Kongresové slyšení odhaluje, že stablecoiny a CBDC sdílejí stejná rizika finanční kontroly

Stablecoiny byly v rámci nového Trumpova programu Stargate představeny jako další vrze kryptoměn, nicméně podle všeho jde ve skutečnosti jen o jinou verzi digitální měny centrální banky (CBDC).

Američanům by tak bylo k ničemu, že Trump slíbil, že nebude zavádět digitální dolar, když stablecoiny mají v podstatě stejná rizika, která by mohla vést v bezhotovostním světě k podobným důsledkům.

Kongresové slyšení o digitálních měnách se jen zřídka dostane do titulků. Přesto debata tohoto týdne o stablecoinech a digitálních měnách centrálních bank (CBDC) odhalila více než jen technické neshody; odhalila hlubší obavy z finanční moci, soukromí a kontroly ve stále digitálnějším světě.

Debata se odvíjela podle předvídatelných linií. Ti, kteří jsou skeptičtí vůči CBDC, varovali před plíživým dohledem a přehnaným dosahem vlády. Obhájci to mezitím formulovali jako nutnost, záležitost americké konkurenceschopnosti ve světě, kde Čína a Evropa už jdou vpřed.

Přesto se téměř bezděčně objevilo poznání, že údajně bezpečnější alternativa, soukromě vydávané stablecoiny, s sebou nese mnoho stejných rizik.

Zatímco odpůrci CBDC prosazovali stablecoiny jako alternativu volného trhu, svědectví předních představitelů v oboru odhalilo, že stablecoiny – navzdory jejich označení jako decentralizovaná řešení pro soukromý sektor – již nesou mnoho stejných rizik.

Schopnost zmrazit aktiva, vymáhat vládní nařízení a sledovat transakce je současnou realitou, zejména v kombinaci se zákony Poznej svého zákazníka (KYC), které vymýtí soukromí.

Základní argument proti CBDC je jednoduchý: dává federální vládě bezprecedentní kontrolu nad osobními financemi. Randall Guynn, předseda skupiny finančních institucí ve společnosti Davis Polk & Wardwell, vydal ostré varování.

„CBDC by zaměstnancům Federálního rezervního systému poskytlo přímý přístup k prakticky každé transakci, kterou každý člověk v Americe provede,“ řekl.

„A alespoň jeden z nich nebude schopen odolat pokušení použít tyto informace k propagaci toho, co považují za vhodné politické cíle.“

Jeho komentáře odrážely širší obavy: americká CBDC by mohla fungovat jako nástroj finančního dohledu, podobně jako čínský digitální jüan. V Číně mohou úřady sledovat nákupy v reálném čase a dokonce omezit, jak jsou utráceny určité prostředky.

Mnozí se obávají, že by americká vláda mohla použít CBDC k implementaci podobných kontrol – ať už k prosazení politických cílů, regulaci chování nebo dokonce k deplatformaci jednotlivců z finančního systému.

Zástupce Stephen Lynch odmítl opozici jako scestnou.

„Vzhledem k tomu, že každá velká ekonomika předbíhá USA ve vývoji digitální měny centrální banky, diskuse v USA byly zatemněny dezinformacemi a politickou ideologií,“ argumentoval.

Pro Lynche a další zastánce vyžaduje udržení dolarové dominance držet krok s Čínou a Evropou, i když to znamená obětovat finanční soukromí.

Nejsilnější námitky proti CBDC však nepocházely od těch, kteří chtěli digitální měny úplně zastavit, ale od těch, kteří upřednostňovali alternativu: stablecoiny.

Mnoho kritiků CBDC považovalo stablecoiny – soukromě vydané digitální měny navázané na dolar – za řešení řízené trhem, které zachovává finanční svobodu.

Na rozdíl od CBDC, které by ovládal Federální rezervní systém, stablecoiny vydávají soukromé společnosti. Teoreticky by to mělo znamenat menší státní dohled a větší soukromí.

Ale svědectví předních představitelů průmyslu tuto iluzi rozbilo.

Charles Cascarilla, generální ředitel společnosti Paxos, významného emitenta stablecoinů, uznal, že jeho společnost již má schopnost zmrazit uživatelské prostředky a dodržovat vládní nařízení.

„Jako emitent různých regulovaných stablecoinů, asi pěti z nich právě teď, máme schopnost rozhodnout, zda má být adresa zmrazena nebo zda mají být zabaveny finanční prostředky,“ připustil.

Stejné nástroje, kterých se mnozí obávají, že by mohla zavést CBDC – monitorování transakcí, zmrazení aktiv a blacklisting účtů – jsou již součástí stablecoinů. Rozdíl?

Místo toho, aby Federální rezervní systém měl kontrolu, jsou to soukromé korporace.

Slyšení také odhalilo, že stablecoiny podléhají přísnému regulačnímu souladu. Caroline Butler, globální ředitelka digitálních aktiv v BNY Mellon, potvrdila, že emitenti stablecoinů uplatňují stejné požadavky KYC a Anti-Money Laundering (AML – opatření proti praní peněz) jako banky.

„Aplikujeme postupy AML, BSA a KYC,“ uvedla.

Po většinu slyšení byly stablecoiny koncipovány jako odpověď na obavy CBDC. Ale na konci bylo jasné, že skutečná debata není o penězích kontrolovaných vládou versus soukromé digitální měny – je to o kontrole samotné.

Digitální měny, ať už jsou vydávány vládou nebo korporací, již mají zavedené mechanismy, které umožňují dohled, omezení a vymáhání. Rozdíl mezi CBDC a stablecoiny je do značné míry záležitostí toho, kdo drží otěže.

CBDC zůstávají hrozící hrozbou, nástrojem, který lze snadno použít jako zbraň pro politické nebo ideologické účely.

Ale představa, že stablecoiny nabízejí únikovou cestu z volného trhu, je v nejlepším případě iluze, pokud vlády mohou pověřit soukromé společnosti, aby monitorovaly nebo pozastavily uživatele nebo transakce.