Máme nejdražší elektřinu v Evropě v přepočtu na kupní sílu

Samochvála končící extrémně neoblíbené vlády se střetává s realitou. Tou jsou například reálná data, která potvrzují, že tato vláda lidem spíše škodila, neboť se řídila heslem „Ukrajina na prvním místě.“

Voliči této vlády se prezentují jako „inteligentnější část společnosti,“ ve skutečnosti  však ukazují, že příliš inteligentní nejsou a velmi silně lze pochybovat i o jejich „mravní čistotě,“ pokud jsou ochotni volit i stranu, která je založena na organizovaném zločinu.

Ať už je to jakkoli, pokud  jejich voličům nevadí, že strany, které se zcela orwellovsky prezentují jako „jediné demokratické,“ smočily ve skandálech jako Bitcoiny, Dozimetr, kampelička a dalších, pak by se alespoň  mohli přesvědčit o tom, jak takřka každým slovem, kterým prezentují úspěchy své vlády, lžou.

Například ani jeden z politiků stran, které si nyní ve finále dali cíl „101,“ nezmínil, jak ničí domácnosti i firmy nejdražšími energiemi v Evropě. A zde hovoříme o většině Evropy, ne pouze o EU!!

I když v celkových cenách elektrické energie jsme na čtvrtém místě, je třeba si uvědomit, že země, které se dostaly na vrchol tohoto neblahého žebříčku, mají mnohem vyšší životní úroveň a tedy výrazně vyšší průměrné platy.

Země, které mají zhruba srovnatelnou životní úroveň, mají výrazně nižší ceny energií. A největší ostudou této vlády (ale i těch minulých) je, že máme takto drahou elektřinu v situaci, kdy vyrobíme víc elektřiny, než kolik jí spotřebujeme.

Země, které mají elektřinu dražší nebo na stejné cenové úrovni, jsou většinou závislé na dovozu, neboť nevyrábí pro své vlastní potřeby dostatek energie.

Jde například o Německo, jehož energetickou bezpečnost se rozhodla zničit již Merkelová, když před 14 lety rozhodla, že země odstraní všechny jaderné elektrárny. Loni byla skutečně poslední jaderná elektrárna odstavena.

Ale to se máme srovnávat s těmito zelenými extremisty?

Nikde v Evropě neplatí soukromé domácnosti za elektřinu tolik jako v Německu. To potvrzuje i nezávislý index cen energií pro domácnosti (HEPI) , který pravidelně sleduje průměrné ceny pro koncové uživatele ve 33 evropských hlavních městech.

V srpnu 2025 tedy průměrná cena u našich západních sousedů činila 41,19 centů za kilowatthodinu (ct/kWh).

Za Německem následuje Švýcarsko, které se umístilo na druhém místě s cenou 36,44 centů/kWh. Rozdíl je ohromujících 4,75 centů za kilowatthodinu.

Po Německu, Švýcarsku a Belgii se na čtvrtém místě umístila Česká republika. Všechny tři dražší země však mají výrazně vyšší životní úroveň.

Níže můžete vidět ceny elektrické energie v zemích EU (v centech za kWh). Pokud si uděláte přepočet na kupní sílu, tak u nás máme elektřinu výrazně nejdražší:

• Berlín (Německo):                        41,19 ct/kWh
• Bern (Švýcarsko):                          36,44 ct/kWh
• Brusel (Belgie):                              36,24 ct/kWh
• Praha (Česká republika):             35,88 ct/kWh
• Dublin (Irsko):                               35,72 ct/kWh
• Londýn (Velká Británie):              35,39 ct/kWh
• Kodaň (Dánsko):                            33,82 ct/kWh
• Vídeň (Rakousko):                         33,27 ct/kWh
• Řím (Itálie):                                     32,31 ct/kWh
• Nikósie (Kypr):                                28,98 ct/kWh
• Bukurešť (Rumunsko):                  28,27 ct/kWh
• Lucemburk (Lucembursko):         28,26 ct/kWh
• Paříž (Francie):                                27,56 ct/kWh
• Madrid (Španělsko):                       25,96 ct/kWh
• Lisabon (Portugalsko):                   25,86 ct/kWh
• Atény (Řecko):                                  24,86 ct/kWh
• Amsterdam (Nizozemsko):             24,76 ct/kWh
• Varšava (Polsko):                              24,21 ct/kWh
• Riga (Lotyšsko):                                24,15 ct/kWh
• Tallinn (Estonsko):                           23,99 ct/kWh
• Bratislava (Slovensko):                    21,27 ct/kWh
• Stockholm (Švédsko):                      19,87 ct/kWh
• Lublaň (Slovinsko):                          19,36 ct/kWh
• Helsinky (Finsko):                            19,36 ct/kWh
• Záhřeb (Chorvatsko):                       18,68 ct/kWh
• Sofie (Bulharsko):                             15,79 ct/kWh
• Valletta (Malta):                                14,97 ct/kWh
• Oslo (Norsko):                                   12,32 ct/kWh
• Podgorica (Černá Hora):                 11,73 ct/kWh
• Bělehrad (Srbsko):                            11,07 ct/kWh
• Budapešť (Maďarsko):                     10,48 ct/kWh
• Kyjev (Ukrajina):                                 9,03 ct/kWh

Srovnání indexu HEPI v konečném důsledku jasně ukazuje, jak velké jsou rozdíly v Evropě: Zatímco nejdražší země, ke kterým patříme i my, účtují mezi 35 a 41 centy za kilowatthodinu, cena elektřiny na spodním konci stupnice nedosahuje ani čtvrtiny této hodnoty, což je rozdíl více než čtyřnásobný v závislosti na tom, kde žijete.