Ukrajinská opozice byla rozhořčena poté, co šéf německé rozvědky řekl, že válka na Ukrajině by měla pokračovat dalších 5 let

Konečně padlo jasné přiznání, že evropští váleční štváči nemají zájem o rychlý mír a tím ušetření dalších životů mladých Ukrajinců. Ti jsou stále častěji loveni násilím v ulicích po celé Ukrajině a do mlýnku na maso se posílají stále mladší kluci.

V podstatě je již nyní válka v takové fázi, že ti, kteří chtěli bojovat, byli buď těžce zraněni nebo zabiti, takže zbývají převážně násilním naverbovaní rekruti – a pak přijde řada na stále mladší chlapce.

Evropské válečné štváče nezajímá, že dochází k likvidaci celé generace mladých Ukrajinců a už vůbec nejdou příkladem, aby se sami vydali na frontu do předních linií.

Toto masové zabíjení by podle šéfa německé rozvědky mělo pokračovat i nadále – až do posledního Ukrajince, konkrétně pak do roku 2029 nebo 2030.

Válka na Ukrajině již stála stovky tisíc životů, ale nejvyšší šéf německé rozvědky předpovídá mnohem větší krveprolití a ukrajinská opozice reaguje s rozhořčením.

Bruno Kahl, šéf Federální zpravodajské služby (BND), to v rozhovoru komentoval a řekl:

„Pokud se válka na Ukrajině zastaví dříve než  v roce 2029 nebo 2030, pak všechny prostředky Ruska – jak technické, tak materiální – budou schopny mnohem dříve představovat hrozbu pro Evropu.“

Na Ukrajině se tato část rozhovoru setkala s ostrým odporem.

Německé noviny Berliner Zeitung se nyní ptají: „Bude válka vedena na zádech Ukrajiny?“

Deník dále píše: „Na Ukrajině vyvolává tato pasáž vzrušení.

A jak to vidí v Kyjevě: „Šéf německé rozvědky veřejně prohlašuje, že válka na Ukrajině by neměla skončit dříve než v roce 2029. V opačném případě by Rusko mohlo rychleji využívat své zdroje a představovat hrozbu pro Evropu.“

Jinými slovy, mírová dohoda by Evropě neprospěla, pokud by k ní došlo dříve než v příštích pěti letech. Místo toho německý šéf naznačuje, že je v zájmu Evropy pokračovat v posílání bezpočtu ukrajinských mužů umírat na frontě.

Na Kahlovy výroky reagovala bývalá ukrajinská premiérka, která stále zůstává jedním z nejsilnějších hlasů v zemi, Julia Tymošenková. Na své facebookové stránce napsala, že z Kahlových úst „vyklouzlo něco, co si Ukrajinci nechtěli přiznat.“

„Rozhodl se někdo zaplatit za vyčerpání Ruska ve jménu bezpečnosti v Evropě existencí Ukrajiny a životy statisíců Ukrajinců? Nikdy by mě nenapadlo, že se o tom bude diskutovat tak oficiálně a otevřeně,“ napsala.

Poté vyzvala Zelenského, aby okamžitě ukončil válku a podepsal mírovou dohodu.

Jako předsedkyně opozičního Sdružení vlasti si Tymošenková stěžovala, že i nejbližší spojenci Ukrajiny sledují především své vlastní zájmy. Vyzývá ukrajinský parlament, aby se Kahlovým prohlášením zabýval.

Oleksij Hontšarenko ze skupiny Evropská solidarita také učinil podobné prohlášení na Telegramu: „Ne za pět nebo deset let. Pojďme to ukončit. Obnovit ekonomiku a rozšířit armádu. Je důležité zachovat naši zemi hned, nemusíme nikoho zachraňovat. Musíme se zachránit.“

Ukrajinský politolog Anatolij Oktysjuk řekl, že Kahlovy výroky jen potvrzují to, co říká už nějakou dobu.

„Samozřejmě, že mírová jednání a ukončení naší války jsou pro Evropu nepříznivá. Měli by Ukrajinci bojovat co nejdéle, aby v Evropě zůstal klid?“

Na sociálních sítích Oktysjuk napsal, že Kahl teprve nyní upřímně přiznává to, o čem Oktysjuk mluvil poslední dva roky.

Na Ukrajině roste znepokojení z humanitární daně, kterou si válka vybírá na ukrajinské populaci, která zažívá nejhorší demografický vývoj na celém světě kvůli vysoké úmrtnosti, nízké porodnosti a obrovské vlně emigrace.

Stručně řečeno, Ukrajinci stále více bojují za zemi, která po skončení války nemusí existovat. Podnikatelští lídři na Ukrajině již volají po dovozu migrantů z Třetího světa, kteří by nahradili ztracené muže.

Tymošenková se v posledních měsících stala v médiích otevřenější a začala Zelenského slovně ostřelovat. Zelenskyj se však nemá čeho bát, protože volby na Ukrajině byly pozastaveny, dokud bude válka pokračovat….