Nová směrnice v britském soudnictví: Rasové a náboženské menšiny a transgendeři by měli dostávat nižší tresty

Potibělošský rasismus byl donedávna tolerován zejména v USA na mnoha úrovních společnosti: od škol či zaměstnání přes filmovou tvorbu až po soudnictví.

Tato politika byla součástí onoho Trumpem zakázaného DEI a zatímco v USA se proti ní snaží vehementně bojovat, v Evropě pevně zapouští kořeny.

Ve Velké Británii se to začalo projevovat zejména po nástupu Starmera, který nechal ve zrychlených procesech odsoudit tisíce Britů jen proto, že něco napsali na sociálních sítích nebo za účast na protimigrační demonstraci.

Na druhou stranu v případě nenávistných výroků muslimů se podobné projevy řeší jako svoboda slova, zatímco násilné činy se často bagatelizují.

To byl také důvod proč se stávajícímu britskému premiérovi začalo přezdívat „dvoustupňový Keir.“

Nové směrnice v soudnictví nyní tento otevřeně praktikovaný dvojí metr oficiálně potvrzují. Nejste-li barevný nebo trans, soud s vámi musí zacházet přísněji.

Je tedy patrné, že to, co nyní v rámci rovnosti všech občanů v USA ruší, Velká Británie zavádí. Jak dlouho potrvá než se podobná praxe zavede jednotně i v EU?

Nové směrnice pro ukládání trestů zavádí zcela zvrácený princip rovnosti před zákonem, neboť říkají soudcům, aby při rozhodování o tom, zda pachatele uvěznit, učinili etnický a náboženský původ pachatelů větším faktorem.

Pravidla Rady pro vynášení rozsudků říkají, že soudy v Anglii a Walesu by měly nová pravidla dodržovat. Směrnice obsahuje informace, které by mohly zmírnit trest odnětí svobody, pokud pachatel pochází z „etnické menšiny, kulturní menšiny a/nebo náboženské menšiny nebo je transgender.“

To by zvýšilo pravděpodobnost, že bílí, křesťanští a netrans Britové budou po spáchání trestného činu umístěni za mříže spíše než pachatel= stejných kriminálních činů z menšin, kteří by místo toho mohli dostat nižší komunitní tresty (veřejně prospěšné práce) nebo podmíněné tresty.

Poslanec za Farageovu Reformu Rupert Lowe to označil za nejnovější příklad „protibělošského rasismu“, který podle něj v roce 2025 naprosto vzkvétá.

Mladí bílí muži se musí dívat k zemi a myslet si – co jsme udělali špatně? Co jsme udělali, že jsme si to zasloužili? Odpověď, chlapci, je NIC.

Zprávy o směrnicích také vyvolaly obnovenou kritiku dvoustupňové spravedlnosti pod vedením Keira Starmera, která je praktikována od jeho nástupu k moci.

Labouristická strana se – i přes jasnou spoluvinu – snaží od této směrnice distancovat.

Ministryně spravedlnosti Shabana Mahmoodová uvedla, že napíše Radě pro vynášení rozsudků, aby změnila pokyny, ale nemůže ji k tomu nutit.

Vůdkyně konzervativců Kemi Badenochová dodala, že pokud bude ministryně potřebovat změnit zákon tak, aby si takovou změnu  mohla vynutit, konzervativci ji podpoří.

Spisovatelka a novinářka Joanna Williamsová v ostrém pokárání této politické frašky zdůraznila, že ani jedna strana nemůže uniknout vině za prostředí, v němž se taková směrnice může vůbec objevit.

Williamsová napsala, že jakkoli se nyní slovně hlásí k důležitosti rovnosti před zákonem, tak jak labouristická, tak konzervativní vláda spolupracovaly s právním establishmentem, který realizuje přesný opak.

Pokud nebude směrnice zastavena tento týden, vstoupí v platnost – dost vhodně – 1. dubna. Přesto však bohužel nepůjde o vtip, ale alarmující realitu…