Akademik varuje: Zákaz AfD v Německu by vedl k občanské válce

Pokud by skutečně došlo k zákazu AfD, který prosazují zejména sociální demokraté, levice a zelení, pak by možná až čtvrtina Němců neměla možnost vyjádřit se u voleb, protože zbývající politické strany se dávno staly jednotou národní frontou.

I když lze předpokládat, že by na platformě zakázané AfD vznikla nějaká nová strana v podobném stylu, mohlo by chvíli trvat, než by se ji podařilo zaregistrovat.

Navíc by již byla jakákoli jiná strana stejného typu velmi bedlivě prověřována a zřejmě by měla s registrací velké problémy, pokud by vůbec byla povolena.

Původní Němci si však stále více uvědomují, že jsou stranami národní fronty roky vyměňováni za Araby, Afričany či Afghánce, což je i důvod proč podpora AfD roste.

Co by se asi stalo, pokud by byla strana zrušena a jakákoli její plnohodnotná náhrada by nebyla „po ruce?“

Zákaz druhé největší politické strany v zemi, Alternativy pro Německo (AfD), se stal předmětem neustálých rozhovorů. Přesto prominentní akademik varoval, že rozbití demokratického systému by mohlo mít vážné důsledky.

Německá AfD byla odcházející levicovou vládou na začátku tohoto roku prohlášena za „pravicově extremistickou,“ což vyvolalo právní žalobu. Mezitím některé německé spolkové země zakázaly členům AfD sloužit jako policisté nebo se stát státními úředníky.

Levicoví politici dokonce otevřeně hovoří o úplném zákazu AfD jako o neslučitelném s poválečnou německou ústavou. To by znamenalo, že stát by odstranil zvolené členy z parlamentu.

Takové diskuse jsou nyní v Německu týdenním tématem titulků, přestože se strana v letošních celostátních volbách umístila na druhém místě s pětinou všech hlasů odevzdaných pro AfD, tedy více než deseti miliony hlasovacích lístků.

Daleko od toho, aby byla okrajovou stranou, frakce nyní slouží jako oficiální parlamentní opozice a nedávno se umístila na prvním místě v celostátních průzkumech.

Zatímco eliminace politické opozice jedním škrtem pera se může zdát pro německou levici přitažlivá, prominentní akademik nyní promluvil, aby varoval před tímto krokem a předpověděl, že podkopání základních principů demokracie by mohlo být pro zemi škodlivé.

V rozhovoru pro Euronews profesor Andreas Rödder, vedoucí katedry moderních a soudobých dějin na Univerzitě Johannese Gutenberga v Mohuči, údajně řekl:

„Německá levice by se měla pečlivě zamyslet nad tím, co dělá a jaké důsledky to má pro liberální demokracii.“

Zpráva uvádí Röddera jako jednoho z „nejdůležitějších intelektuálů“ německého pravého středu, takže v žádném případě není instinktivním podporovatelem AfD, která narušila podporu centristických křesťanských demokratů, stejně jako populisté narušili neoliberální strany po celém kontinentu.

Nicméně s použitím jazyka, který je nyní stále častěji slyšet v některých evropských státech, řekl publikaci:

„Zákaz, který by eliminoval všechny hlasy pro AfD a vedl by tak k levicové parlamentní většině, by byl jistou cestou k občanské válce.“

Lídři AfD nedávno varovali, že zacházení s druhou největší stranou v zemi jako se zločineckou organizací ohrožuje demokracii. To, že vláda používá odposlechy a informátory ke špehování členů strany, Björn Höcke z AfD odsoudil jako „masivní útok na demokracii.“

V květnu nový německý kancléř Friedrich Merz, který vede Křesťanskodemokratickou stranu a vládne v koalici s levicí, řekl, že je proti zákazu AfD, protože zrušení této strany by nijak nezměnilo názor jejích deseti milionů voličů.

Řekl, že se raději pokusí získat zpět jejich důvěru a místo toho porazí svou pravicovou opozici u volebních uren.

AfD, v Německu jediná parlamentní euroskeptická strana, byla založena v roce 2013, aby nabídla alternativu k dlouho vládnoucí evropské ekonomické ortodoxii, a postupem času si vytvořila poměrně silné názory na kontrolu hranic a rostoucí přítomnost islámu v Německu.

I když je tato strana zcela jistě nacionalisticko-konzervativní nebo suverenistická, bývá tradičními médii a oponenty označena za krajní pravici či dokonce za nacisty.