Paul Craig Roberts: Mírový prezident jde do války

Letitý republikán Paul Craig Roberts je důkazem, že ne každý, kdo před volbami podporoval Trumpa, nyní podporuje jeho válečnické nálady. Zkušený politik, který se v posledních letech zabývá zejména komentováním geopolitického dění, analyzuje situaci s notnou dávkou tvrdé kritiky…

Bílý dům uvádí, že Trumpova administrativa unesla prezidenta Venezuely a jeho manželku a přivedla je do USA, kde budou postaveni před soud za narkoterorismus.

Obvinění z narkotik je zástěrka pro obnovené rabování venezuelských národních zdrojů, stejně jako údajné zbraně hromadného ničení Saddáma Husajna a údajné použití chemických zbraní Asadem byly záminkou k ospravedlnění americké vojenské agrese proti Iráku a Sýrii ve službě izraelské agendě Velkého Izraele.

Prezident Trump už světu sdělil skutečný důvod svého útoku na Venezuelu. Trump řekl, že si vezme zpět „naši ropu.“

„Naše ropa“ je venezuelská ropa. Venezuela začala v 70. letech znárodňovat své ropné a další zdroje, které byly v amerických rukou. Hugo Chávez tento proces během svého funkčního období dokončil.

Současný prezident, nelegálně unesen v pohrdavém porušení veškerého mezinárodního práva, neměl se znárodněním venezuelského národního majetku vůbec nic společného.

Trumpův postoj, že Spojené státy mají pravomoc krást majetek jiných zemí, symbolizuje chování válečnické a zlovolné vlády, která si nezaslouží podporu amerického lidu.

Trump je hrdý na to, že unesl hlavu státu, a není pochyb o tom, že i americký lid bude hrdý a bude považovat čin zločineckého státu za „America First“ nebo „America Great Again.“

Trump říká, že jeho administrativa povede Venezuelu, dokud ji nepředá do rukou spolehlivé americké loutky. Trump prohlásil, že chce „mír, svobodu a spravedlnost pro velké lidi Venezuely“ a že „hlavní americké ropné společnosti se vrátí do Venezuely, aby zabránily Venezuele v krádeži americké ropy.“

Trump přidal na svůj seznam změn režimů tři další země: Mexiko, Kolumbii a Kubu. Trump obvinil kolumbijského prezidenta Gustava Petra z narkoterorismu a varoval ho, aby si „dával pozor.“

Trump řekl, že „s Mexikem je třeba něco udělat“ a naznačil, že změna režimu by pomohla lidem v neúspěšném kubánském režimu.

Nedávno Tulsi Gabbard, ředitelka národní bezpečnosti, uvedla, že éra americké změny režimu je u konce. Očividně se mýlila. Ve Venezuele nyní došlo ke změně režimu a stejný osud čeká Írán.

Trump se nespokojí s krádeží venezuelského majetku a nyní cílí i na íránskou suverenitu. Americké peníze šly neziskovkám v Íránu a byly použity k uplácení pouličních protestů proti vládě, stejně jako se to stalo v Kyjevě, když byla svržena zvolená ukrajinská vláda a byla instalována americká loutka.

Trump oznámil, že Spojené státy zasáhnou v Íránu, pokud bude proti najatým demonstrantům použita síla. Stejně jako Washington zařídil puč v Kyjevě, může Washington zařídit puč i v Teheránu. Tímto způsobem může Trump svrhnout Írán, aniž by to vypadalo, že to dělá pro Izrael.

Dlouho jsem si myslel, že mír ve světě bude výrazně podporován vzájemnou bezpečnostní dohodou mezi Ruskem, Čínou a Íránem.

Tato kombinace moci a geopolitické polohy by pomohla tlumit agresi, která vychází z washingtonské doktríny americké hegemonie. Ale těm třem vládám chyběla předvídavost a nyní se zdá, že Írán je ztracený.

Íránský lid je tak hloupý, že viní svou vlastní vládu za své ekonomické potíže, nikoli americké sankce.

Írán mohl zavést zlatou měnu za své ropné bohatství na ochranu kupní síly, ale zřejmě neměl dostatečnou předvídavost k tomuto sebeochrannému kroku. Íránská vláda se zdá být stejně nerozhodná, nepřipravená a slabá jako ruská vláda.

Washington nechal suverenitu výkladu na svém poslušném tisku, který nyní požaduje americkou podporu íránským demonstrantům. Titulek v New York Post zní: „Hrdinští protestující v Íránu potřebují slyšet, jak se Amerika přidá na jejich stranu.“

Web Just the News píše: „Obama před dvaceti lety nepodpořil íránské protestující za svobodu, ale Trump to nyní napravil.“
„Máme naloženo a jsme připraveni vyrazit,“ prohlásil Trump.

BBC vykresluje Íránce jako toužící po osvobození prostřednictvím americké intervence ve své zemi.

A teď máme toto:

„Izraelské armádě bylo nařízeno připravit se na válku na všech frontách tváří v tvář íránským protestům“

„Izraelské obranné síly (IDF) dostaly pokyn připravit se na možnou současnou válku proti Íránu, Libanonu a Západnímu břehu, informoval izraelský kanál 12.

Jeden ze scénářů údajně zahrnuje „výbušnou operaci“ proti Teheránu, který v současnosti čelí rozsáhlým – Izraelem podporovaným –  protestům kvůli životním nákladům.

Přípravy jsou součástí čtyřletého dlouhodobého plánu vedeného náčelníkem štábu IDF Ejalem Zamirem, odhalil ve středu vysílatel. Kromě válečné připravenosti zahrnují také plány na budování schopností útočit jak na satelity, tak na pozemní cíle z vesmíru.“

Izraelská zpravodajská služba nemohla fakta předložit jasněji. Existuje čtyřletý plán Washingtonu a Izraele na dobytí zbytků Blízkého východu. Zřejmě nebylo možné spustit žádný alarm, protože by to bylo považováno za antisemitismus. Izrael tak měl volnou ruku.

Ruské protesty jsou zbytečné, protože Rusko nikdy nepodpoří svá slova činy – a Čína také ne. Pokud Írán padne, BRICS a nová Čínská Hedvábná stezka ztratí důvěryhodnost. Je zřejmé, že Washington má mnoho prostředků, jak udržet svou hegemonii.

Na počátku tohoto století se Washington pokusil svrhnout íránskou vládu prostřednictvím tzv. „Zelené revoluce“, kterou podporovaly USA financované neziskovky uvnitř Íránu.

Tento pokus selhal. Zdá se, že íránská vláda nic neudělala pro zlepšení své vnitřní bezpečnosti. Nebo chtěla dokázat, jak demokratická je, tím, že tolerovala vnitřní povstání. V důsledku toho nyní Írán čelí většímu a nebezpečnějšímu pokusu.

V srpnu 1953 byla první demokraticky zvolená íránská vláda pod premiérem Mohammedem Mossadeghem svržena společnou změnou režimu v režii USA a Británie, známou v USA jako Operace Ajax a ve Velké Británii jako Operace Boot.

Svržení první demokraticky zvolené íránské vlády bylo motivováno snahou znovu získat kontrolu nad íránským ropným průmyslem poté, co íránská vláda znárodnila britskou společnost Anglo-Iranian Oil Company, která byla příjemcem íránského ropného bohatství.

Převrat byl dosažen tím, že Íránci byli podplaceni, aby vyšli do ulic a protestovali, což ukázalo, že nemají respekt ke své vlastní demokracii a jsou ochotni se za pár dolarů podílet na jejím svržení.

Zdá se, že vlády v zemích bez silného národního svědomí mohou být snadno svrženy zvenčí: jednoduše za úplatky. Máme případ ukrajinské vlády, případ vlády v Gruzii, která nedávno přežila další pokus o barevnou revoluci.

Spojené státy mohou dosáhnout až do Venezuely a přivést z ní prezidenta a první dámu, což je téměř nepředstavitelný výkon bez účasti Venezuelanů. Spojené státy několikrát svrhly vlády v Hondurasu.

V Hongkongu byly zahraniční peníze využívány k podněcování nepokojů. Zatímco Spojené státy se stále více podobají Babylonské věži bez společného zájmu, samy se stávají zranitelnými, pokud se ostatní země rozhodnou hrát washingtonskou hru.

Evropa je také zranitelná. Evropská unie je nestabilní a drží ji pohromadě propaganda ruské hrozby, která údajně vyžaduje jednotu, aby jí odolala. Etnický nacionalismus chrání suverenitu národů.

Liberální levice však nacionalismus ztotožňuje s vojenskou agresí a nacistickým režimem v Německu, a tedy s antisemitismem. Suverenita byla také podkopána snahou o globální systém jednoho světa.

Ve Spojených státech není hegemonie projevem amerického nacionalismu. Je to nástroj peněžních zájmů a projev služebníka Velkého Izraele.

Když má Putin před očima důkazy, že Trump unesl prezidenta jedné země a zahájil destabilizaci jiné, jak může vidět jakoukoli šanci na smysluplnou dohodu s Trumpem? Je realita mimo chápání Putina a ruského národa?