Už dlouho zde upozorňuji na to, jak se stále více současný německý politický i mediální mainstream podobá tomu, který v Německu vládl ve 30. letech. A jak se ukazuje, tak i důkazy z té doby to potvrzují.
Konkrétně se rétorika médií z té doby a současného mainstreamu či progresivistických neziskovek zcela překrývá s rétorikou NSDAP, která tehdy dokonce také vyzývala k „boji proti pravici.“
Nacisté také prosazovali cenzuru a nové zákony, aby mohli bojovat proti nenávisti, agitaci a lžím. Tedy proti těm, kteří měli jim nepohodlné názory.
A napadá mne i další paralela: Současné Německo se opět uchýlilo k sociálnímu experimentu, jen namísto cílené podpory árijské rasy, jako tomu bylo u NSDAP, vytváří jakousi etnickou směs podle představ Kalergiho.
Nicméně obliba islámu u vládních představitelů byla stejně silná tehdy i dnes.
Za vlády NSDAP – stejně jako dnes – spočívala suverenita interpretace, tedy co je nenávist, dezinformace nebo lež, na vládcích nebo poskytovatelích služeb, které si vládci sami vybrali a zaplatili.
Takže cenzura probíhala, tehdy i dnes. Dnes se však více snaží nejen ospravedlnit cenzuru, ale také ji skrývat, prostřednictvím obrovské, technologicky podporované sítě více či méně jemného až radikálního vlivu (prohlídky domů, vysoké tresty za malichernosti).
Historie se opakuje!
Nejde však o současné cenzurní mechanismy, ale o to, jak političtí autokraté – ve vládě, nikoli v opozici – tehdy i nyní nadále rozšiřují svou moc prostřednictvím kontroly informací, orwellovského zamlžování pojmů (Newspeak), vytváření obrazů nepřátel (rozděl a panuj) a nakonec cílené agitace proti vytvořeným obrazům nepřítele, včetně nezákonných zásahů výkonné moci.
Tyto nezákonné zásahy ze strany vládních sil nejsou samozřejmě potrestány.
Boj proti pravici
Je ohromující, že i národní socialisté tehdy vedli boj proti „pravici.“ Toto provokativní heslo – které záměrně podněcuje nenávist vůči částem obyvatelstva – bylo přijato i dnešními progresivisty, kteří převzali rétoriku od nacistů.
Spontánně si člověk vybaví Alici Weidelovou (šéfka AfD), která na setkání s Elonem Muskem popsala Hitlera jako socialistu (a ne, jak to německá média záměrně provokativně tvrdí, jako komunistu).
Falšování historie bylo po desetiletí prováděno k zakrytí socialistického charakteru nacistů. Ti se nijak netajili tím, že sami sebe poavžují za „národní socialisty,“ což měli ostatně i v názvu.
Ve skutečnosti je však otázka, zda byli nacisté levicoví nebo pravicoví, zavádějící a nevyhnutelně vede k manipulaci. V politice jsou pojmy levice a pravice nepřesné, hrubě zjednodušené a volně interpretovatelné.
U „levicových a pravicových extremistů“ je to ještě nepřesnější. Co může být extrémnější než například zelená klimatická politika. Tento extremismus je ospravedlněn nutností a morálkou, ale přesně to dělá KAŽDÝ extremista.
Svá extrémní opatření považuje za nutná, ať už levicová nebo pravicová, ekologická nebo náboženská.
Byl Hitler socialista?
Tato otázka není rouhání, ale je zcela oprávněná vzhledem k samotnému národních socialistů. Zde jsou dvě citace z té doby:
„Jako socialisté jsme odpůrci Židů, protože v Hebrejcích vidíme ztělesnění kapitalismu, tedy zneužívání statků lidu.“
„Podle myšlenky NSDAP jsme německá levice. Nic pro nás není nenávistnější než pravicový blok národních majetných občanů.“
Autorem obou citátů byl údajně Joseph Goebbels.
A další citát:
„Nepřítel je napravo, naše vlajka je červená a my jsme socialisté.“
Tento citát, který pronesl vedoucí místní organizace NSDAP, byl zveřejněn v Sauerländisches Volksblatt dne 12.10.1932.
„Kde jsou hranice původu, třídy a povolání sjednoceny do velké komunity, musí být nenávist a rozruch umlčeny.“
Heslo z praporu svastiky z 03.11.1935
Konzervativní historikové jako Hitlerovi životopisci Joachim Fest a Sebastian Haffner, stejně jako Arnulf Baring, by pravděpodobně Hitlera zařadili na levici nebo alespoň jako někoho, kdo není jasně přiřazen k levici či pravici.
Levicoví historici mají tendenci zužovat národní socialismus na rasismus a holokaust, čímž zametou výše uvedené – a mnohé další – výroky pod koberec. Takže Hitlera nazývají „pravicovým,“ což je neohrabané a průhledné zjednodušení složité reality.
Faktem je, že dnešní levicoví aktivisté se definují jako „socialisté,“ i když, jak bylo vysvětleno výše, vykazují obrovské paralely s nacionálními socialisty, alespoň v metodologii a rétorice, a že nacisté se tehdy také definovali jako socialisté.
Zbytek je interpretace, názor nebo v neposlední řadě politická propaganda.
Existují také paralely s nacionálními socialisty v legislativě
Jak již bylo zmíněno na začátku, není zavedena pouze cenzura (kontrola informací), ale také vytvořena potřebná legislativa a nové trestné činy, které pak umožňují, aby byli oponenti kriminalizováni, zastrašováni a trestáni. Tehdy i teď.
Následující zákon z roku 1934 překvapivě připomíná paragraf urážky majestátu, který v roce 2021 vytvořila černo-červená koalice (Merkelová) (§ 188 StGB). Samozřejmě, aby bojovali proti pravicovému extremismu a zločinům z nenávisti.
Závěr:
Historie se právě teď opakuje. A i když nelze najít jedinou přesvědčivou paralelu s nacisty v AfD, ať už pravicově extremistickou nebo ne, současná německá vládní koalice téměř konzistentně sleduje stopy nacionálních socialistů, alespoň co se týče metodologie a podkopávání demokracie.
Nicméně rozdíl mezi nacisty a dnešním Německem je ten, že Hitler se snažil udělat pro Německo to nejlepší, snažil se všemi směry z Německa udělat velmoc a fakticky jej, v prvních letech své vlády, tj. 1933-1938 neuvěřitelným způsobem ohromně ekonomicky pozvedl, čímž bezpochyby drasticky ovlivnil životní úroveň Němců k lepšímu. Dokonce i první roky války byly pro Německo obrovským přínosem a jsem neochvějným zastáncem názoru, že kdyby Hitler z čistého egoismu nenapadl tehdy ekonomicky rozvrácený Sovětský svaz, který navíc bral Německo za svého spojence, válku by vyhrál a dnes bychom všude měli prapory s hákovými kříži a nikdo z nás by tu asi ani nebyl.
Samozřejmě, vše je to čistě spekulativní, nicméně fakta o vzestupu Německa za vlády Adolfa Hitlera mluví jasně v jeho prospěch a ve prospěch národního socialismu jako takového.
Doplnění:
Oproti tomu Německo dnes aktivně koná proti svým lidem a sobě samému, záměrně ničí svou vlastní ekonomiku a zatěžuje životní úroveň svých lidí a svou vlastní ekonomiku ve prospěch cizích mocností a národů.
Paralela mezi nacistickým Německem a tím dnešním tedy opravdu není na místě.
Hitler napadol odporný židoboľševický SSSR,pretože sa dozvedel o skutočných plánoch Stalina,ktorý chcel boľševizovať celú Europu. Stalin podviedol Hitlera,nie naopak. Nemecko bolo obeťou 2 svetovej vojny,nie agresorom. Hitler bol spásou a oslobodil Nemcov aspon na 12 rokov od židov,ktorí rozvracali nemecko ekonomicky,kultúrne,morálne a spoločensky. Ked sa Adolf odrezal od medzinárodných financií a od zlata,ríšska marka bola krytá domácou produktivitou a pracovitosťou národa. Tým vrátil miliony nezamestnaných do práce a Nemecko začalo ekonomicky prekvitať. Zidia stratili nad Nemeckom moc a hrozilo,že sa tento nový ekonomický model rozšíri do sveta,čo by zničilo moc židov,ktorú mali vdaka kontrole svetových financií,ich úžere a burzovým špekuláciám.
Nechápem ako môžeš obhajovať SSSR,ktorý šíril boľševický mor. Zidovský komunizmus nebol vládou proletariátu,ale zakamuflovanou židovskou diktatúrou a roľníci a robotnícka trieda boli obeťou. Po kolektivizácii nastal hladomor,ktorý si vyžiadal miliony obetí,ktoré má na svedomí masový vrah a podľudský odpad Stalin …..
Po 1.SV bylo Nemecko tak rozvraceno a inflace tak vysoka, ze treba rohlik stal million Marek a chleba nekolik millionu. Vyplaty byly 2-krat za den nebot druhy den byly uz vlastne bezcenne a tak neni divu ze Nemci sli za Hitlerem. Jenom chybi dobra Analyza duvodu 1. a 2. svetove valky. 3. svetova valka uz zacala v roce 2014 a ted se poradne rozjizdi a kdo je vinnen a jak to budou popisovat dejiny za nejakych 20-30 let? Rozjeta 3. svetova bude trvat pul hodiny a nejspis ji vyhraje ten, kdo ji zacne. Ostatni totiz jen spi.
Nemci mohli 2 SV vyhrat, kdyby meli raketu , ktera by unesla 6500 kg, (tolik vazila jejich atomova bomba), letadlo by anglicani sestrelili (V2 unesla max 1000 kg). Bomby ukoristili Americani nekdy v cervnu 1945, jedna bomba explodovala v Nevade a jedna v Hirosime a jedna v Nagasaki. Na vyrobu dalsi potrebovali Americani 3 roky a nemohli proto bombardovat Moskvu , jak chtel mermomoci lidumil Churchil. Nemci ale meli vice bomb, jednu udajne odpalili nekde v Recku jednu na Frislandskem ostrove. Bomby mely ale tenkrat udajne ucinnost jen kolem 7%, coz ale k niceni stacilo.
Zadne zvire nezabiji jen pro radost, ale jen z hladu, pro radost vrazdi jen homo sapiens. Zadna obavana zmije na nikoho neutoci (sam jsem je lovil kolem 1950 v Orlickych horach, za jednu jsem dostal v nemocnici pro me tenkrat balik, 48 Kcs), jen neni radno na ni slapnout.
Moje teta prezila KZ Osvetim, kdyz KZ Rusove osvobodili, mela 38 kg. Lekari ji davali pul roku, ale zila potom jeste 20 let. Vypravela, ze nejvetsi sadisti v KZ byli Ukrajinci, klidne pry nekoho umucenim zabili, meli z toho radost. Moc jsem tomu tenkrat nerozumel, byl jsem naivka kolem 15.
História sa opakuje aj v tom,že nepotrestaní nacisti z Witikobundu – rovnako ako roku 1938 Henlein a jeho banda – neustále stupňujú svoj nátlak na „českú“ vládu, aby zrušila Benešove dekréty /pred vojnou šlo okrem iného o poskytnutie extrémnych práv Nemcom, ako to dopadlo , vieme všetci/. A zradní politici typu samotného prezidenta Petra Pavla im takmer vo všetkom vychádzajú v ústrety. Aj organizovaním zjazdu sudeťákov plánovaného v Brne /napadlo mi, či ho náhodou neorganizuje sám vodca českých fašistov Jan Ziegler/. Mimochodom, Witikobund bol veľmi aktívny dávno pred rokom 1989 a Havel ho veľmi obdivoval.
Srovnání je naprosto scestné. Za mě Sudety vrátit a osídlit kvalitnějším materiálem, než který tam teď žije.
Tak ako mala 3. ríša oficiálny denník Ľudový pozorovateľ, tak má 4. ríša oficiálne médium Politico.
Před každou vážně míněnou diskusí o pravicovosti/levicovosti diskutované ideologie je třeba, aby diskutující definovali, jak rozeznávají pravicovost/levicovost, jinak se budou argumenty stran beznadějně míjet. V případě pravolevého odlišení ideologií například v mém případě se snažím určit umístění diskutované ideologie na škále, kde levý krajní bod je totální kolektivismus a pravý krajní bod je absolutní individualismus. Podle tohoto mého subjektivního určování jsou fašismus, nacismus, bolševismus a další odrůdy socialismu blízko levému konci stupnice, anarchokapitalismus na straně opačné. Je příznačné, že existují i politické strany, jejichž program nejsem schopen na základě dostupných informací na stupnici rozumně umístit, např. německá AfD. To jsou národovci, ale o jejich tíhnutí vlevo/vpravo se nic spolehlivého běžný člověk nedozví, přesto jsou označováni za „krajní pravici“.
Označování koholiv za „pravicového extremistu“ je dnes používáno jako nadávka a o světonázoru napadeného to nic nevypovídá, stejně jako pro běžného Rusa je „fašista“ každý koho nemá rád, protože má jiný názor.