Evropský parlament podpořil vytvoření „vojenské schengenské zóny“ pro případ ruského útoku

Odpovídající rozhodnutí bylo schváleno ve středu a níže se samozřejmě jako obvykle dozvíte, kdo jak hlasoval. Vojenská mobilita je podle přijatého rozhodnutí zásadním faktorem společné evropské bezpečnostní a obranné politiky.

Evropská komise má v úmyslu zvýšit rozpočet v této oblasti o 17 miliard eur. Bruselští váleční štváči se tak nadále připravují na případnou válku s Ruskem.

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyen se už od listopadu připravuje na údajnou „krizovou situaci.“ Vojenské konvoje by měly být v budoucnu schopny nerušeně cestovat po Evropě.

Nyní Evropský parlament schválil odpovídající usnesení o „vojenské mobilitě.“ Pro návrh hlasovalo 493 poslanců Evropského parlamentu, 127 bylo proti a 38 se zdrželo hlasování.

Členové výborů Evropského parlamentu pro dopravu a obranu nyní zahájí legislativní práci na balíčku opatření týkajících se vojenské mobility, který v listopadu představila Evropská komise.

Tento balíček stanoví vytvoření „vojenské schengenské zóny“ pro případ potenciálního ruského útoku s cílem usnadnit naléhavou potřebu rychlé přeshraniční přepravy vojsk a vybavení.

Vnitřní hranice EU pro pohyb vojsk a vybavení tak mají být zrušeny a má se urychlit rozšiřování železničních tratí, silnic, tunelů a mostů.

„Vojenská mobilita je zásadním faktorem společné evropské bezpečnostní a obranné politiky, ale také klíčovým prvkem pro bezpečnost východního křídla, zejména pobaltských států a Polska,“ uvádí se v usnesení.

Evropská komise proto hodlá v příštím víceletém finančním rámci zvýšit rozpočet na vojenskou mobilitu na více než 17 miliard eur.

Členské státy EU byly vyzývány, aby tento návrh neškrtaly, jak se to stalo v rozpočtu na období 2021–2027, kdy byly navrhované finanční prostředky sníženy o 75 procent.

Řešení 500 úzkých míst v infrastruktuře, jako jsou mosty nebo tunely, by si mělo vyžádat nejméně 100 miliard eur. Evropská komise nyní musí zjednodušit postupy pro žádosti o financování projektů dvojího užití.

Dvojí použití popisuje zásadní vhodnost pro přepravu technologií nebo zboží pro civilní i vojenské účely.

Přestože bylo dosaženo významného pokroku ve zlepšování vojenské mobility, přetrvávají značné administrativní a finanční překážky a také nedostatky v infrastruktuře. To vede k situacím, kdy v některých případech trvá přemístění vojenského vybavení v rámci EU déle než měsíc.

Evropský parlament nyní naléhavě žádá členské státy EU a Evropskou komisi, aby zvýšily investice do relevantní infrastruktury, zejména podél čtyř koridorů vojenské mobility EU.

Vyzývá také k „širšímu zavádění digitálních řešení a urychlení povolovacích postupů pro přeshraniční pohyb prostřednictvím zřízení jednotných kontaktních míst.“

V obchodní i veřejné správě se jednotné kontaktní místo vztahuje k možnosti provést všechny nezbytné byrokratické kroky k dosažení cíle na jednom kontaktním místě.

V kontextu evropské kontroly fúzí znamená jednotné kontaktní místo, že pouze Evropská komise má právo přezkoumávat fúzi, a že členské státy ji nemohou přezkoumávat.

Evropský parlament se dále domnívá, že by EU měla usilovat o vytvoření „vojenského schengenského prostoru“ na základě plánu, který předloží Evropská komise.

Tento plán by měla podpořit specializovaná pracovní skupina pro vojenskou mobilitu a koordinátor EU pro zefektivnění provádění jednotlivých iniciativ.

Evropský parlament zdůrazňuje, že vojenská mobilita je prioritou spolupráce mezi EU a NATO a klíčová pro usnadnění nasazení spojeneckých sil v dobách míru, krize nebo války.

Vyzývá také k pravidelným společným cvičením a zátěžovým testům s cílem identifikovat a odstranit překážky.

EU musí podle usnesení následovat příklad NATO a zajistit, aby jednotky rychlé reakce mohly překročit vnitřní hranice Unie do tří dnů za normálních okolností a do 24 hodin v případě krize.

Zpravodaj Evropského parlamentu Petras Auštrevičius (Renew/Litva) uvedl:

„Aby si Evropa udržela svou sílu a schopnost odrazovat útoky, musíme prokázat naši operační připravenost. To zahrnuje i schopnost rychle nasadit vojáky a vybavení v rámci EU.

Snižování administrativních překážek a rozvoj kapacit a infrastruktury dvojího užití nejsou luxusem, ale nutností. Parlament jasně uvádí, co je ještě třeba udělat pro vytvoření skutečného vojenského schengenského prostoru – a to musí být dokončeno co nejrychleji.“

V této souvislosti další spoluzpravodaj Parlamentu Roberts Zīle (ECR/Lotyšsko) uvedl:

„V současné době existuje příliš mnoho překážek bránících vojenské mobilitě, které by bylo možné rychle a bez významných výdajů na zdroje odstranit.

Vzhledem k agresivní válce Ruska proti Ukrajině se vojenská mobilita stala ještě naléhavější. Nemáme čas ztrácet čas – musíme si udržet tempo a využít okamžitě dostupná řešení.“

Tolik tedy k dalšímu zajímavému hlasování z tohoto týdne. Jak vidíte, tak návrh má obrovskou podporu – a to dokonce i u drtivé většiny našich europosalnců.

A je zajímavé, že v rámci jejich skupiny „Patriotů“ opět ANO a Přísaha jako jediné strany hlasovaly ve prospěch návrhu. Tedy i po přechodu do nové frakce ANO prosazuje politiku EU i přesto, že jde proti vlastní skupině.

Europoslanci, kteří nejsou ve výčtu uvedeni, nehlasovali.

Jak tedy hlasovali čeští europoslanci?

Pro návrh na evropský vojenský Schengen hlasovali: Krutílek (ODS), Vrecionová (ODS), Vondra (ODS), Farský (STAN), Kolář (TOP09), Nerudová (STAN), Niedermayer (TOP09), Zdechovský (KDU), Bartůšek (Přísaha), Bžoch (ANO), Dostálová (ANO), Knotek (ANO), Kubín (ANO), Nagyová (ANO), Pokorná Jermanová (ANO), Staněk (Přísaha), Gregorová (Piráti)

Proti: David (SPD), Dostál (Stačilo)

Nikdo se nezdržel.

A jak hlasovali Slováci?

Pro evropský Schengen: Lexmann, Beňová, Cifrová Ostrihoňová, Hojsík, Karvašová, Ódor, Wiezik, Yar

Proti: Mazurek, Uhrík, Blaha, Ondruš, Roth Neveďalová

Zdrželi se: Kaliňák, Laššáková