Švédští sociální demokraté prosazují státem nařízenou multikulturní společnost

Ve Švédsku budou sice volby až příští rok, nicméně v současné době již levicové strany, které mají šanci být další 4 roky u moci, přichází s programem, jehož cílem je zejména získat hlasy těch, které si socani dlouhé roky dováželi.

V řadách švédských sociálních demokratů lze najít rostoucí počet muslimů, což je zřejmě i důvodem, proč strana ve všech průzkumech suverénně vede – a to se ziskem kolem 35%.

Právě proto se očekává, že se příští rok opět vrátí vláda zpět k sociální demokracii a jejím partnerům v podobě menších levicových stran. To samozřejmě velmi výrazně urychlí cestu k chalífátu.

Šéfka sociální demokracie Magdalena Anderssonová již nyní hovoří o nové multikulturní společnosti.

A jak by taková nová multikulturní společnost, kterou prosazoval již Olaf Palme, měla vypadat? Již žádná muslimská ghetta, ale také žádné oblasti, kde bydlí výlučně původní obyvatelstvo.

V multikulturní společnosti musí žít všichni hezky pohromadě a těšit se z bezprostředního obohacování, kterého jsou mnozí Švédové ušetřeni právě jen díky tomu, že mají své vlastní – čistě švédské – lokality…

Bývalá švédská premiérka Magdalena Anderssonová, vůdkyně levicově globalistické Sociálně demokratické strany, podpořila radikální návrh, který, pokud by byl uzákoněn, by znamenal, že stát nařídí přerozdělení populace migrantů z cizích kultur do oblastí s vyšším počtem rodilých Švédů.

Tento kontroverzní plán, který vyvolal značný odpor, byl předložen socialisty švédskému lidu pod záminkou „boje proti segregaci“ a vyzývá k demolici bytových domů v oblastech s vysokým podílem migrantů a k přemístění obyvatel narozených v zahraničí do čtvrtí s větší domácí švédskou populací, jak uvedly švédské noviny Expressen.

Bývalá premiérka již během své volební kampaně v roce 2022 uvedla, že Švédsko by mělo usilovat o to, aby se stalo „smíšenou a rovnoprávnou společností“ bez etnických enkláv, jako jsou takzvané „somalitowny.“

K oněm „somliatownům“ připomínám, že Švédsko přijalo nejvíc Somálců v přepočtu na počet obyvatel v rámci celé Evropy, avšak ti se záhy soustředili do somálských ghett.

Problémem je i to, že pouze 8 z 1000 dospělých Somálců pracuje, takže drtivá většina je na dávkách. Nyní by měla být jejich ghetta zbourána a Somálci (ale i Arabové, Afghánci a další obohacovači) by měli žít mezi Švédy.

Tento agresivní tlak na státem vynucované multikulturní čtvrti, které se mají skládat ze zhruba stejného procenta lidí narozených v zahraničí a rodilých Švédů, vede sociálně demokratický poslanec Lawen Redar, irácký Kurd se švédským občanstvím, který slouží jako kulturně-politický mluvčí strany.

Redar byl jmenován do čela nově zřízené segregační politické skupiny Sociálních demokratů v Riksdagu, švédském parlamentu.

Tvrdí, že segregace je kořenem nejnaléhavějších společenských problémů Švédska, včetně nekontrolovatelné kriminality, nezaměstnanosti a neuspokojivých výsledků ve vzdělávání.

Pokud se sociálním demokratům podaří ve volbách v roce 2026 znovu získat moc od středopravicové koalice, Anderssonová signalizovala svůj záměr pokročit v tom, co nazývá „vyjednáváním o Švédsku.“

Tato iniciativa by tlačila na obce, aby odstranily takzvané „zranitelné oblasti“ obývané migranty pomocí kombinace finančních pobídek a penalizací, aby zajistily soulad s radikální levicovou vizí multikulturalismu.

Kritici tohoto plánu jej mezitím označili za nehorázný pokus o sociální inženýrství, který se snaží rozpustit tradiční švédské čtvrti a zavést vládou nařízenou rozmanitost, pro kterou nikdo nehlasoval.

Národně smýšlející skupiny tvrdí, že plán je nehorázným útokem na jedinečnou kulturní identitu Švédska. Mnozí lidé se domnívají, že násilné přemístění migrujících populací do převážně švédských čtvrtí nevyřeší prohlubující se sociální problémy země, ale místo toho urychlí erozi švédské tradice, kultury a způsobu života.

A to je nejspíš skutečný důvod tohoto sociálního inženýrství.

Kritici dále poukazují na skutečnost, že sociální demokraté měli v letech 2014 až 2022 osm let u moci čas na to, aby řešili problémy, které zemi sužují, ale žalostně selhali při zavádění účinných řešení.

Anderssonová zase odmítla převzít odpovědnost za stále neutěšenější stav Švédska, odmítla kritiku a z problémů obvinila z ní to, co nazývá „pravicovými obstrukcemi“ za blokování minulých reforem.

„Když jsme se pokusili provést mírné daňové změny (pozn.: Švédsko má už nyní nejvyšší daně a ty se měly dále zvedat), abychom financovali důležité reformy, bylo nám vyhrožováno hlasováním o nedůvěře,“ prohlásila a příhodně přehlédla neschopnost své strany jednat, když k tomu měla příležitost.

Stojí za zmínku, že jen v lednu došlo po celém Švédsku k 32 bombovým útokům, především v hlavním městě Stockholmu.

Švédsko, kdysi nejbezpečnější, kulturně nejharmoničtější a nejvíce etnicky homogenní země v Evropě, je nyní jednou z nejnebezpečnějších, s jednou z nejvyšších měr vražd v regionu.

Místo aby švédští levicoví globalisté přehodnotili svou katastrofální imigrační politiku, snaží se nyní prosadit radikální sociální změnu shora dolů a ignorují obavy obyčejných Švédů, kteří mají pocit, že jejich hlasy jsou umlčovány.

Počet dovezených voličů s občanstvím a jejich potomků, kteří budou mít příští rok volební právo, opět značně narostl, takže jde právě o tuto voličskou skupinu, na kterou sociální demokraté cílí především.

Moc dobře ví, že pro jasnou výhru jim bude stačit tato rychle rostoucí voličská základna spolu s tou částí švédské společnosti, které se podařilo „kvalitně“ vymýt mozky, takže si myslí, že multikulturalismus je velkým přínosem…