Většina německých politických stran se v duchu jejich předků z NSDAP snaží zlikvidovat jedinou parlamentní opozici v podobě AfD. Plány, které nedávno Merz zamítl, se nyní opět dostávají do popředí ústy sociálnědemokratické ministryně, která naznačila, že pro likvidaci nepohodlné strany udělá maximum.

Spolková ministryně spravedlnosti Stefanie Hubigová z levicových sociálních demokratů (SPD) udržuje naději na zákaz Alternativy pro Německo (AfD) a říká, že zákaz by měl být stále na stole.

Německým novinám Rheinische Post řekla, že zákaz by neměl být zavrhován pouze z politických důvodů. Odmítla také obavy, že by se AfD mohla znovu vykreslit jako oběť, pokud by bylo zahájeno řízení o zákazu.

Většina hlavních německých stran se zasazovala o zákaz AfD, včetně mnoha vrcholných politiků z SPD. Hlasování však musí nejprve projít německým parlamentem, Spolkovým sněmem, a poté být schváleno Spolkovou radou, která je zastoupena 16 německými spolkovými zeměmi.

Odtud by se to muselo dostat k nejvyššímu německému soudu, Ústavnímu soudu, který by stále mohl takový zákaz odmítnout jako protiústavní, což je riziko, které mnozí odpůrci zákazu často zmiňují.

Hubigová uznává, že právní překážky zůstávají vysoké. Zákaz největší opoziční strany v zemi, která se v některých průzkumech umístila na prvním místě, by potenciálně ukončil německou demokracii, ale to mnohé z německého politického establishmentu neodradí.

Hubigová řekla, že je třeba prozkoumat, zda AfD „systematicky a aktivně vystupuje proti svobodnému demokratickému řádu, a zda to lze dokázat.“ Řekla, že pokud bude takové zjištění učiněno, vláda je povinna přijmout opatření.

„Pak nesmíme váhat,“ řekla s tím, že její „kompas“ je Základní zákon, německá ústava.

Ve stejném rozhovoru také tvrdila, že právní kroky proti AfD by neměly nahrazovat politickou debatu.

„Protože mnoho lidí, kteří tuto stranu volí, nejsou pravicoví extremisté. Jako demokratické strany chceme znovu získat jejich důvěru,“ prohlásila, i když její otevřenost zákazu se zdá být v rozporu s tímto názorem.

I kdyby se o zákazu hlasovalo, pravděpodobně by trvalo roky, než by o případu rozhodl Ústavní soud. Možná ještě důležitější je, že německý kancléř Friedrich Merz takový zákaz odmítl a bez jeho křesťanských demokratů (CDU) není v tuto chvíli šance na takový zákaz.

Merz nejenže vyloučil zákaz, ale použil mimořádně ostrý jazyk proti tomuto opatření, navzdory dřívějším zvěstem, že je k takovému zákazu přístupný.

„Musí být prokázána ‚agresivní a militantní‘ práce proti svobodnému demokratickému základnímu řádu. A důkazní břemeno leží výhradně na státu. To je klasický úkol výkonné moci. A vždy jsem se vnitřně bránil zahajování řízení o zákazu v rámci Spolkového sněmu. To mi příliš zavání likvidací politické konkurence,“ varoval.

Prozatím má Merz většinu moci, pokud jde o zákaz AfD, ačkoli jeho noví koaliční partneři, SPD, naznačili, že nepřijmou koaliční dohodu, pokud nebude zahájen posun směrem k zákazu.

Zůstává nejasné, jak daleko SPD zajde, aby dosáhla toho, co chce ohledně AfD. Byla by ochotná kvůli tomu shodit vládu?