Naše silné napojení na Německo a jeho ekonomiku je patrné i v tom, že pokud jde náš západní soused nahoru, bere nás tamtéž s sebou, ale jde-li dolů, dřív či později nás povede i tam.
Ekonomové v poslední době upozorňují na to, že Německo je v nejhorší situaci od konce války. Za vše může zejména šílená energetická politika, díky níž se země zbavila všech jaderných elektráren i levného ruského plynu.
Dalším faktorem, který zemi táhne dolů, je bezbřehé vítání jedinců, kteří jsou – i se svými rodinami – nesmírnou zátěží pro sociální systém, který je doslova vyrabován.
V důsledku „zelené“ politiky pak dochází k deindustrializaci, která postihuje veškerý průmysl, vyjma zbrojního. Merz záhy po svém nástupu odmítl respektovat dluhovou brzdu, což vede k nesmírnému zadlužení, které neustále roste.
Německý úpadek je však charakterizován také propouštěním pracovníků ve skomírajícím průmyslu.
Jen za rok 2025 ztratilo práci v německém průmyslu 170 000 lidí. A pokud se politika Merzovy vlády zásadně nezmění, bude to ještě horší. Zpočátku můžeme na této situaci vydělávat, protože nabízíme levnou pracovní sílu, nicméně energie máme skoro stejně drahé jako Němci.
A regulace EU? Ani těch se u nás Němci nezbaví.
Dřív či později tak budou odcházející podniky hledat ještě levnější výrobu, zřejmě mimo „zelenou“ a přeregulovanou Evropu.
Němečtí vládní politici příliš dlouho mlčeli nebo hanobili AfD jako údajnou hrozbu pro „Německo jako obchodní centrum.“ Německo jako obchodní centrum? Stále více obchodním lídrům začíná docházet, že se tento termín stal minulostí.
Nyní Peter Adrian, prezident Německé průmyslové a obchodní komory (DIHK), konečně pochopil:
„Pokud budeme takto pokračovat, pokud ekonomika bude i nadále stagnovat nebo pokud bude hospodářský růst i nadále tak utlumený, pak ztratíme naši mezinárodní konkurenceschopnost,“ řekl Německé tiskové agentuře (DPA).
Prezident Federace německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger vnímá Německo jako obchodní lokalitu „v pádu.“
Odkud se vzaly tyto náhlé poznatky? Šéfové v průmyslu už nemohou zavírat oči před realitou.
„V průmyslu jsme za jediný rok ztratili dalších 170 000 pracovních míst,“ naříká Adrian. Investice do výrobních zařízení klesly na úroveň roku 2015.
„To znamená, že jsme z hlediska investic ztratili desetiletí,“ je hořké hodnocení prezidenta DIHK (Sdružení německých průmyslových a obchodních komor).
Varuje, že Německo je již mezinárodně sotva konkurenceschopné jako investiční místo. Do této situace se dostalo především kvůli vysokým nákladům na energie a daňové zátěži a poplatkům.
Adrian apeloval na černo-červenou federální vládu, aby se nyní dala dohromady a pracovala na seriózních reformách. Zdá se, že i prezident DIHK věří na pohádky…
To, co se děje s průmyslovými objekty(v četně neustálého podpalování), by nezvládla nejhorší válka.Deindustrializace, jede ostrým tempem, jako vybíjení bílé rasy.Škoda, že se nedočkám toho, až tu budou ovládat všechno, ty primitívní špiny.To bude čistoty v ulicích!, Kdo a kde bude dělat? To je globalčíci budou špendýrovat pořád až tu nebudem? Evropa, začíná už vypadat jak po té třetí válce. I města. Alespoň u nás. Vyprázdněné obchody, prý majitelé, nevěděli co za nájmy. Všude navařovny nehtů. Nic ve zlém, mladách holek se to netýká. Ale řekněte mi NAČ stará bréca to porřebuje? Když vaří, nebo drhne koupelnu? Těžko. Jako výrobní prostředek, když si „přivydělávají“. Ale musí těch kurev být hafo. Sedí tam jedna stará opice vedle druhé. Místo kvalitních obuvnických prodejen, jen čínský umělohmotný brak. Místo šatů podle velikosti vietnamská, neměněnící se moda.Do obchodů mimo potraviny a drogerii nikdo nezavítá. Zlatnictví šly všude do pr..le. Na luxus už jaksi nezbývá. Zkrachované, vytunelované fabriky privatizací.No prostě jedna exkluzivita .Cukrárny hlavně levné pro důchodce, zkrachly jedna za druhou. Cena jedné tlapky 80 Kč, se nazývá zákusek. Pár kaváren-feťáren káva za cenu před pár lety oběda.Jen tam kde objekt patří majiteli a ne v podnájmu. Také hospody šly většinou sr.t. Vánoční stromky co byly nedávno v šopinech a cukrárnách? Zlaté oči. V supermarketech se změnily v kartonové kulisy. Tak na mne padá deprese z toho všeho, protože si pamatuji hezké časy, na rozdíl od mladých.
Ano Zono, přesně tak to je. Oni pomalu krok za krokem vypalují jak horské dřevěné chaty tak továrny, sklady a jiné podobniky. Je to záměr. Náhody můžeme vyloučit. Obchody s textilem jsou totálně přecpané čínskými hadrami. To nejsou oděvy, to jsou hadry. Ušité tak, že by to zvládla i nešvadlena. A hlavně vše je z jakéhosi divného pomačkaného polyesteru. Boty které nám prodejci nabízí, některé uvádí jako kožené. Ale oni lžou! Na té botě je možná kožený páseček kůže a oni to vydávají jako celokoženou botu ! Už jsem se i hádala v prodejně s prodavačkou, ale je to marné. A káva? Káva nejen že odporně chutná, je hodně drahá, ale ty názvy! Plná cedule anglických názvů druhů káv, ale výsledek je vždy stejný, smrdutá sračka. Mám dojem, že ty kávy vyrábí tak, že seškrabali soc z tisíců káv, tento soc vysušili, přibarvili, ochutili, dali do toho nějaké pojivo, nalili do formiček, upekli a oni to prodávají jako 100% Arabiku. Pamatuji chuť kávy ještě před dvaceti lety a tu chuť si dobře pamatuji. To, co pijeme dnes, jsou opravdu sračky.
Když nám mohou do pečiva přimýchávat červy, umí zplundrovat i kávu. Proč ne, káva je nápoj, který se pije celosvětově. A pro ně je to hračka, vyrobit ze socu z hotelů po celém světě falešná nová zrna. Oni se neštítí ničeho. A vše umí dobře zrecyklovat. I mrtvoly.
No Beruško,
ty jsi se do toho pustila. Ja jsem jednou sel okolo kseftu kde byl oblek a u nej SALE. Tak jsem sel dovnitr a ptal se na SALE ve velikosti 52 a hnede barvy, prodavacka nerozumela. Rikam ve vykladni skrini prece mate SALE, to se mi libi. A cim se to lisi od obleku. Pak mi vysvetlila ze pan vedouci chce ve vykladni skrini SALE, ne oblek. Tak jsem ji rekl, at vyridi panu vedoucimu ze je vul. Nejspise mu to nevyridila.
Jindy jsem chtel koupit lipovy caj v ALBERU. Na krabicce bylo NEW. Ptam se jedne zeny (Odborna poradkyne) co to je NEW caj, ze chci jen caj. nevedela. Vidim jinou poradkyni a ptam se na totez. Nevim znela odpoved. Jdu k pokladne. Vysvetluji, ze chci lipovy caj a ze na krabicce je NEW, co to je. Nevedela. Nahodou sla okolo nejvyssi odbornice co odblokovava nefungujici pokladny. Ptam se na totez. Nevedela, ale mela odpoved. Mozna ze ta smes je nejak vylapsena.
Vzpominam si na lehracni vysilani „HLUSTVISIHAK“. Ten by mel dnes motivu!!!
Pochopitelne jsem vedel oc jde, nebot jsem se zachodovou rec taky ucil. A u blbejch delat Svejk mi dela obcas velikou legraci.
Neznam mizernejsi rec nez anglictina. Ma jen kolem 80 000 slov, cestina kolem 250 000 nemcina kolem 750 000. Kolikrat se prekladu ze zachodove reci ani neda rozumet, nebot jedno anglicke slovo ma mnoho vyznamu. Oni si anglicani ani sami poradne nerozumi. A anglicke „vedecke“ clanky, to je vetsinou jen popsany papir , ktery by se za valky dobre pouzival na zacode (ve ctyricatych letech ve valce se pouzivaly noviny, ale to jsem byl jeste decko)
Beruško, já jsem byla velký kafař. Moje největší potěšení, byly moje návštěvy kaváren s kamarádkami. Od převratu ale sleduji, nejen hnusné kávy a předražené, ALE ZFETOVANÉ! My jsme to testovaly tím že jedna z nás si nedala kafe. Dvě další ano. Ty pak měly srdeční arytmie a nemohly spát. Nebo byly tak vzteklé, jak raptus po fetu. Ze začátku devadesátek fetovali jen někde. Dnes už VŠUDE! Chuť je hořká, hnusná, ale účinky má, že se chvíli cítíš úplně v pohodě. Došly jsme na to, že jsou to fety. Mne v jedné kavárně nenáviděla jedna číšnice. Jednou mi po jejím kafe došlo tak zle od srdce(nikdy jsem netrpěla na srdce, ani teď), že se mi stupňovalo bušení srdce až jsem si myslela že zemřu. Nepřešlo to ani v noci a já si volala záchranku. Byla jsem do rána v nemocnici s tím přístrojem. Nevěděli, co mi je. Prý mám dojit na kontrolu za týden. Začala jsem se té kavárně vyhýbat a nezjistili mi vůbec nic a byl pokoj. Ona ta bréca asi to s těma fetama přehnala. Ale dělají to dnes normálně. Uvaž sama. Za komanče stálo kafe v hospodě korunu sedumdesát. Málo kdo si jej dával. Od převratu u nás sionisté neuspěli s ČAJOVNAMI, to byly těžké feťárny. Tak začali fetovat oblíbený český nápoj kafe. Za ty DÁVKY pak lidé platí od padesáti korun do sta, za jeden sajrajt. Proto za ty nelidské prachy tak platí. Chvíli se po těch fetech cítí jak král. POHODIČKA.
Domnievate sa, že Vrbětice vypálili Oni?
Ty zakusky jsou ted lepsi, nebot je v nich pridava mouka z cervu, chrobaku, kobylek a jineho hmyzu. Zakusky jsou ted tim vyzivnejsi a tak se musi ceny primerene zvysit. A ve Spanelsku se ted dela fabrika na umele maso (z rakovinnych nadoru). To je dnesni pokrok.
V sedmdesti letech bude povinna euthanasie (jen pro plebs). Usetri se tim na duchodech a na zdravotnim pojisteni.
Kdyz ma Nemecko 90 milliard na darek Ukrajine, nema urcite zadny problem vykrmit jen nejakych 170 000 obcanu.