Mercosur: Zítra bude rozhodnuto, zda bude uzavřena dohoda, která zlikviduje evropské zemědělství

Mezi mnoha jinými událostmi zcela zapadla zítřejší schůzka ministrů zemědělství EU, kteří se mají dohodnout na tom, zda dají všanc evropské zemědělství, které bude postupně nahrazeno tím jihoamerickým.

Mnozí to podávají jako výhodu pro průmyslové země, neboť dohoda údajně počítá s tím, že do EU budou dováženy zemědělské produkty, zatímco ze zemí EU se budou do zemí Mercosuru dovážet technologie.

Tedy mělo by dojít k jakési „výměnné“ dohodě, jejímž cílem má být údajně posílení evropského průmyslu a jihoamerického zemědělství.

Nicméně již nyní lze očekávat, že zatímco země EU se dobrovolně zbaví potravinové soběstačnosti, jihoamerické země odmítnou nakupovat předražené technologie a jako partnera upřednostní Čínu nebo USA.

Země, kde není průmysl zatížen regulacemi a uhlíkovými odpustky, dokáže nabídnout levnější zboží. Proč by tedy měly jihoamerické země nakupovat dražší produkty?

Na druhé straně do Evropy budou dováženy levné – a často nekvalitní – potraviny. Mezitím bude evropské zemědělství vytlačeno.

Za koho se zítra ministři postaví? A co náš nový ministr? Bude na straně Mercosuru – tedy jihoamerických zemí – nebo našich (resp. evropských) zemědělců?

Tento týden se v Bruselu koná jedno z těch jednání, která sice chybí v běžném kalendáři Rady, ale odhaluje rozsah dohod, které je již téměř rozhodnuty.

Ministři zemědělství Evropské unie se sejdou na mimořádném zasedání tuto středu 7. ledna v Bruselu, kam je svolala Evropská komise v poslední zoufalé snaze politicky omezit rostoucí nepokoje v zemědělském sektoru před blížícím se podpisem obchodní dohody Mercosur, která je naplánována – pokud nepřijde překvapení na poslední chvíli – na 12. ledna.

Setkání přichází jen tři týdny poté, co velký protest farmářů a chovatelů dobytka zastavil Brusel. Zemědělci přijeli s traktory a jasným poselstvím: evropský venkovský sektor má pocit, že je obětován na oltář geopolitiky a volného obchodu.

Přesto jen málokdo v EU očekává nějaké podstatné změny textu dohody. Setkání je spíše politickým gestem než skutečným vyjednáváním.

Schůze, která se koná v sídle Evropské komise, v budově Berlaymont, se odchyluje od běžné praxe. Ministři zemědělství se obvykle scházejí jednou měsíčně v rámci formálního rámce Rady, nikoli na ad hoc politických zasedáních svolávaných přímo komisařem.

Tento výjimečný formát podtrhuje naléhavost okamžiku. Evropská komise si klade za cíl dokončit podpis Mercosuru s minimálními vnitřními turbulencemi a především bez vyvolání další vlny zemědělských protestů.

Každé kolo protestů přitahuje širší veřejné sympatie než to předchozí.

Politická trhlina leží méně v zasedací místnosti než v národních metropolích. Po tom, co Itálie v prosinci prosadila společně s Francií odklad dohody, se nyní zdá, že je připravena zrušit své veto.

Vláda premiérky Giorgie Meloniové údajně zajistila další závazky ohledně ochranných klauzulí a dovozních kontrol, což mělo být dostatečné k ospravedlnění změny postoje doma.

Pokud Řím potvrdí svou podporu na setkání velvyslanců plánovaném na pátek, bude uvolněna cesta pro předsedkyni Komise Ursulu von der Leyen, aby mohla 12. ledna podepsat dohodu.

Francie naopak zůstává pevně proti. Paříž trvá na tom, že dohoda není ani spravedlivá, ani vyvážená pro evropské farmáře a dokonce pohrozila jednostrannými zákazy produktů ošetřených v EU zakázanými pesticidy.

Politicky však francouzský odpor nemusí být rozhodující: dohoda může být schválena kvalifikovanou většinou bez podpory Paříže.

Strategie prezidenta Emmanuela Macrona je převážně politická. Po letech podpory klimatické legislativy, kterou farmáři a chovatelé dobytka právem široce obviňovali z rostoucích nákladů a regulačního tlaku, se přeorientoval v jejich obhájce ve snaze o volební zisky uprostřed narůstajících domácích obtíží.

Podle nedávných průzkumů však tento manévr přinesl méně výsledků, než Élysejský palác doufal (15 % pro Macronovu stranu).

Otázka, která visí nad středečním setkáním, je stejná jako ta, kterou před třemi týdny vyslovili farmáři s traktory: dostanou evropští  zemědělci skutečné záruky?

Komise hovoří o přísnějších kontrolách, zrcadlových klauzulích a mechanismech ochrany, ale nadále se vyhýbá konkrétním závazkům ohledně finanční kompenzace.

Několik členských států, včetně Itálie, vyzvalo ke získání dalších rozpočtových prostředků EU, aby zmírnily dopad dohody na primární sektor.

Prozatím se Brusel drží širokých záruk a opakovaně zdůrazňuje „strategickou hodnotu“ paktu. Dohoda s Mercosurem – Brazílií, Argentinou, Uruguayí a Paraguayí – by vytvořila trh s přibližně 780 miliony spotřebitelů a umožnila EU prosazovat větší obchodní sílu v době rostoucí rivality se Spojenými státy a Čínou.

Z pohledu Evropské komise je poselství přímočaré: Mercosur je o geopolitice, nikoli o zemědělství.

Méně otevřeně se veřejnosti vysvětluje cena, kterou zaplatí. Podle zdrojů Evropské komise je základní kompromis nahrazení podílu zemědělského trhu za průmyslový a technologický přístup.

Brusel fakticky obětuje část svého zemědělského sektoru výměnou za prodej většího množství průmyslového a high-tech zboží. Zda to bude  rozumná strategie, se teprve ukáže.

Není pochyb o tom, že to riskuje vyvolání nových krizí v EU, která je již tak silně poznamenána selháními – nebo chybami – svého politického vedení.