Rozhodnutí Evropského soudního dvora: Pouze země s právy LGBTQ jsou dostatečně bezpečné pro deportace ilegálů

Další bizarní rozsudek evropských soudů jen podtrhuje šílenství evropské politiky. Až na malé výjimky přichází všichni ilegálové z muslimských zemí, kde často platí právo šaría a nic jako „práva LGBTQ“ tam neexistuje, nemluvě o právech jiných náboženských menšin, žen a dalších.

A co víc, tito nově příchozí jsou vesměs vyznavači islámu a práva šaría, takže jakmile si evropské země převezmou, budou právě LGBTQ první, kdo poletí střemhlav z nejbližší výškové budovy (samozřejmě bez padáku).

Poslední, po čem tedy ilegálové ze zemí jako Bangladéš touží, jsou práva LGBTQ či práva nemuslimů a žen. Jejich představa takových „práv“ je diametrálně odlišná od představy EU a jejích satelitů.

Přesto právě toto zdůvodnění stojí za rozsudkem, podle něhož země, které neuznávají práva různých menšin, nemůže být považována za bezpečnou. To by se muselo automaticky vztahovat na všechny muslimské země.

Rozsudek tak může znamenat stopku pro deportace od jakékoli země, které dominuje islám.

Evropský soudní dvůr nyní zpochybňuje plány Itálie outsourcovat azylové řízení do Albánie. Rozhodnutí zároveň uvádí, že země může být klasifikována jako „bezpečná“ pouze tehdy, pokud jsou všechny skupiny obyvatelstva – včetně LGBTQ – chráněny před pronásledováním.

Na pozadí je takzvaný albánský model zavedený Itálií, kdy žadatelé o azyl ze zemí, které byly klasifikovány jako bezpečné, jsou posuzovány v centrech v Albánii – mimo území EU.

Dva bangladéšští státní příslušníci, kterým byl podle tohoto modelu zamítnut azyl, se proti rozhodnutí odvolali, což vedlo k tomu, že italský soudní případ skončil u Evropského soudního dvora v Lucemburku.

Soud nyní uvádí, že zemi lze považovat za bezpečnou pouze tehdy, pokud je „veškerá populace“ chráněna před pronásledováním, a že to platí zejména pro „zranitelné skupiny,“ jako jsou homosexuálové, ale také náboženské, politické nebo etnické menšiny.

Bangladéš jako bezpečnou zemi nevidí, protože nechrání práva LGBTQ.

Soudní dvůr dále vyžaduje, aby členské státy zveřejňovaly zdroje, na nichž zakládají svá rozhodnutí o „bezpečných zemích.“

Rozhodnutí má důsledky i pro další země EU, které mají své vlastní seznamy bezpečných zemí původu.

Evropská komise také navrhla společný seznam EU, který zahrnuje například Bangladéš, Egypt a Indii.

Nicméně na základě rozhodnutí ESD se nyní může stát, že všechny muslimské země – včetně zmíněného Egypta a Bangladéše – budou ze seznamu odňaty.

Ani jedna z uvedených zemí totiž neuznává nejen práva LGBTQ, ale za méněcenné považují i nemuslimy či ženy. Rozsudek může zastavit většinu deportací a způsobit novou invazní vlnu.

Pokud se totiž o rozsudku dozví v dotčených zemích, mohou se do Evropy vydat s jistotou, že nebudou deportováni.

Krátce před termínem, kdy má začít platit migrační pakt, jde o velmi výbušný rozsudek, jehož důsledkem může být nucené přerozdělování nedeportovatelných jedinců…