Konečný verdikt nad vrahem ze Southportu: Jedna z dívek měla v těle 122 bodných ran

Vrah z anglického Southportu, který byl velkým fanouškem Al Káidy, svých činů nelituje. A pokud něčeho lituje, pak jen toho, že obětí nebylo víc.

Jak zběsilý a dlouhý musel být samotný útok svědčí i počet bodných ran, které v sobě měly dvě ze zavražděných dívek. Šestileté dívce se dokonce pokusil uříznout hlavu.

Je však otázkou, zda si skutečně celý trest odpyká. Dřív než za 52 let, které má strávit ve vězení, se ze země nejspíš stane islámský chalífát. Na podobné  činy pak bude nahlíženo velmi benevolentně.

Soudce Goose udělil vrahovi rwandského původu Axelu Rudakubanovi minimální trest 52 let vězení s tím, že kdyby mu nebylo 17 let, když zahájil svůj útok, určitě by dostal vzácný doživotní trest.

To znamená, že pokud nedojde k úspěšnému odvolání, Rudakubana nebude podmínečně propuštěn po dobu 52 let, a i tak, slovy soudce:

„Odsedí si téměř celý svůj život ve vězení. Domnívám se, že v tuto chvíli je pravděpodobné, že nikdy nebude propuštěn a bude ve vězení po celý svůj život.“

Rudakubana byl také odsouzen na 18 let za pokus o zabití dalších osmi dětí a na 16 let za pokus o vraždu dvou dospělých, kteří se snažili děti chránit.

V ostatních bodech obžaloby byl odsouzen na 18 měsíců za držení nože, 12 let za výrobu biotoxinu ricinu a 18 měsíců za držení digitální kopie výcvikového manuálu Al-Káidy.

Tyto tresty jsou však v britském právu vykonávány „souběžně,“ což znamená, že se nesčítají. Skutečný trest je stále jen 52 let.

Rudakubana nebyl u soudu, když byl přečten jeho rozsudek, protože opakovaně přerušoval jednání během dne a tvrdil, že deset dní nejedl a necítil se dobře. Byl vyveden z místnosti

Zatímco celý případ nebyl soudem nikdy projednán, protože Rudakubana přiznal vinu na poslední chvíli, přesto se nyní poprvé dostaly na veřejnost nové děsivé podrobnosti o útoku v Southportu.

Když je přečetla obžaloba u soudu, shrnul je soudce Goose ve svém rozsudku.

K útoku došlo během letního tábora pro mladé dívky ve městě Southport, kde se děti shromáždily, aby zpívaly, tančily  a dělaly ruční práce. Rudakubana vtrhl na místo, vyzbrojen velkým nožem (někde se hovoří o mačetě), a začal nevybíravě bodat své mladé oběti – nesčetnými bodnými ranami.

Tři dívky – Alice Da Silva Aguiar, 9 let, Elsie Dot Stancombe, 7 let, a Bebe King, 6 let – přišly při útoku o život, zatímco osm dalších dětí a dva dospělí byli zraněni.

Zranění dívek byla prokurátorem popsána jako sadistická. Jedna z obětí měla až 122 bodných ran a další měla 82 bodných ran.

Soudce Goose shrnul smrt sedmileté Elsie Dot Stancombeové, že utrpěla „nejméně 85 poranění hlavy, obličeje, krku, trupu a horních končetin. K její smrti byla použita silná síla.“

O smrti šestileté Bebe Kingové soudce řekl, že Rudakubana „jí způsobil nejméně 122 ostrých ran na hlavě, obličeji, krku, trupu a horních končetinách. Rudakubana se jí pokusil uříznout hlavu. Patolog dospěl k závěru, že k jejímu zabití byla použita hrubá síla.“

O smrti devítileté Alice da Silva Aguiar soudce Goose řekl, že zranění, která jí Rudakubana způsobil, když ji zavraždil, zahrnovala „řeznou ránu do hlavy a čtyři bodné rány do zad, které způsobily vážné vnitřní zranění.

Přestože se jí podařilo utéct z budovy, zkolabovala a přes veškerou lékařskou pomoc zemřela v nemocnici. Alice byla bodnuta takovou silou, že ve dvou případech nůž prořízl samotné žeberní kosti.“

Soudce řekl:

V jeho mysli byl záměr zavraždit jich tolik, kolik by fyzicky dokázal. Chtěl se pokusit provést masovou vraždu nevinných, šťastných, mladých dívek a během asi 15 minut brutálně zabil tři z nich a pokusil se zabít dalších osm, stejně jako dva dospělé, kteří se ho pokusili zastavit.

Rudakubana byl rozhodnutý a odhodlaný spáchat tyto zločiny, a kdyby toho byl schopen, zabil by každé dítě, všech 26… Jen to, že se některým podařilo utéct, zabránilo zavraždění mnoha dalších.

Soudu byly ukázány záběry z bezpečnostních kamer z útoku, které byly někdy tak názorné, že lidé sedící na galerii pro veřejnost zůstali v slzách.

V jednu chvíli kamera pokrývající vnější stranu budovy ukázala proud dětí prchajících z místa činu, zatímco jedno z nich popadl Rudakubana a vtáhl zpět dovnitř, aby bylo pobodáno.

Poprvé bylo také odhaleno, že po svém zatčení měl ze zabíjení škodolibou radost. V policejní vazbě řekl:

Jsem rád, že jsou ty děti mrtvé, dělá mě to šťastným. Je mi to jedno, cítím se neutrálně.
… Je dobře, že ty děti jsou mrtvé
… Doslova je dobře, že jsou ty děti mrtvé, i to šest let staré
… Jsem tak rád, že jsou děti mrtvé, tak šťastný. Tak šťastný, šest let. Je dobře, že jsou mrtvé, ano.

Soud dále vyslechl, že Rudakubana se dlouhodobě zajímal o genocidu, opakovaně nosil ve škole nůž a měl v úmyslu ho použít, protože věřil, že byl vystaven „rasistické“ šikaně, a že měl doma výcvikový manuál Al-Káidy a silný biotoxin ricin.

Soudce řekl, že bývalý učitel Rudakubany popsal, jak vyhrožoval těm, kteří mu podle něj ublížili. Přesto bez úplného soudního procesu nebylo nikdy zjištěno, proč přesně měl Rudakubana pocit, že mu dívky ublížily.

Jednou z přetrvávajících otázek nad útokem je, zda představoval teroristický čin. Soudce ve svém rozhodnutí uvedl, že protože se Královská prokuratura rozhodla nenazývat to terorismem, nemohl to tak nazývat ani on, ale přesto tvrdil, že to považuje za stejně závažné jako terorismus.

Soudu řekl:

Obžaloba dala jasně najevo, že toto řízení nebylo teroristickými činy ve smyslu protiteroristické legislativy, protože neexistují žádné důkazy, že by Rudakabanovým cílem bylo prosazovat politické, náboženské, rasové nebo ideologické cíle.

S tímto závěrem musím souhlasit. Nicméně podle mého soudu je jeho vina za tuto extrémní úroveň násilí rovnocenná závažnosti  teroristických vražd, ať už je jeho účel jakýkoli.

Rudakubana, který měl i přes svůj věk dlouhou historii násilného chování, byl úřadům nahlášen při několika příležitostech. Už jako 13letý prohlásil, že chtěl zabíjet a později byl zatčen za napadení spolužáka hokejkou.

Navzdory těmto varováním byl stále na svobodě a  mohl tedy provést svůj krvavý čin. Soudce to nazval fiaskem pro systém.

Útok vedl k rozsáhlým protestům a požadavkům na přísnější legislativu.

Mnoho účastníků demonstrací bylo posléze zatčeno a uvězněno na měsíce až roky, stejně jako lidé, kteří se k útoku kriticky vyjadřovali na sociálních sítích a spojovali ho s výměnou obyvatel…