideologií a politickým islámem.
„V klanových strukturách existuje vnitřní třídní systém. Patriarchové na samém vrcholu, neúspěšní na samém dně a mezi nimi bohatí a vzdělaní. V zemích původu je přežití klanu dosaženo tím, že má na své straně soudce, policisty, státní zástupce a politiky.
Když přijedete do Švédska, tyto pozice chybí. Pak se stává racionálním pokusit se je zde znovu vybudovat,“ vysvětluje.
Tato práce se podle Boströma odehrává prostřednictvím vzdělávání, politické přítomnosti, zapojení komunity a někdy i kultury mlčení.
Ženy a děti jsou drženy stranou od kriminálního nebo politického jádra a dostávají dezinfikovanou verzi reality: společnost je údajně nepřátelská, policie „nás“ pronásleduje, ale bez jakéhokoli vysvětlení proč.
Když se klanová logika spojí s pocitem náboženské nadřazenosti, tyto dva prvky se vzájemně posilují. Kultura cti poskytuje sociální kontrolu, zatímco náboženství nabízí morální legitimitu.
V takovém prostředí se, dodává Boström, krok ke kriminalitě nebo násilnému extremismu zkracuje, zejména pro mladé muže.
Zločin, islamismus a svaté války
Na otázku ohledně vztahu mezi zločineckými klany a islamistickými sítěmi Boström věří, že se nejedná o zcela oddělené jevy. „Zločinci s muslimským původem mohou také považovat zločiny spáchané proti nevěřícím za ‚činy Alláhu libé‘,“ uvádí.
Popisuje, jak mohou být někteří jedinci, kteří selhávají v běžné trestné činnosti, vlákáni do prostředí mešit, kde jim náboráři pokládají otázky typu: „Pijete alkohol? Berete drogy? Pácháte trestné činy – a proti komu?“
Pro některé násilné segmenty a džihádistické odnože se může trestní kompetence stát „použitelnou.“
Nejvíce ho netrápí okázalý útok, ale obyčejná, každodenní radikalizace. Ta, která probíhá ve školách, na univerzitách, ve sdruženích a společenských kruzích, kde se na povrchu přijímá jazyk demokracie, inkluze a práv, zatímco uvnitř se prosazuje jiná vize světa.
Tento fenomén popisuje jako „Janusovu tvář“: veřejně mluví o demokracii, inkluzi a právech. Interně však propagují vizi, kde je právo šaría, náboženská loajalita a kolektiv upřednostňován před individuálními svobodami a právy.
Pro Boströma není Švédsko abstraktní systém, ale vlast. A vlast, říká, je třeba bránit. Ne velkolepými slovy, ale přítomností, stálostí a odvahou vidět vývoj takový, jaký skutečně je.
Akademická radikalizace a stipendia
Podle něj se to netýká jen mešit, ale i některých akademických kruhů. V rozhovoru se zmiňuje, že mladí lidé z Blízkého východu a severní Afriky se během studia v Evropě někdy radikalizují, což je jev, který vedl některé arabské země k omezení stipendií na západní univerzity.
„Všechno to souvisí,“ komentuje Boström.
Nucený návrat a zbavení státní příslušnosti
Mnoho stran hovoří o navracení migrantů a poskytování pomoci s jejich návratem. Na otázku, jak se na to dívá, Boström odpovídá:
„Zločinci, kteří sem přišli a páchají trestné činy, ukazují, že nechtějí žít v demokracii. Musí být posláni zpět.“
Podle jeho názoru by v zemi neměl zůstat nikdo, kdo není švédským občanem a spáchá trestné činy, za které hrozí trest odnětí svobody v délce nejméně jednoho roku.
„Švédové musí být schopni lidem s dvojí státní příslušností říct: nejste zde vítáni,“ dodává.
Na otázku ohledně odebrání občanství upřesňuje: „Ano, tady ve Švédsku o něj přicházejí.“
Poté podrobněji popisuje náklady, které imigrace v dané situaci představuje pro švédskou společnost: obrovské sociální náklady, ztráta pro ekonomiku a výrobní strukturu, kterou odhaduje na zhruba sto miliard korun ročně, kriminální ekonomika ve výši zhruba 150 miliard korun ročně; náklady na jednoho profesionálního zločince za patnáct let se pohybují kolem 30 milionů, v nejzávažnějších případech by mohly dosáhnout až 100 milionů.
Podle něj bez změny kurzu vše směřuje rovnou do katastrofy. Segregace se zhoršuje a musí být prolomena obnovou demokratizace čtvrtí prostřednictvím silné policejní přítomnosti a jasných standardů.
Švédské právo musí být viditelné
Pokud jde o budoucnost, Boström říká, že je pesimistický, ale ne fatalistický. Odmítá myšlenku, že hrozba zmizela se ztrátou území Islámského státu v Sýrii.
„Každý, kdo si myslí, že se to už nikdy nemůže stát, strká hlavu do písku. Nová hnutí už probíhají. Al-Shabaab, různé odnože al-Káidy, Boko Haram nezmizely, jen změnily formu.“
Dodává: „A vrazi ISIS z Göteborgu nebyli ‚cestovatelé ISIS‘. Byli to džihádisté, kteří přesně věděli, kam jdou.“ (Pozn.: mnoho muslimů z Göteborgu jelo bojovat k ISIS, většina nebyla po návratu potrestána, ale prošli jen „deradikalizačními“ kurzy).
Tvrdí, že džihádistická přítomnost v Göteborgu je stále hmatatelná, a varuje, že Švédsko situaci stále plně nepochopilo. „Nedávno jsem navštívil mládežnické centrum v Hammarkullenu a setkal se s bývalým bojovníkem aš-Šabábu, který tam pracuje na částečný úvazek.“
Zároveň se domnívá, že stát má stále k dispozici nástroje. Problémem podle něj není absence zákonů, ale spíše nedostatek přítomnosti a důslednosti.
Jeho hlavní požadavky jsou velmi konkrétní: znovu zavést policisty v těchto čtvrtích, místní policejní stanice a jasnou policejní přítomnost. Jeho kritika současné policejní struktury je ostrá.
„Švédské právo musí být viditelné v každodenním životě. Jinak je prázdnota vyplněna něčím jiným.“
Upřesňuje: „Nezákonná hrozba je krádeží svobody projevu. Násilí je krádeží lidských práv. Ti, kdo systematicky porušují svobody a práva druhých, se zbavili svého práva žít v demokratické společnosti.“
Švédsko je pro něj domovem, nikoli abstrakcí. A tento domov je třeba bránit přítomností, konzistencí a jasností.
Sameh Egyptson: směrem k paralelním soudům?
Sameh Egyptson je výzkumník s doktorátem z politologie, specializující se na politický islám, islamistické sítě a vznik Muslimského bratrstva v Evropě a Švédsku. Je známý svou prací o tom, jak islamističtí aktéři fungují prostřednictvím sdružení, organizací pro lidové vzdělávání a politických kontaktů na Západě.
Na otázku ohledně Boströmova popisu, že Muslimské bratrstvo ve Švédsku za posledních 30 let vzrostlo a převzalo kontrolu nad stále větším počtem mešit a institucí, Egyptson odpověděl:
„Domnívám se, že Muslimské bratrstvo ve Švédsku stále více začíná fungovat jako klan, jako alternativní klan. Mají velký vliv a ovládají téměř všechny mešity ve Švédsku.“
Ve svém výzkumu a v předchozích rozhovorech popsal, jak je vzestup Muslimského bratrstva ve Švédsku úzce spjat se Sociálnědemokratickou stranou a s ní spojenou organizací Tro och solidaritet.
Na otázku, jak bude Švédsko vypadat za deset nebo dvacet let, pokud tento trend bude pokračovat beze změny kurzu, Egyptson odpovídá:
„Pokud nedojde ke změně trajektorie, tyto klany nebo sekty si ve Švédsku založí vlastní paralelní společnosti s vlastním právním systémem, soudy a policií.“
Zmiňuje, že v Dánsku se ukázalo, že někteří policisté blízkovýchodního původu pronásledují bývalé muslimy. Domnívá se, že pokud se tento problém nebude brát vážně, situace se stane neudržitelnou.
Pokud jde o přesnou situaci ve Švédsku, říká, že se v tuto chvíli nechce vyjadřovat.
Společnost konfrontovaná se svými paralelními strukturami
Stejné výpovědi policisty a výzkumníka vykreslují obraz vývoje, který dalece přesahuje několik izolovaných incidentů nebo izolovaných skupin. Ulf Boström i Sameh Egyptson popisují růst paralelních struktur, poháněný souhrou mezi ideologickou organizací, klanovou logikou a selháním přítomnosti státu.
Oba docházejí k závěru, že již není otázkou, zda tyto struktury existují, ale zda – a jak – se jim společnost rozhodne čelit. Nejde již jen o popis vývoje, ale o určení, zda jej lze ovlivnit dříve, než se tyto paralelní systémy plně zakoření.

Hodně věcí, které se v tomto článku píší, potvrzují, že článek pana Hloubala, tvrdí stejné věci a je proto velmi pravdivý. Důležité tedy je, nejen popisovat dopad a důsledky muslimizace. Ale i proces a způsob, jakým jej postupně zavádí v muslimizovaných zemích. Právě proto, aby lidé pochopili její hrozbu a praktiky, jak postupují globalčíci rafinovaně v ohlupování obyvatel. U nás jsme v začátku. Prevence by byla ještě možná, jak toto strašlivé likvidační zlo pozastavit. Lidé by měli vyhrabat hlavu z písku a začít proti tomu něco dělat, ne až bude pozdě jako třeba ve Francii !!!!
a Mudr Jebavy tu bude hned 3 2 1 tet
Snad teď, chceš napsat. Nauč se už Pitkine konečně pravopis! jen ať to zkusí! Chceš tím naznačit, že imbecilové jsou zpět?
islám je nejenom darebácká náboženská ideologie, ale i státní politika. islám je organizovaná kriminální, zfanatizovaná zločinecká pomatená vraždící ideologie, nikoli náboženství. eurohnus stále financuje sebevražednou vítací politiku. Vítači mají na rukách krev. slimáky nebrat. jdou jen za svým snem parazitovat, pobírat dáfky a islamizovat. globalizační plánované agendě multikulti, která zkrachovala, a bez fyzického řešení už to nepůjde. vítači mají na rukách krev. toto by bez politického, policejního a justičního krytí nikdy nebylo možné. Fialovej hnus. Netanjahuova strategie železné pěsti. Frustrace Palestinců narůstá, Izraelci se bojí o demokracii… železná pěst na filištýny jedině platí. prokázali, že pro aláhovu slávu, uřežou ti hlavu. vítači mají na rukách krev…Ukončení pomoci Palestině by bylo silné gesto, říká Zahradil. ‚Riskujeme další konflikt,‘ míní Peksa. a zase české vši radí. kožich se musí pořádně vyprášit, už z výchovného hlediska, jinak nalezou zpátky ni krok… Arabové vědí co říkají. Palestinští uprchlíci v 70. letech rozpoutali povstání v Jordánsku a Hamás je navíc odnož Muslimského bratrstva, které ve stejné době zavraždilo egyptského prezidenta. islám je ten problém a u nás jsou problém dozorové orgány nad náboženskými skupinami, ministerstvo kultury a ministerstvo vnitra. Rodová linie Muslimského bratrstva ukazuje, proč vyvstávají zásadní otázky o jejich kompatibilitě se západním demokratickým řádem. Koneckonců je to organizace, jejíž logo se skládá ze dvou zkřížených mečů a jejíž přísaha věrnosti činí z džihádu čtvrtý z deseti atributů. Jeho zakladatel Hasan al-Banna (1906-1949) proslavil výrok: „Alláh je náš cíl, prorok náš vůdce, Korán náš zákon, džihád naše cesta, smrt na cestě Alláha naše největší drahá naděje“ – což se stalo mottem Bratří. To nejsou slova, která se snadno opakují v době, kdy Západ těžce trpěl teroristickými útoky páchanými těmi, kdo se snaží prosadit svůj výklad islámských zákonů v ulicích Evropy. Džihád je jedním ze základních pilířů islámu a naši politici to moc dobře vědí, ale dělají, že to nevidí. náboženství v podání světových církví se již stala pro člověka a společnost nebezpečnými a brzdou duchovního růstu, protože poselství skutečných moudrých byla jejich následovníky vždy zmonopolizována, překroucena, zideologizována, zobchodována, využita a zneužita. teprve islám a muslimové přinesl do indie náboženské války, indie neznala náboženské války. podívejte se nyní jak se od svého vzniku islám rozlézal na územních mapách země. islám není náboženství, ale mafiánský organizovaný plán na ovládnutí (zotročení) světa. Už po smrti mohameda v roce 632, první Abbásovci vyvolali roku 747 za vyhroceného očekávání konce světa a příchodu Mahdího násilné povstání. výbojný Islám se do Indie dostal už v roce 712, když arabský muslimský generál Muhammad ibn Kásim dobyl oblast Sindu, Multánu v jižním Paňdžábu. Připravil tím půdu pro vznik Ghaznovské říše, Dillíského sultanátu i říše Mughalů. Starobylá země Indie, země kdysi rozdělená mezi válčící krále a prince, země sužovaná po staletí okupací cizích mocností, dokud v polovině 20. století Indie nezískala nezávislost a svobodu od těch, kteří jí vládli 300 let.
Navzdory všem jazykovým a náboženským rozdílům se Indové sjednotili ve svém úsilí zbavit se této cizí vlády díky odvaze a odhodlání jednoho muže, Mahátmy Gándhího. Islám se do počátku 8. století rychle rozšířil do velké části Středomoří islámskou expanzí – vojenských výbojů arabských vyznavačů islámu. V čele ummy, obce muslimů, po smrti Mohameda stanuli chalífové, kteří byli zprvu voleni. Již zde došlo k rozkolu islámu na přívržence chalífů pokrevně spřízněných s prorokem (šíité) a většinové sunnity. Palestinci byli za 1. a 2. SV spojenci nacistů, ale jejich antisemitismus přetrval do dnešní doby. Tageblat Talát paša (paša byl v Osmanské říši titul pro vysoké úředníky a vojenské hodnostáře), v letech 1913 až 1917 osmanský ministr vnitra a v letech 1917 až 1918 poslední velký vezír Osmanské říše. Muž, který z titulu těchto funkcí rozpoutal v dubnu 1915 hrůzné masové vraždění, jemuž padlo za oběť více než milion Arménů, převážně žen a dětí. Z půldruhého milionu Arménů, kteří obývali multietnickou Osmanskou říši ještě začátkem roku 1915, jich bylo do podzimu roku 1916 zavražděno nebo utýráno nejméně 664 tisíc, ale možná až 1,2 milionu. Není úplně jednoznačné, kdy genocida Arménů vlastně začala. Velké pogromy, jimž padly za oběť možná až statisíce lidí, se uskutečnily už při takzvaných hamidských masakrech v letech 1894 až 1896. „Tyto masakry sloužily, slovy jednoho arménského historika, jako konfekční zkouška pro arménskou genocidu v roce 1915,“ další tisíce lidí byly zmasakrovány v roce 1909. (Masakry se zaměřovaly hlavně na Armény, ale zasáhly také syrské křesťany, jako v Diyarbakıru, kde masakr zanechal 25 000 mrtvých. Masakry začaly v roce 1894, aby se zvětšily v letech 1894-1895. Hlavními organizátory, (nápověda do tajenky- islám) tohoto zrůdného projektu se stali kromě již zmíněného Taláta paši ještě turecký ministr vojenských záležitostí Enver paša, velitel palestinské fronty Djemal paša a člen ústředního výboru vládnoucího Výboru unie a pokroku (členové tohoto politického uskupení si říkali Mladoturkové) Behaeddin Šakir Bej… asi málo kdo ze zastánců palestinských teroristů, zde ví, že Hitler byl palestinským muftím poctěn titulem „čestný muslim“ a muftího obdařil titulem „čestný Árijec“. Později nazval Hitler al-Husseíniho dokonce “fuhrerem arabského světa“. Při setkáních s dalšími nacistickými pohlaváry byla rovněž konstatována naprostá shoda v cílech a prostředcích arabského nacionalismu a německého nacizmu, namířeného proti Židům. „Na nebi Allah, na zemi Hitler“ bylo heslem arabských pronacistických fundamentalistů. John Gunther z Inside Asia v té době napsal: „Současným nejvýznamnějším arabským hrdinou je pravděpodobně Adolf Hitler“. Hitlerovi al-Husseiní slíbil, že pro něj zverbuje půl milionu arabských vojáků, ale zhroucení fronty v Africe mu splnění plánu znemožnilo. „Arabská brigáda“, vytvořená z několika tisíc arabských uprchlíků a emigrantů, skutečně založena byla, ale po odeslání na východní frontu beze stopy zmizela na kavkazské frontě, tedy byla pravděpodobně zcela zničena. Muslimští členové Waffen-SS z 13. divize při modlitbě během jejich výcviku v Německu roku 1943 … a to v době, kdy stát Izrael ještě neexistoval. Takže svádět současnou situaci kvůli vzniku Izraele (1948) a ohánět se nějakým přílivem židovských uprchlíku je zcela mimo. Ve Švédsku dávali nezletilce do péče zločineckým muslimským gangům. A nejde zdaleka jen o různé běžné sociální dávky, ale také o granty či dotace na fiktivní firmy či neziskovky, dávky za smyšlenou invaliditu či dokonce na síť údajných pečovatelských domovů pro děti. V podstatě se zdá, že v tomto případě zde ani nebyly umisťovány žádné děti, ale takzvaní „nezletilci bez doprovodu,“ což jsou zpravidla mladí dospělí muži (nejčastěji mezi 20 – 30 lety), kteří přijdou do země bez dokladů a prohlásí se za „nezletilé sirotky.“ o tom koudelka jistě ví. hranice kontrolují vždy na podzim, až už celá muslimská kamarila dorazila. islám není náboženství, ale mafiánský organizovaný plán na ovládnutí (zotročení) světa. Vítači mají na rukách krev. slimáky nebrat. jdou jen za svým snem parazitovat, pobírat dáfky a islamizovat. z uprchlického tábora je do pár let 2,5 milionové odlité město z betonu, kde za cizí peníze vykuci solidně vegetí dekády až stovky let. mezitím si zvolí militantní džihádysty, ( V GAZE 77% oprávněných voličů), kteří vyvraždí kohokoli. to tady na zemi nechceme. mluvčí Bílého domu Scott McClellan: „Nejednáme s Hamásem. Je to teroristická organizace, na tom se nic nemění.“ Útok na Izrael ze 7. října 2023 byl jen začátkem, přijde „druhý, třetí, čtvrtý“, dokud nezničíme židovský stát. Prohlásil to Ghazí Hamad, mluvčí teroristického hnutí Hamás v rozhovoru pro libanonskou televizi LBCI. Mírotvorci bývají v konfrontaci se zlem naivní. Po vzniku palestinské autonomie jeden její prominentní funkcionář Fajsal Husejní veřejně přiznal, že ji „Izraelci považují za cestu k míru, kdežto my ji chápeme jako trojského koně k likvidaci židovského státu“. také vyhlásili jinověrcům svatou válku… muslimy ovládá tisíciletá fanatická nenávist, kterou již sají s mateřským mlékem, vůči Židům, káfirům, jinověrcům, kterou vštěpují svým dětem od školních lavic. Mírotvorci bývají v konfrontaci se zlem naivní. fialovej eurohnus. „Všichni jsou jistým způsobem v šoku, protože i když v poslední době proběhlo hned nespočet útoků noži a automobilem, tak nikdo nečekal, že opět budou hrát roli výbušniny.“ ďábelská vatikánská hlupácká prostoto.. eurofialový hnus. „Írán překročil veškeré meze.“ Lipavský předvolal íránského velvyslance. voni jsou hlava, lipavský, islám není oddělen od státu, neuznává odluku náboženství od státu. a irán již dávno vyhlásil válku západu, čili i české republice. takže racek má zpoždění, ale jako ohlupování obyvatel dobrý…čest práci. Historik: Palestinci úzce spolupracovali s Hitlerovým režimem, nenávist k Židům zůstává islám je organizovaná zločinecká pomatená vraždící ideologie, nikoli náboženství. eurohnus stále financuje sebevražednou vítací a dotační politiku. Vítači mají na rukách krev. slimáky nebrat. jdou jen za svým snem parazitovat, pobírat dáfky a islamizovat. fialový eurohnus…. stbčeský rozhlas se pokouší rozdmýchávat antisemitizmus veřejným nastolováním témat libtardů na ideu kriminální ideologie vzniku palestinského státu. což je nepřípustné, čest práci. Šokovaná Francie. Maskovaní útočníci u školy „zmasakrovali“ 15 letého hocha. ten zemřel. o čem se mlčí – ani slovo ISLAM, bez jeho postavení mimo zákon to nepůjde, ne ne ne. vítači mají na rukách krev..tak zas nezapomeňte zapálit svíčičky a položit pietní plyšáky. neni možné kolektivně vítat a pak jen jednotlivě trestat, to je překvapení, kde se vzal, tu se vzal najednou nový stb pojem proxís, přitom právě islám realizuje všude po světě tenhle proxis, právě proto, že jde o státní křiváckou šmejdskou ideologii… Od 14. století v Nigérii, v důsledku činnosti misionářů z Mali, postupně docházelo k islamizaci oblasti. V 16. století již byla dokončena. Na konci 18. století, za vlády Abioduna (1770–1789) vypukla v Oyo občanská válka. Nakonec byla říše rozvrácena muslimskými Fulby. Výsledkem hospodářské krize v Sůdánu byl vzestup mahdistických sil, které by v dnešní terminologii šlo označit za islámské fundamentalisty. Jejich vůdce Muhammad Ahmad ibn Abd Alláh od roku 1881 až do pádu Chartúmu v lednu 1885 vedl úspěšné vojenské tažení proti osmansko-egyptské vládě. Nakonec zavedl v celém Súdánu islámské právo šaría. Jeho nástupci pak chalífát. Brzy již jejich agresivita ohrožovala i sousední Etiopii a Egypt. Egypt však uhájili Britové a z Etiopie byli mahdisté vyhnáni Italy a Belgičany. Ahmad Šara, šéf hlavní syrské povstalecké aliance Haját Tahrír aš-Šám (HTS) a nyní nejmocnější muž v Sýrii vyjádřil obdiv papeži Františkovi a řekl, že křesťany považuje za nedílnou součást syrské společnosti. Před tím ale deklaroval opak… Šara se na Nový rok setkal s vikářem Kustodie Svaté země v Damašku Ibrahimem Faltasem. Na Faltasovu zprávu o setkání v sobotním vydání vatikánského deníku L’Osservatore Romano upozornila agentura ANSA. tak si sbalte to svý libtardí lego a táhněte všichni k čertu..🤮 Jahjá Ibrahím Hasan Sinvár je známý také jako řezník z Chán Júnisu. Svou kariéru založil na zabíjení Palestinců, kteří podle něj kolaborovali s Izraelem. Namísto čtyř doživotí se na svobodu dostal v roce 2011 při výměně tisícovky islamistů za uneseného izraelského vojáka Gilada Šalita. Sinvár, který byl v roce 1989 v Izraeli odsouzen na čtyři doživotí, v roce 2017 prohlašoval, že hodlá zastávat přístup mírumilovného odporu. Rétoriku ale brzy výrazně zostřil. Tři roky před propuštěním byl Sinvárův život za mřížemi ohrožen zhoubným nádorem na mozku. Izraelští doktoři mu náročnou operací zachránili život. Podle IDF výstavbu tunelu vedl Muhammad Sinvár, bratr vůdce Hamásu v Gaze Jahjá Sinvára. „Řekla jsem mu, že stát Izrael vyhrál bitvu o jeho život, zachránil ho. A on na to: No a? To je vaše starost. Nejsem vám vděčný,“ vzpomínala v roce 2019 bývalá ředitelka věznice ha-Šaron Betty Lahatová. Wir schaffen das, zdegenerovaný národ….komu není rady…. Na izraelsko-syrských hranicích docházelo k opakovaným střetům již několik let, a jako by to nestačilo, byla v roce 1964 vytvořena Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), v jejíž chartě se otevřeně hovořilo nejen o neplatnosti vzniku státu Izrael, ale i o jeho zničení. Zde je třeba konstatovat, že žádný stát Palestina nikdy předtím neexistoval a části území pro něj určených rezolucí OSN z roku 1947 byly v rukou Jordánska (Západní břeh Jordánu) a Egypta (Pásmo Gazy). Organizace Abú Nidala (OAN) je palestinská teroristická organizace založená Abú Nidalem. Do roku 1974, kdy vystoupila z Organizace pro osvobození Palestiny (OOP) nesla název Revoluční rada Fatahu. Byla také označována jako: Arabské revoluční brigády, Revoluční organizace socialistických muslimů či Černý červen. Odmítá jakékoliv kompromisy s Izraelem. Zároveň se stala nájemnou teroristickou organizací působící i mimo Izrael (Rakousko, Německo, Turecko, Rumunsko, Indie). frakce Černé září se nechvalně proslavila, mimo jiné, při útoku na letních olympijských hrách v Mnichově známém jako Mnichovský masakr. 5. září 1972 osm teroristů (ze skupiny Al Fattáh a Černého září) zajalo členy izraelské výpravy. V roce 1982 spáchala OAN atentát na izraelského velvyslance v Londýně, což se nakonec stalo záminkou pro První libanonskou válku. V prosinci 1985 provedl ozbrojené útoky na přepážkách izraelské letecké společnosti El Al v Římě a ve Vídni. Při útocích OAN zahynulo celkem na 900 lidí. Stát Izrael byl založen 14. května 1948. Izrael vytvořil vládu národní jednoty. Aktuální stupňující se střety v oblasti Golanských výšin – a vhodně formulované zpravodajské informace předávané Arabům Sovětským svazem vybudily v představitelích Sýrie a Egypta představy, že Izrael chce co nevidět zahájit válku. Hranici mezi Izraelem a Egyptem kontrolovala po válce z roku 1956 na demilitarizovaném území Sinajského poloostrova vojska OSN. 15. května 1967 začal Egypt vojensky obsazovat Sinaj, když si před tím vynutil stažení jednotek OSN. O šest dní později zablokovali Egypťané Tiránský průliv a tím i jediný izraelský přístav Ejlat v Rudém moři. Někdy se o zablokování Tiránského průlivu hovoří jako o „prvním výstřelu“ nadcházející války. Jednotkami mimo to přispěl Irák, Saúdská Arábie, Tunisko, Maroko, Alžírsko, Súdán. Britové v roce 1953 poskytli Súdánu samosprávu, nezávislost byla vyhlášena 1. ledna 1956. Pod vládou Džafara Nimeiryho zavedl Súdán v roce 1983 islámské právo šaría. To vyhrotilo rozpory mezi islámským severem a křesťansko-animistickým jihem a vedlo k občanské válce, jež vyvrcholila odtržením Jižního Súdánu v roce 2011. V letech 1989 až 2019 zažil Súdán vojenskou diktaturu vedenou Umarem al-Bašírem, počet jejíchž obětí se odhaduje na 400 tisíc, i kvůli etnické čistce v oblasti Dárfúru. .. Írán musí reagovat na smrt Haníji. Na Blízkém východě platí jen síla a zákon odvety, říká exdiplomat Jiří Schneider, bývalý velvyslanec v Izraeli a bezpečnostní expert.. britové to už pochopili nyní také. vítači mají na rukách krev. islám byl za 1. a 2. světové války spojencem nacistů, ale jejich antisemitismus přetrval do dnešní doby. v letech 1913 až 1917 osmanský ministr vnitra a v letech 1917 až 1918 poslední velký vezír Osmanské říše Tageblat Talát, muž, který z titulu těchto funkcí rozpoutal v dubnu 1915 hrůzné masové vraždění, jemuž padlo za oběť více než milion Arménů, převážně žen a dětí. Z půldruhého milionu Arménů, kteří obývali multietnickou Osmanskou říši ještě začátkem roku 1915, jich bylo do podzimu roku 1916 zavražděno nebo utýráno nejméně 664 tisíc, ale možná až 1,2 milionu. velké pogromy, jimž padly za oběť možná až statisíce lidí, se uskutečnily už při takzvaných hamidských masakrech v letech 1894 až 1896. „Tyto masakry sloužily, slovy jednoho arménského historika, jako konfekční zkouška pro arménskou genocidu v roce 1915,“ další tisíce lidí byly zmasakrovány v roce 1909, hlavními organizátory tohoto zrůdného projektu se stali kromě již zmíněného Taláta paši ještě turecký ministr vojenských záležitostí Enver paša, velitel palestinské fronty Djemal paša a člen ústředního výboru vládnoucího Výboru unie a pokroku (členové tohoto politického uskupení si říkali Mladoturkové) Behaeddin Šakir Bej… asi málokdo, ze zastánců palestinských teroristů, zde ví, že Hitler byl palestinským muftím poctěn titulem „čestný muslim“ a muftího obdařil titulem „čestný Árijec“. Později nazval Hitler al-Husseíniho dokonce “fuhrerem arabského světa“. Při setkáních s dalšími nacistickými pohlaváry byla rovněž konstatována naprostá shoda v cílech a prostředcích arabského nacionalismu a německého nacizmu, namířeného proti Židům. „Na nebi Allah, na zemi Hitler“ bylo heslem arabských pronacistických fundamentalistů. John Gunther z Inside Asia v té době napsal: „Současným nejvýznamnějším arabským hrdinou je pravděpodobně Adolf Hitler“. Hitlerovi al-Husseiní slíbil, že pro něj zverbuje půl milionu arabských vojáků, ale zhroucení fronty v Africe mu splnění plánu znemožnilo. „Arabská brigáda“, vytvořená z několika tisíc arabských uprchlíků a emigrantů, skutečně založena byla, ale po odeslání na východní frontu beze stopy zmizela na kavkazské frontě, tedy byla pravděpodobně zcela zničena. EU došla trpělivost se židovskými radikály. Za útoky na palestince poprvé čelí sankcím. ale to je zajímavé, že s muslimským vražděním a znásilňováním po celé evropě zatím trpělivost drží, nejenom to, nadále toto vítají a financují. v roce 1964 byla vytvořena Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), v jejíž chartě se otevřeně hovořilo nejen o neplatnosti vzniku státu Izrael, ale i o jeho zničení. Zde je třeba konstatovat, že žádný stát palestina nikdy předtím neexistoval. islám si vždy krvavě dobíval své sféry vlivu, chtěli svůj stát a taky si ho vydupali ( pakistán, bangladéš, irán, súdán), chtějí kalifát v německu, francii) při pogromech v indii se uvádí od 2 milionů do 10 milionů zavražděných. tak zas nezapomeňte zapálit svíčičky a položit pietní plyšáky. neni možné kolektivně vítat, a pak jen jednotlivě trestat, to je překvapení, kde se vzal, tu se vzal najednou nový stb pojem proxís, přitom právě islám realizuje všude po světě tenhle proxis, právě proto, že jde o křiváckou šmejdskou ideologii…tak si sbalte to svý libtardí lego a táhněte všichni k čertu.. fialový eurohnus 🤮🤮🤮🤮V islámu je homosexualita haram (zakázaná), ale sodomie pro džihád je povolena. Vedení islamistické skupiny Tahrír aš-Šám, které po svržení režimu Bašára Asada řídí chod Sýrie, plánuje na první pohled drobné úpravy ve školních osnovách. Židé a křesťané si podle něj zaslouží zatracení, zmizet by měly i zmínky o některých historických událostech. nynější prozatímní vládce Sýrie Ahmad Šará. Tato skupina, známá jako fronta an-Nusrá, byla součástí al-Káidy, dokud v roce 2016 nepřerušil s džihádistickou sítí styky a svou organizaci nepřejmenoval na frontu Fatah aš-Šám, z níž se poté stala islamistická skupina Haját Tahrír aš-Šám (HTS). prozatímní vládce Sýrie Ahmad Šará. Šará v rozhovoru pro televizní stanici al-Džazíra v roce 2015 označil alavity za součást sekty, která se „pohybuje mimo náboženství Boha a islámu“, a vyzval je ke zřeknutí se Asada a změně svého přesvědčení, aby zůstali v bezpečí. vydání digitálního časopisu Islámského státu Dabiq z roku 2014 ospravedlňuje zotročení jezídských žen. Britská policie obvinila z trojnásobné vraždy mladíka kvůli útoku nožem na děti.. Fanoušci Taylor Swift vybrali přes sto tisíc liber pro oběti útoku nožem. Tři vídeňské koncerty Taylor Swiftové byly kvůli teroristické hrozbě zrušeny. asi byly moc pravicové, nebo….nezapadly do rámce doby, nu což…Současný 2025 systém přidělování evropských fondů je neprůhledný a náchylný k zneužití. Podle antropoložky Florence Bergeaud-Blacklerové, která se dlouhodobě zabývá problematikou islamismu v Evropě, dochází k „entrizmu“ organizací spojených s Muslimským bratrstvem do evropských programů, zejména v oblasti sociálních věd. Tyto organizace využívají evropské fondy k podpoře ideologií, jako je „islamizace vědy“, která reinterpretuje sociální vědy skrze prizma islámu. „Spálíme vás, jako to udělal Hitler, ale tentokrát nezůstane ani jediný z vás.“ Palestinský novinář Samer Elzaenen, který pravidelně vystupuje na arabském kanálu BBC a reportuje z Gazy, vyzýval na sociálních sítích k násilí vůči Židům. BBC uvedla, že o jeho aktivitách na sociálních sítích nevěděla, ale pro antisemitismus prý v televizi není místo… Hámid bin Abdal Sání je člen vládnoucí rodiny Státu Katar, který byl od září 2004 v České republice zhruba rok vazebně stíhán za pohlavní zneužívání, ohrožování výchovy mládeže a kuplířství, jehož se dopustil opakovaným souložením s nezletilými dívkami v Praze. Podle obžaloby zneužil celkem 16 dívek, přičemž čtyřem z nich v té době ani nebylo 15 let. 4. dubna 2005 rozhodl ministr spravedlnosti České republiky JUDr. Pavel Němec (Unie svobody) o předání trestního stíhání do Kataru. nechal v roce 2005 propustit katarského prince Hámida bin Abdal Sáního (48) do jeho země. Princ byl obviněný z toho, že měl ve svém bytě v pražské Lumírově ulici sex s šestnácti dívkami, z nichž čtyřem ještě nebylo patnáct let. To zdůvodňoval Pavel Němec hlavně tím, že byl shromážděn dostatek důkazů, na jejichž základě bude moci katarský soud řízení uzavřít. Katarský soud žádný trestní čin nenašel… „Věci jsou velmi jasné. Šíří se tichý islamismus, který se snaží proniknout do sportovních, kulturních, společenských a dalších sdružení,“ komentoval zprávu francouzský ministr vnitra Bruno Retailleau, podle něhož „konečným cílem je zatlačit celou francouzskou společnost směrem k právu šaría“…Zastavme šíření islamismu. To neříká nějaký „dezolát“, ale prezident Macron…Čtyřiadvacetiletý Naveed Akram, který o víkendu spolu se svým otcem střílel na lidi na pláži Bondi Beach v australském Sydney, si po probrání z kómatu za přítomnosti lékařů vyslechl policejní obvinění z 59 trestných činů, včetně 15 vražd a terorismu. Našli u něj propagační materiály spojené s Islámským státem (IS) a vystopovali jeho vazby na teroristy sedm let nazpět. Nyní je ve vazbě. „Každý by si přál mít syna, jako je ten můj. Je to hodný kluk,“ uvedla jeho matka. Být matkou masového vraha není jistě nic příjemného. Jinak zjevná nefunkčnost australských úřadů. Věděly léta o verbíři pro IS a zřejmě nijak nezasáhly. „Z toho je jasně vidět, že žádný umírněný muslim neexistuje. Mají to zažrané pod kůží.“ V Itálii bylo zatčeno devět lidí, které policie podezřívá z toho, že během posledních dvou let měli teroristickému hnutí Hamás poskytnout přibližně sedm milionů eur (přes 170 milionů korun), které byly navenek vybírány na humanitární účely prostřednictvím charitativních organizací se sídlem v Itálii. Informuje o tom agentura Reuters. Peníze podle vyšetřovatelů mířily k vojenskému křídlu Hamásu a k podpoře rodin sebevražedných atentátníků. Mezi zatčenými je i šéf Palestinského sdružení v Itálii… Prvních 72 hodin katastrofy. Česká příručka se slovo „válka“ bojí vyslovit. taktéž islám v médiích. …fialový eurohnus https://messerinzidenz.de/ https://x.com/realMaalou https://x.com/RMXnews
Švédský policista a výzkumník na poli islámského Muslimského bratrstva se shodli , že ve Švédsku od roku 1991, kdy vpustili první várku muslimských barbarů, už ve Švédsku vznikla velká paralelní nepřátelská muslimská společnost, plná rodinných klanů, která je vůči domácímu domorodému Švédskému obyvatelstvu důležitě nadřazená díky své pyšné náboženské muslimské ideologii.
Takže ve Švédsku momentálně žijí paralelně dva národy. Národ muslimských Arabů.
A domorodý národ bílých Švédů.
Za dvacet let, už Arabové domorodce přečíslí. A Švédů rekordně ubyde.
A už se bude jen čekat na okamžik, kdy někdo vydá povel a muslimové v obrovské přesile, agresívní, nadržení touhou vraždit, vyrazí do ulic a začnou krvelačná, hnusná, odporná, násilná jatka.
Kdo tyto jatka zastaví? Policie? Armáda? A budou mít povoleno zasáhnout?
Věřím, že nějaká obrana proti primitivním barbarům existuje.Jen se musí přijít na to, jak ta obrana má vypadat.
Bílí lidi zatím asi ani nepřemýšlí, že by nějaký odpor měli začít projevovat. Protože si vůbec neuvědomují, jak takový primitivní muslim cítí a přemýšlí. A to je ten největší problém.