Na Islandu proběhla akce WHO, jejímž cílem by mohlo být zavedení totální kontroly Evropanů pod pláštíkem klimatické agendy

Víte, co je to Panevropská komise pro klima a zdraví (PECCH)? Většina z vás nejspíš o této komisi přidružené k WHO nikdy neslyšela, přesto se zdá, že by mohla mít značný vliv na naše životy.

Tato komise má údajně za cíl zavádět politiku, která bude bojovat proti zdravotním důsledkům změny klimatu. Jak by však asi chtěla s těmito imaginárními důsledky bojovat?

To si lze velmi lehce představit, stačí si všímat toho, co chtěla WHO původně zahrnout do své Pandemické smlouvy, než proti ní vznikl mezinárodní humbuk. V případě zdravotní či klimatické krize by zavedla nezměrnou diktaturu.

A s podobnými nápady přišli globalisté již dříve, například s návrhy na klimatické lockdowny, které byly inspirovány lockdowny covidovými.

Pokud se nepodaří globalistům spolehlivě „vyrobit“ novou „plandemii,“  tak je možné, že přijdou s klimatickou krizí, kterou by mimo jiné následovaly právě klimatické lockdowny.

Pro vyhlášení klimatické krize nepotřebují žádné důkazy, postačí jim zmanipulovaná či zcela vymyšlená data, jaká využívají dosud.

WHO již jak v loňských změnách Mezinárodních zdravotních předpisů, tak v letos schválené Pandemické dohodě, zmiňuje „klimatickou krizi“ jako jeden z pilířů její politiky se zdůvodněním, že klima má vliv na zdraví.

Klima ve spojitosti se zdravím se ostatně zmiňuje v každém dokumentu, který vznikl za posledních 15 – 20 let, včetně Agendy 2030 nebo nedávného Paktu pro budoucnost OSN.

V souvislosti s tím shledávám současnou činnost Panevropské komise pro klima a zdraví za velmi důležitou, protože může jít o přípravu na budoucí klimatické lockdowny a s nimi související restrikce.

Může jít třeba o nařízené povinné očkování proti nemocem, které nejsou v Evropě až tak obvyklé, ale díky otevřeným hranicím se zde v posledních letech vyskytly.

WHO by samozřejmě tvrdila, že za jejich výskyt může klimatická změna. Nařízené očkování by pak bylo zahrnuto v digitálním očkovacím průkazu, který již ostatně bude od roku 2026 EU plošně zavádět.

Jaký by byl zřejmě jejich konečný cíl? Zavedení digitálního koncentráku v Evropě (zavádění povinných ID pro sledování pohybu, posléze rušení hotovosti a plošné zavedení CBDC).

Akce, která může mít celoevropský dopad, se nezúčastnil nikdo od nás či ze Slovenska, ale ani z mnoha jiných evropských zemí. Byli tam zejména zástupci z Německa a Islandu, kde se akce konala, ale i zemí jako Ázerbájdžán, Itálie, Španělsko či Velká Británie.

O jakou akci tedy konkrétně šlo?

Dne 11. června 2025 zahájila Panevropská komise pro klima a zdraví (PECCH) v Reykjavíku na Islandu akci prezentovanou jako významný krok v boji proti zdravotním důsledkům změny klimatu.

Navzdory významu tohoto setkání a jeho potenciálnímu dopadu na budoucí zdravotní politiku jej většina mainstreamových médií zcela ignorovala.

Akce, které se zúčastnily významné osobnosti, jako například bývalá islandská premiérka Katrín Jakobsdóttir a vědecký poradce Sir Andrew Haines, však vyvolává obavy, že by tento údajný „boj proti změně klimatu a zdraví“ mohl být použit jako záminka pro rozsáhlou kontrolu populace.

Deklarovaným cílem PECCH je řešit dopady změny klimatu na zdraví a prosazovat politická opatření na evropské úrovni. Komise má za úkol vypracovat empiricky podložená doporučení pro boj se změnou klimatu a zároveň podporovat veřejné zdraví.

Při bližším zkoumání však vyvstává otázka, zda tato „na zdraví orientovaná“ agenda ve skutečnosti neslouží jako zástěrka pro globalizovanou kontrolu nad populací.

Vzhledem k tomu, že Nadace Billa a Melindy Gatesových, jeden z největších finančních podporovatelů WHO, je s touto komisí úzce spjata, je zřejmé, že tato agenda může sloužit i zájmům velkých globálních korporací a politických aktérů, kteří mají již nyní dalekosáhlý vliv na mezinárodní politiku.

Toto financování od Nadace Gatesových opakovaně vyvolává obavy ohledně schopnosti WHO nezávisle utvářet svou agendu, neboť organizace spíše funguje jako nástroj k prosazování zájmů jednotlivých superbohatých jednotlivců a nadnárodních korporací.

Není žádným tajemstvím, že WHO a podobné instituce stále více propagují digitální zdravotní data a technologie sledování s cílem zvýšit efektivitu systémů zdravotní péče.

Ve spojení s klimatickou politikou by však tato zvýšená digitalizace a sledování populace mohly být také využity jako prostředek kontroly chování.

Zavedení „zelených“ technologií, které se zabývají jak ochranou klimatu, tak i zdravotní péčí, by mohlo potenciálně vytvořit systém kontroly zdraví a chování, který výrazně omezí osobní svobodu lidí.

Spojení mezi klimatem a zdravím je stále častěji vnímáno jako nástroj zneužitý k prosazování ideologické agendy, která zahrnuje nejen environmentální a zdravotní opatření, ale mohla by také zasahovat do sociální správy.

Kritici se obávají, že by taková opatření mohla vést ke zvýšenému dohledu nad populací, například prostřednictvím technologií, které monitorují lidi s cílem podpořit „klimaticky šetrné chování“ – s potenciálními důsledky pro osobní autonomii a svobodu.

Dalším kritickým aspektem je absence komplexní veřejné debaty o PECCH. Zatímco WHO a další významné organizace prosazují tyto iniciativy s významným politickým a finančním nasazením, široké společenské diskuse o dlouhodobých dopadech plánovaných opatření se vyhýbají.

Ani jeden relevantní mediální zdroj neposkytl o této události a jejích možných důsledcích žádné významné zpravodajství.

Tato mediální cenzura nebo ignorance by mohla naznačovat, že globální agenda je z velké části prosazována bez překážek několika vlivnými aktéry, aniž by široká veřejnost měla možnost vyjádřit své názory.

Nyní vyvstává otázka, zda současná opatření skutečně slouží potřebám obyvatelstva nebo zda jsou spíše využívána k  prosazování  ekonomických zájmů a politických agend.

Spojení mezi ochranou klimatu, zdravím a sociální kontrolou by mohlo nebezpečně vést směrem, který by občanům ponechal stále menší kontrolu nad jejich vlastními životy.

Rostoucí dohled a omezení svobody jednání by mohly být ospravedlněny pod záminkou ochrany klimatu – podobně jako se to již děje v jiných oblastech politiky.

Panevropská komise pro klima a zdraví by tak mohla být použita především jako prostředek k vynucení kontroly nad populací, samozřejmě pod pláštíkem boje proti změně klimatu a jejím dopadům na zdraví…