Směrem k Německu v posledních dnech směřovali svoji pozornost všichni ti, kteří se obávali zavedení kontroly chatu pod pláštíkem ochrany dětí. Ve skutečnosti by se jen jednalo o další propracovaný nástroj kontroly mas, kterých už na nás i beztak EU připravila víc než dost.
V posledních týdnech byla v Německu plná alternativní média varování před kontrolou chatu, nicméně záhy po nich se články, které před přijetím nového nařízení varovaly, objevily i na mainstreamu, například v Bildu.
Mezitím také docházelo k tlaku ze strany dnes již poměrně silné AfD a v situaci, kdy byla zprvu jedinou stranou, která se občanů zastala, začali otáčet i politici „zavedených“ stran.
Právě Německo je totiž rozhodujícím hlasem v tom, zda bude nebo nebude kontrola chatu zavedena.
I když se zatím nerozhodlo ještě několik málo dalších zemí, jsou příliš malé a nemají tudíž sílu odvrátit jazýček vah jakýmkoli směrem. Tuto sílu má pouze Německo, které je – co do počtu obyvatel – největší zemí EU.
Německo zaujalo rozhodný postoj proti navrhovanému nařízení Evropské unie o „kontrole chatu“ a zablokovalo plán, který by umožnil hromadné skenování soukromých zpráv ve jménu ochrany dětí.
Vládní odmítnutí, oznámené ve středu, fakticky zastavilo projednávání legislativy.
Ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová jasně vyjádřila svůj postoj a uvedla, že „bezdůvodná kontrola chatu musí být v právním státě tabu.“
Tvrdila, že osobní rozhovory by neměly být považovány za inherentně podezřelé a trvala na tom, že stát nikdy nesmí nutit společnosti k předběžnému prověřování zpráv.
„Německo s takovými návrhy na úrovni EU nebude souhlasit,“ řekla a po týdnech spekulací potvrdila postoj administrativy kancléře Friedricha Merze.
Kontroverzní plán EU, poprvé navržený v roce 2022, by úřadům umožňoval zachycovat a kontrolovat zprávy a obrázky sdílené prostřednictvím šifrovaných platforem, jako jsou Signal a WhatsApp.
Jednání mezi velvyslanci EU tento týden pokračovala, ale odmítnutí Německa podpořit návrh posunulo rovnováhu hlasů v rámci bloku.
Vzhledem k velikosti populace a hlasovací síle Německa jeho odpor téměř znemožňuje schválení nařízení v Radě.
Obavy o soukromí a svobodu sjednotily zákonodárce napříč stranickými liniemi. Irene Mihalic ze Strany zelených popsala navrhovaný systém jako přímou hrozbu pro základní práva.
„I plánované systémy umělé inteligence, když se na ně podíváte podrobněji, mají extrémně vysokou míru chyb a produkovaly by miliony falešných hlášení, což by také znamenalo obrovskou zátěž pro vyšetřovací orgány,“ řekla.
„A skutečné případy by se pravděpodobně ztratily v hromadě dat.“
Předseda parlamentu CDU/CSU Jens Spahn vyjádřil podobné námitky a plán označil za nepřijatelný.
„My, parlamentní skupina CDU/CSU v Bundestagu, jsme proti neoprávněnému monitorování chatů. To by bylo jako preventivně otevírat všechny dopisy, abychom zjistili, zda v nich není něco nezákonného. To není přijatelné a my to nedovolíme.“
Rozhodnutí vlády oslavují zastánci soukromí po celé Evropě.
Jo jaky rozdilmspiclovat tajne nebo na hulvata Vsecho na neuma svoje zadni vratka.Chcete utajeni soukromi anonimnost nechodte na net. Hlavni uloha internetu je špiclovani .
Lotři z iniciativy WEF a další sionisté musejí skřípat zuby. WEF a NWO půjde také těžko prosadit, pokud válku na Ukrajině vyhrají Rusové (tam, prý kvežíznivý diktátor, Putin vůbec nepřipouští nějaký WEF nebo NWO, ani Green Deal, ani politické neziskovky). Východnější státy EU, zejména V4, budou podobných zvěrstvech ušetřeny. Ty západnější ne. Tam už chalífáty, NWO a deindustrializace, pokročily příliš. Uvidíme, co dokáže zmoci britský opozičník Farage (neschopný předseda vlády Británie se znemožňuje sám) a v Německu AfD. I pod zkompromitovaným Macronem se houpe židle. Je to možné nazvat existenciální krizí EU. Proto Orbán odmítá přijetí eura. Snad to vše dobře chápe i ekonom Babiš. A proto bude odmítnut Imigrační pakt a prodej uhlíkových odpustků. Státní finance ČR by prý časem mohly zachránit finanční tranše ze strany ČNB – v příštích čtyřech letech umaže ztrátu z minulosti a začne posílat stamiliardy korun do státního rozpočtu. Ve vyspělých zemích je to běžné, ale je potřeba připravit pravidla předem, píše ekonom a profesor UK Tomáš Havránek.
Současný guvernér ČNB byl poradcem budoucího premiéra. Zároveň ještě jako řadový člen vedení prosazoval, aby banka poslala vládě část svého zisku. Tehdy by také premiérem Babiš. Teď bude navíc potenciál pro převody do státní kasy mnohem větší, protože ČNB během úřadování nové vlády dost možná vydělá stamiliardy. Máme se bát, že národní banka ztratí nezávislost?
Takže si to shrňme: ČNB má cca 150 miliard eur, které nepotřebuje a nechce. Kdyby z nich polovinu po konci intervencí vložila do akcií, vydělala by navíc přes bilion korun. To jsou reálné peníze, které mohly jít do státního rozpočtu na stavbu dálnic, rychlotratí, platy učitelů, doktorů, důchody – a to prosím za Fialovy vlády. V ČNB řekli: máš pravdu, ale nikdo nás za to nepochválí. Postoj ČNB se změnil až v posledních letech. Za to bychom měli guvernéra Michla pochválit, jakkoli s ním v měnové politice nesouhlasím.