Rozhovor z vězení: Politický vězeň Reiner Füllmich vypráví o současné situaci

Právník Reiner Füllmich byl v říjnu 2023 náhle unesen v Mexiku a letecky přepraven do vazby v německém Göttingenu, kde setrvával až do rozsudku. Byl ve vazbě kamjsou umisťováni ti nejhorší zločinci a teroristé – a přesně tak s ním bylo zacházeno.

V dubnu loňského roku konečně padl rozsudek, na jehož základě by měl ve vězení strávit více než 4 roky (včetně doby pobytu ve vazbě). Poté, co padl rozsudek, byl Füllmich převezen do věznice, která je opět určena téměř výhradně vrahům nebo těm, kteří mají na kontě násilné zločiny.

Nicméně, jak sám Füllmich říká, není to již tak hrozné jako ve vazební věznici a to nejspíš i proto, že personál věznice je na jeho straně.

Dva němečtí novináři se rozhodli udělat s Reinerem Füllmichem rozhovor z vězení, aby mohli informovat o tom, jaká je jeho aktuální situace. Velmi zdlouhavě popisují důkladné prohlídky, které museli podstoupit předtím, než byli konečně vpuštěni do vězení.

Měli však zakázáno použít mobil či diktafon (nebo jakoukoli jinou elektroniku) na nahrávání a nesměli si vzít ani papír a psací potřeby, dokonce kontrolovali, aby neměli ani papírek od žvýkačky či cokoli jiného.

Novináři, kteří se nakonec k Füllmichovi dostali, byli nuceni si zhruba hodinový rozhovor, který jim byl povolen, zapamatovat.

Zajímavé je, že politický vězeň má podporu a pochopení většiny pracovníků věznice, pro které je dokonce jakousi celebritou…

Dále si můžete přečíst rozhovor, který proběhl ve věznici již zhruba před měsícem:

Sodenkamp: Pane Füllmichu, jak se máte?

Reiner Füllmich: Zatím dobře. Hodně sportuji a udržuji se tady v kondici. Dlouho jsem dělal gymnastiku a to mi tady opravdu hodně pomáhá. Je důležité sportovat, aby vám nebylo hůř.

Musím také říct, že je to tady v Bremervörde mnohem lepší než v Göttingenu-Rosdorfu. Jsem tu od května. Nálada je lepší, méně stresu s ostatními vězni a dozorci jsou také v lepší náladě. Všichni jsou na mé straně a mnozí znají náš web. Covid byl jeden velký akt lži.

Lenz: Pane Füllmichu, můžeme vás citovat a připravit rozhovor z toho, co si zapamatujeme?

Füllmich: Samozřejmě. Všechno, každé slovo, bez omezení. Poznámky a pera zde nejsou povoleny, protože se říká, že sem byla pašována droga nazvaná Spice, namočená v papíru. Droga se těžko dávkuje, a proto se říká, že zde dochází k infarktům a podobně.

Stráže budou také svědčit u mých procesů a v můj prospěch. Mnoha dozorcům je velmi nepříjemně z toho, co se děje zde v Německu, také kvůli lži o Covidu a válečnictví.

Teď všichni hlasují pro AfD. Dokonce jsem jim v cele dával autogramy. Pak mi řekli, že je to i pro jejich ženu, protože jsou moji fanoušci.

Sodenkamp: A jaký je kontakt s ostatními vězni?

Füllmich: Také dobrý. Jako právník jsem už pro některé z nich  mohl něco udělat. Mnozí muži měli pouze veřejné právníky, kteří je nezastupovali dobře. Někteří z těchto mužů byli doslova zrazeni těmito veřejnými obhájci.

Jako právník mohu být v tomto užitečný, alespoň pro ně napsat žádosti. Je tu docela dost cizinců, řekl bych, že devadesát procent. Samozřejmě, to také pomáhá. A to mi tady také dává respekt a zvládám to dobře.

Sodenkamp: Z jakých zločinů jsou vaši spoluvězni obviněni?

Füllmich: Je to různé. Vraždy, pokusy o vraždu, vážné ublížení na zdraví, zabití z nedbalosti.

Sodenkamp: Je normální, že jste jako údajný podvodník přiveden do oddělení spolu s násilnými zločinci? U Michaela Ballwega, jak jsme se od něj dozvěděli, to bylo jiné.

Füllmich: To je v Německu docela normální. Ale tady je to lepší než v Göttingenu-Rosdorfu. Tehdy jsem viděl, jak byli lidé biti ostatními vězni hned vedle mě, dokud nepřišli strážci. A také jsem zaslechl dva vězně, jak oznamují, že praštili skleněnou lahví do hlavy jiného vězně, takže jedno oko mu viselo ven.

A to s předchozím oznámením, na které vězeňský pedagog, který za to měl odpovědnost, nereagoval. Za to jsem ho zažaloval a pak jsem byl přeložen sem do Bremervörde.

Tady v Bremervörde to bylo zpočátku dokonce tak, že jsem měl přístup k mobilu. Je k dispozici k pronájmu zde. Protože jsem tu většinu dne zavřený, mohl jsem během té doby telefonovat s manželkou, která je momentálně v Mexiku s našimi psy.

Neviděl jsem ji dva roky. Až donedávna jsme si ale mohli dlouho telefonovat. Mezitím mi to bylo zakázáno. A mohl jsem si povídat s přáteli a známými po telefonu.

To trvalo až do doby asi před šesti týdny. Právník Justus Hoffmann podal stížnost věznici, nejprve tajně pod krycím jménem a později také pod skutečným jménem. Telefon mi byl odebrán a od té doby mohu s manželkou mluvit jen dvakrát týdně na dvacet minut.

Lenz: Jaká je vaše každodenní rutina zde v Bremervörde?

R.F: Každý den během týdne nás budí v šest hodin ráno. O víkendech v sedm hodin. Pak máme hodinu na snídani. Snídaně nám tu podávají večer předem. Na hodinu máme takzvaný volný přístup na dvůr. Tohle je jediná doba, kdy tu máme trochu čerstvého vzduchu.

Navíc se můžeme odpoledne hodinu pohybovat po chodbě. Moje cela je umístěna spolu s dalšími 19 lidmi v dlouhé chodbě, deset dveří vlevo, deset dveří vpravo. Kvalita oběda je opravdu dobrá. Jinak se podává bílý chléb.

Ve vězeňském obchodě si můžeme koupit víc. Kupuji tam také ovoce a zeleninu, které mohu skladovat ve své cele.

S vězni tady si docela rozumím. Někteří z nich zde byli skutečně předmětem soudních skandálů. Momentálně pracuji na případu mladého muže, ke kterému se bezpečnostní složky a soudnictví velmi špatně chovaly. Opravdu kriminální a zkorumpované.

Jako mladý právník jsem zpočátku pracoval na státním zastupitelství. Nemohl jsem to tam vydržet kvůli veškeré korupci mezi žalobci.

A to jsou všechno částečně privatizované věznice, věznice je byznys. Chtějí to udělat jako v USA. Mezitím jsou lidé v této zemi také takhle zadržováni.

Sodenkamp: Co děláte během dne?

Füllmich: Dostávám 70 až 100 dopisů a pohlednic denně. Snažím se na většinu z nich odpovědět. Naštěstí tu mám psací stroj, to je v pohodě. Standardizoval jsem některé řádky, tam píšu vždy to stejné, a pak zbytek píšu osobně.

Samozřejmě je pro mě důležité zůstat v kontaktu s přáteli a pedagogy. Vždy mi sem posílají týdeník Democratic Resistance (pozn.: deník, pro který píší oba novináři), což mě každý týden velmi těší. Jak to jde u vás?

Lenz: Z téměř všech důvodů, které si dokážete představit, si poprvé po pěti a půl letech dáváme pauzu od tisku. Poprvé máme čas na celodenní výlety a návštěvy jako je tato. Budeme pokračovat.

Füllmich: Jste nejtvrdší na světě. Líbí se mi jasný jazyk. Nechodíte kolem horké kaše a píšete to tak, aby to bylo srozumitelné všem. Pak se také ponoříte do hloubky.

Jste pro mě hrdinové, také proto, že se nenecháte nalákat do nacistických pastí nastražených informátory. Mimochodem, dokážu si také představit, že Markus Haintz je informátor.

Lenz: Aktivně mě udal propagandistce BBC Marianně Spring a záměrně se snažil vrazit klín do mé britsko-německé rodiny. Nemluvě o zablokování účtu v hodnotě kolem 40 000 eur, které bylo zahájeno různými právními triky proti novinám a vydavatelství. 

Novinář dále Füllmichovi detailně vysvětluje, jak jejich redakci – zřejmě vládou nastrčený – „kolega“ pomáhal zničit  (blokování konta, pokuty apod.). Dnes běžná německá realita.

Oni se však snaží bránit právní cestou.

Füllmich: Bravo! Pokračujte!

Lenz: Jsme tu pro tebe, Reinere. Rozhovor jsme nastavili profesionálně ve formě vykání. Ale začátkem roku 2020 jsme si potykali. Jaké podmínky zadržení zde nacházíte, doktore Füllmichu?

Füllmich: Děkuji, že jste tady. No, jsem každý týden rád za vaše noviny. V televizi je tu jen obvyklá propaganda a vězeňská knihovna je také velmi slabě zásobená. Ale alespoň je tu pár dobrých autorů:momentálně hodně čtu Petera Scholl-Latoura. Dopisy zaberou hodně času.

Navíc pokračují v řešení případů spoluvězňů. Jsem si jistý, že o tom uslyšíte. Je neuvěřitelné, jaké bomby vybuchnou v německém justičním systému – obrazně!

Lenz: Pane doktore Reinere Füllmichu, jste považován za předního právníka v objasňování lži o Covidu a nezákonného stavu nouze a – jak dnes ví téměř každý – měl jste pravdu po celou dobu ve svých pochybnostech.

Předpokládejme, že o tom zatím nic nevíme. Jak byste popsal cíle tohoto spiknutí? Proč lidé dělají něco jako lež o Covidu?

Füllmich: Za prvé, jde o snížení populace, za druhé o úplnou kontrolu a za třetí, to vede k tomuto zvláštnímu obratu k transhumanismu! To, co se začalo od roku 2020, bylo jen zkušební jízdou pro to, co by mělo přijít.

Ale ti nahoře už to nedokážou. Jsme příliš silní. Je nás příliš mnoho. A jsme příliš dobří. Stejně jako vy.

Lenz: Ve vašem covidovém vyšetřovacím výboru pro (Corona Comitee) jste od léta 2020 mluvil se stovkami opozičních expertů. Předpokládám, že byste nedávali ruku do ohně za každé slovo každého jednotlivce.

Ale máte něco, co byste mohl vzít zpět k impulzu, směru a zásadním závěrům Výboru pro koronavirus?

Füllmich: Ne, vůbec nic neberu zpět. A nemám co měnit ani na expertech.

Lenz: Dostane se k vám příspěvek spolehlivě?

Füllmich: Většinou ano! Jsem ohromen, někdy jsou dopisy a pohlednice doručeny během tří dnů. Někdy to trvá týdny. Každý den dostávám 70 až 100 zásilek do vězení. Pokouším se odpovědět na všechny. Mám psací stroj v cele.

Mám hotovou formulaci, kterou používám, abych všem dal vědět, jak se mi daří a jaké jsou novinky. Pak přidávám zbytek jednotlivě. Některé z dopisů, které dostávám, jsou velmi inteligentní. Také se dozvídám o nových vývojích a mohu kombinovat.

Lenz: Z obvinění režimu proti podnikateli, aktivistovi za občanská práva a organizátorovi demonstrací Michaelu Ballwegovi, který byl od 29. června 2022 držen ve vazbě ve Stammheimu devět měsíců, zůstaly chyby v daňovém přiznání ve výši 19,52 eur i při vyhlášení verdiktu.

Nebo to bylo o halíř víc? Kolik z obvinění proti vám zůstane, pane Füllmichu?

Füllmich: Nic!

Lenz: Opravdu? Nula?

Füllmich: Nula!

Reiner Füllmich měl na setkání starší, jemnou džínovou košili, která musela být kdysi kvalitní, obyčejné látkové kalhoty a pantofle. Nepůsobil dojmem zlomeného vězně, ale projevoval bystrost a pevnost myšlení.

Není poražen, nezměnil názory a rozhodně není zločinec, ale představuje se nám jako vítěz budoucnosti. Jeho poznámky o údajně vysoce kriminálním státním zástupci Laueovi v Göttingenu sledujeme jinde.

Dále v rozhovoru opakovali to, co už známe: vše o účelovém obvinění, únosu z Mexika, vazbě a odsouzení.

Na konci rozhovoru Füllmich prohlásil:

„Můj otec byl policista, pocházím z Brém. V Brémském hotelu Roland jsem se rozhodl stát se právníkem, protože Roland stojí za spravedlností.

Moje práce byla vždy o spravedlnosti, nikdy o vydělávání hodně peněz, i když jsem mezitím vydělal hodně peněz. Jak víte, žaloval jsem největší korporace na světě. Pro mě to není o penězích.“