Další simulace pandemie ptačí chřipky: Pacienti, kteří odmítnou roušky, jsou oficiálně klasifikováni jako hrozba

Již téměř dva roky předpokládám, že se aktivně připravuje další pandemie, přičemž coby kandidát se mi jeví být dlouhodobě nejpravděpodobnější ptačí chřipka zmutovaná k přenosu na člověka.

Přibývající indicie naznačují, že tomu tak nejspíš skutečně bude, otázkou je pouze to, kdy k vyhlášení „plandemie“ dojde. Osobně tipuji rok 2027 nebo 2028, nicméně jistě k tomu dojde nejpozději do roku 2030.

Během posledních zhruba tří let došlo k několika nácvikům pandemie, některé v režii WHO, jiné na úrovni různých národních států či EU.

Další takový – poněkud opožděně odhalený – nácvik proběhl loni v Portugalsku. I tam počítali s tím, že příští pandemií bude ptačí chřipka. Jako další možný patogen, který by mohl způsobit pandemii, brali do úvahy spalničky a smrtící virus Marburg (podobný ebole).

Portugalské zdravotnické úřady provedly začátkem roku 2025 formální simulaci ptačí chřipky (H5N1), aby otestovaly, jak by primární zdravotnická zařízení reagovala na epidemii ptačí chřipky.

To vyplývá ze studie zveřejněné minulý týden v časopise Acta Médica Portuguesa a indexované Národní lékařskou knihovnou USA.

Toto cvičení přichází v době, kdy se ptačí chřipka současně rozvíjí díky rozšířenému PCR sledování, laboratorně generovanému výzkumu H5N1 a obnoveným programům očkování mRNA.

To vyvolává otázky, vzhledem k podobnému propojení testování, výzkumu a připravenosti, které předcházelo COVIDu-19.

Cvičení se konalo 3. února 2025 a koordinoval jej Program prevence a kontroly infekcí, který je odpovědný za primární zdravotnická zařízení na severu Lisabonu v rámci místní zdravotní jednotky Santa Maria.

Podle autorů šlo o tzv. stolní cvičení: strukturovanou simulaci pro procvičování rozhodování v hypotetických epidemiích, s cílem posoudit, zda jsou zařízení v první linii schopna identifikovat, izolovat a řídit pacienty ve scénářích vysoce rizikových infekčních onemocnění.

Co bylo simulováno

Cvičení výslovně zahrnovalo ptačí chřipku A (H5N1) jako jeden ze scénářů propuknutí, spolu s virem Marburg a spalničkami.

Účastníkům byly nejprve předloženy zaslepené klinické a epidemiologické informace a byli požádáni, aby reagovali bez předchozí znalosti patogenu.

Diagnózy – včetně H5N1 – byly zveřejněny až po diskusi.

Kdo se zúčastnil

Cvičení se zúčastnili zástupci 15 primárních zdravotnických zařízení, která představují 83 % klinik v regionu.

Mezi účastníky byli zdravotničtí profesionálové i vedení zařízení odpovědných za kontrolu infekcí a péči o pacienty.

Co cvičení testovalo

Simulace hodnotila:

• Včasné odhalení podezření na infekci
• Dostupnost izolačních místností a izolačních tras
• Obeznámenost zaměstnanců s povinnostmi hlášení a postupy izolace
• Komunikace mezi klinikami a externími zdravotnickými orgány
• Překážky v dodržování předpisů, včetně nespolupracujících pacientů  a jazykových bariér.

Nespolupracující pacienti jako definovaná „hrozba“

Autoři explicitně zobrazují nedodržování požadavků ze strany pacientů v simulaci jako hrozbu pro kontrolu epidemií, nikoli jako sekundární nebo okrajovou výzvu.

Píší:

„Jazykové bariéry nebo nespolupracující pacienti (např. odmítnutí používat osobní ochranné prostředky) byli vnímáni jako hrozby pro správné provádění postupů.“

Ve struktuře studie se tento jazyk objevuje také v kategorii „hrozby“ SWOT analýzy, která klasifikuje chování pacientů jako faktor, který může aktivně oslabit reakci na epidemii, spolu s poruchami infrastruktury a nedostatkem personálu.

Dokument také uvádí, že v první linii zařízení postrádali personál vyškolený k řízení nebo přesměrování pacientů po nedodržování předpisů:

„Byly vzneseny obavy ohledně nelékařského personálu v několika zařízeních, jako jsou bezpečnostní strážci a administrativní pracovníci, kteří postrádají školení k detekci potenciálních infekčních nemocí, nasměrování pacientů k izolačním procedurám a/nebo upozornění zdravotnického personálu.“

Tato prezentace považuje odmítnutí – konkrétně odmítnutí používat osobní ochranné prostředky jako roušky – za očekávané provozní riziko ve scénáři reakce na infekční nemoci.

Autoři nepopisují odmítnutí jako otázku autonomie pacienta.

Místo toho je odmítnutí uvedeno jako překážka správného provádění postupů, což naznačuje potřebu asertivity, kterou instituce zřejmě postrádaly.

Nejsou navrženy žádné strategie ke zmírnění odmítnutí pacientem. Nejsou diskutovány žádné limity pravomocí při vymáhání dodržování nařízení.

Protokol simulace ukazuje, že nespolupráce byla očekávána, byla předem identifikována a formálně zařazena jako hrozba v rámci modelové  reakce na propuknutí H5N1.

Proč toto cvičení přitahuje pozornost

Ačkoli simulace proběhla začátkem roku 2025, studie byla předložena až v červenci 2025, přijata v prosinci a zveřejněna online 8. ledna 2026. Byla tak zařazena do lékařské literatury v době, kdy mezinárodní obavy o přípravu na ptačí chřipku rostou.

Načasování a struktura cvičení jsou pozoruhodné.

V letech před COVIDem-19 prováděly globální zdravotnické instituce vysoceúrovňové simulace pandemie – včetně pandemie SPARS 2025–2028 a události 201 – které modelovaly propuknutí koronaviru, výzvy v komunikaci s veřejností a nouzová opatření těsně před tím, než se tyto scénáře staly skutečností.

Toto lisabonské cvičení následuje stejný vzorec:

• pojmenovaný patogen
• simulované propuknutí
• zdokumentované mezery v přípravě
• následná publikace k formalizaci rámce reakcí

Studie dokumentuje plánování připravenosti.

Potvrzuje, že ptačí chřipka je nyní aktivně nacvičována jako pravděpodobný scénář příští pandemie, nejen v abstraktních politických diskusích, ale i prostřednictvím operačních simulací zahrnujících civilní zdravotnické systémy v první linii.

Bylo cvičení zaměřeno pouze na připravenost nebo slouží jako koordinace v rané fázi pro budoucí architekturu reakce?