Čtvrť nizozemského Utrechtu se mění na 10minutové město: Žádná auta a 12 000 obyvatel na 18 bytových bloků

Nizozemsko je v rámci Evropy premiantem v zavádění 15minutových měst (a mnohde i 10minutových). Zatím vznikají 15minutová města nejčastěji v rámci městských čtvrtí, případně jde o celé menší obce, které se přeměňují na 15minutová města.

Nizozemsko je v mnoha ohledech testovací zemí a rychlý rozmach 15minutových měst je pravděpodobně v pozadí dlouholetých plánů na vytvoření takzvaného „Tristate city“ – tedy megaměsta s 30 miliony obyvatel, které by mělo obsáhnout nejen Nizozemsko, ale i Belgii a část Německa.

Tristate city se má skládat z mnoha 15 a 10minutových měst a zřejmě i stávající vyvlastňování farem, které neukončila ani nová vláda, má v budoucnu za cíl využít odkoupené pozemky pro plánovaná 15minutová města či příslušnou infrastrukturu.

15minutové město je charakterizováno bytovými domy, ulicemi bez aut (funguje zde veřejná doprava a cyklostezky), případně se sdílenými elektromobily, avšak v minimálním počtu.

V 15minutovém městě má být i veškerá potřebná infrastruktura (obchody, lékaři, školy, pracoviště, sportoviště, kulturní zařízení, úřady, restaurace a další služby) tak, aby bylo možné v případě vyhlášeného lockdownu (pandemického či klimatického) celou oblast uzavřít.

V minulosti jste si zde mohli přečíst o některých již hotových či aktuálně budovaných 15minutových městech, která se budují po celém světě. Jedno takové 10minutové město se již buduje v bývalé průmyslové oblasti Utrechtu Merwede.

Tam má být vybudována čtvrť bez aut, která pojme nejméně 12 000 lidí, kteří budou žít v 18 bytových domech. Tato takzvaná „desetiminutová čtvrť“ slibuje vysokou kvalitu života v hustě osídlené oblasti: velmi květnaté zobrazení uvěznění, ztráty svobody – a v průběhu očekávaných konfliktů (jde o islamizovanou oblast) dříve či později i vražd a zabití.

Zastánci Merwede nabízejí „zahuštění“ jako řešení rostoucí populace Utrechtu. Město očekává nárůst o 100 000 obyvatel do roku 2040.

Namísto prostorového rozšiřování se zaměřují na zhuštění, které má překonat vše, co dříve existovalo: To, co je popisováno jako udržitelný a moderní model města, bude pravděpodobně pro mnohé skutečným hororovým nápadem.

Projekt, který zabere pouhých 24 hektarů, nutí obyvatele žít v omezeném prostoru. Snaha ubytovat co nejvíce lidí na co nejmenším prostoru (a to v době, kdy se společnost neustále vzdaluje) nebere ohled na ty, kteří hledají klid, ticho a svobodu.

Architektura je sice popsána jako „zelená“ a promyšlená, ale nedostatek osobního prostoru samozřejmě nevyhnutelně povede k napětí a frustraci.

Každý si dokáže představit konflikty vyplývající z multikulturní rozmanitosti (která je součástí ideálu, jak web doslova a do písmene zdůrazňuje).

O plánovaný veřejný prostor, který bude podle plánovačů poměrně velkorysý, se bude zuřivě a agresivně bojovat, pokud ho bude chtít za pěkného letního dne současně využít 12 000 lidí. Mír a klid? Spíš boj o zdroje.

Člověk si oprávněně klade otázku: Bude celá multikulturní čtvrť prohlášena za zónu se zákazem používání nožů?

V předimenzovaném a přeplněném „kurníku“ budou samozřejmě možnosti útěku v případě „vloupání lišky“ omezené. To se ale nemusí týkat politiků a urbanistů, že? Dříve nebo později přijede policie na nákladním kole.

Koncept Merwede, který je projektem bez aut, se prodává jako velký přínos pro kvalitu života – a má samozřejmě sloužit jako ukázkový projekt a dobrý příklad pro další podobné koncepty, které se plánují po celém světě.

Autobus bude také jezdit pouze po okolí – tedy mimo 10minutové město – a uvnitř pak vznikne nová tramvajová trať. Projektanti však předpokládají, že většina místních bude jezdit na kole.

Na každých 12 000 lidí připadá minimálně 22 000 parkovacích míst pro kola: trend je pravděpodobně směrem k druhým kolům. Jak luxusní!

Alespoň pár aut je zřejmě povoleno: ve čtvrti by prý mělo být celkem 250 sdílených elektromobilů. Kromě toho by mělo být umožněno třem bytům sdílet parkovací místo (na západě čtvrti se plánuje výstavba šesti parkovacích center).

Jak by ale měla vypadat jízda v „zahuštěné“ čtvrti? „Potřebujete povolení, a pak můžete jet určitou trasu s určitým vozidlem v určitou dobu a zastavit jen na určitých místech,“ citoval „ Standard “ slova zahradního architekta.

Pro „nezbytně nutné“ 1 procento dopravy jsou plánovány pouze vedlejší silnice. To bude skutečný požitek z jízdy – běda těm, kteří chtějí převážet velký kus nábytku nebo se dokonce stěhovat.

Obyvatelé, kteří nemohou jezdit na kole nebo jsou závislí na autě, budou mít omezenou pohyblivost: cílem je napravit to pomocí malých e-mobilů. Celkově se projekt čte jako logistická noční můra.

Odpadky by měly být stlačeny do kontejnerů v panelových domech a sváženy malými vozidly. Dodávky do supermarketů atd. by měly být také realizovány pomocí minivozidel, která mohou jezdit také po cyklostezkách. 

První domy mají být postaveny letos a první obyvatelé by se měli nastěhovat v roce 2028. Bude zde možné zřídit infrastrukturu, která bude i vzdáleně funkční?

Vidina dosažení všech důležitých objektů do deseti minut může znít zpočátku lákavě. Nevýhodou této „komfortní zóny“ je však monotónní a kontrolované životní prostředí, které se může rychle změnit ve vězení. WEF skvěle propagoval svá milovaná 15minutová města na pozadí Covidových lockdownů – a vzhledem k „globálnímu varu“ další lockdown (klimatický) nutně přijde, že?

Dokud v takových čtvrtích mohou žít jen ti, kteří se tam necítí být vězni, tak je to vlastně celkem jedno, každý má přece jiné priority a potřeby.

Pokud ale toto „zhuštění“, tedy přelidnění na velmi malém prostoru, chtějí prohlásit za ideál a v konečném důsledku za standard, ze kterého se lidé jen těžko vymaní, zmutuje populace v odlidštěnou masu zdrojů. 

Občané přece nejsou produkty, které lze třídit do regálů, aby se ušetřilo místo. A v západních multikulturních zemích jsou podobné zóny také  časovanou bombou…