Signal není jedinou sociální platformou, která již varovala, že uvažuje o odchodu z území EU kvůli prohlubující se cenzuře. Tytéž záměry již zmínil například Musk s jeho X, Rumble nebo Telegram.
Nakonec se tak může stát, že v Evropě nezůstane žádná necenzurovaná platforma. Zůstanou jen ty přísně cenzurované, aby občané získali jen pečlivě filtrované informace podle představ Bruselu.
K tomu může dojít zejména v případě, kdy se podaří prosadit tzv. „kontrolu chatu.“
Společnost Signal varuje, že raději odejde z Evropy, než aby se zapojila do toho, co ochránci soukromí označují za jeden z nejnebezpečnějších sledovacích systémů, jaké kdy EU navrhla.
Zákonodárci v Bruselu prosazují zákon, který by donutil aplikace pro zasílání zpráv prolomit vlastní bezpečnost instalací skenovacích systémů do soukromé komunikace.
Meredith Whittaker, prezidentka společnosti Signal, uvedla, že společnost nikdy nesleví z důvodu šifrování, aby uspokojila požadavky vlády.
„Bohužel, pokud bychom měli na výběr buď podkopat integritu našeho šifrování a našich záruk ochrany údajů, nebo opustit Evropu, rozhodli bychom se opustit trh,“ řekla tiskové agentuře DPA .
Návrh zákona je koncipován jako opatření na ochranu dětí, ale vyžadoval by, aby všechny hlavní messengery, od WhatsAppu přes Signal až po Telegram, monitorovaly každou zprávu před jejím zašifrováním.
To by v Evropě eliminovalo skutečnou soukromou komunikaci a vytvořilo by nástroje, které by mohly být zneužity k hromadnému sledování a v budoucnu nejspíš i jako podklad pro zavádění systémů sociálních kreditů.
Zastánci soukromí opakovaně varují, že jakmile existují zadní vrátka, neexistuje způsob, jak omezit, kdo je používá nebo k jakému účelu.
Whittakerová měla ohledně toho, co je v sázce, jasno. „Zaručujeme soukromí milionů a milionů lidí po celém světě, často i v situacích ohrožujících život.“
Dodala, že Signal odmítá povolit ovládání chatu, protože „je politováníhodné, že politici se i nadále stávají obětí jakéhosi magického myšlení, které předpokládá, že lze vytvořit zadní vrátka, ke kterým mají přístup jen ti dobří.“
Tvrdila, že jakýkoli takový systém by snížil bezpečnost všech.
Evropský parlament již mandát ke skenování zamítl napříč stranami, protože si uvědomil hrozbu, kterou představuje pro základní práva.
V Radě členských států však stále přetrvává tlak na kontrolu chatu. Dánské předsednictví by mohlo návrh znovu podnítit, přestože se země jako Německo dosud brání.
Postoj Německa je klíčový. Koaliční dohoda jeho současné vlády slibuje ochranu „důvěrnosti soukromé komunikace a anonymity online.“
Zahrnutí fráze „v zásadě“ však vyvolává poplach a naznačuje, že výjimky by mohly otevřít dveře zadním vrátkům v aplikacích pro zasílání zpráv.
Pokud Německo zaváhá, Evropa by mohla být na pokraji úplné ztráty bezpečné komunikace.
Whittakerová uvedla, že Signal prozkoumá alternativní způsoby, jak pokračovat v provozu, stejně jako to udělal, když se státy jako Rusko nebo Írán pokusily aplikaci zablokovat.
Nenechala však žádné pochybnosti o tom, že pokud bude Signal nucen dodržovat zákony o sledování, stáhne se. „Ale v konečném důsledku bychom spíše opustili trh, než abychom museli dodržovat takové nebezpečné zákony.“
Whittakerová také zdůraznila rostoucí rizika spojená s tzv. agenty umělé inteligence, digitálními asistenty, kteří vyžadují komplexní přístup k zařízením uživatelů, aby mohli zvládat úkoly, jako je plánování nebo platby.
„Tito agenti s umělou inteligencí vyžadují rozsáhlé přístupové možnosti a téměř neomezená oprávnění. Díky tomu mají přístup ke klíčovým aplikacím a službám – od kalendáře, přes e-mailový účet, aplikaci Signal až po kreditní kartu.“
Zdůraznila, že odpovědnost leží na gigantech operačních systémů, jako jsou Microsoft, Google a Apple, kteří musí vývojářům poskytnout způsoby, jak takové invazivní systémy blokovat.
Bez silných ochranných opatření na úrovni platformy bude soukromí uživatelů i nadále narušováno jak vládními nařízeními, tak i korporátním dohledem.
Návrh EU by normalizoval neustálé sledování osobních zpráv a nahradil by zabezpečené kanály vládou schválenými skenovacími systémy.
Bla, bla, bla. Už léta jsou diskuze o omezování osobních svobod a ochraně soukromých dat pro každého kdo vlastni počítač nebo chytrý telefon ztracený čas. I Slovanky”osobní tajemství “ jsou léta jednoduše všude a jakékoliv protesty jsou pouhé iluze.
Ať už sdílíte svou polohu na Instagramu, posíláte fotografie přes WhatsApp nebo zadáváte osobní údaje do ChatGPT – všude poskytujete data, aniž byste přesně věděli, co se s nimi stane. Na internetu je stále obtížnější uchovat si osobní údaje zcela pro sebe. Souhlas s tímto postupem aplikace většinou získávají přijetím obchodních podmínek, které téměř nikdo nečte. Objem dat zpracovávaných společnostmi se neustále zvyšuje.
Jeden příklad za všechny:
Firefox: Na jaře 2025 Mozilla odstranila ze svých webových stránek slib, že nikdy nebude prodávat data, a změnila podmínky používání. Po vlně protestů společnost ustoupila a zdůraznila, že se nic na jejích postupech nemění.