Před dvěma lety Yuval Harari prosazoval myšlenku, že Země už nepotřebuje lidi (video)

Už za měsíc se opět bude konat sraz Světového ekonomického fóra v Davosu, kde se sejdou čelí globalisté a jejich oddané loutky. Jedním z výše postavených představitelů WEF je také izraelský eugenik Yuval Noh Harari, jehož názory je dobré si opět připomenout.

Právě on totiž prezentuje politiku WEF takovou, jaká skutečně je, přičemž loutky, které se srazů účastní, tím vlastně dávají najevo, že s touto politikou souhlasí.

Připomeňme si tedy dva roky starý rozhovor…

Před dvěma lety jako potenciální lék na ekonomicky „zastaralé“ lidi navrhl poradce WEF Yuval Noah Harari vládní přerozdělení bohatství, a to nejen na národní, ale i globální úrovni.

To je v podstatě totéž, co již aktivně zavádí OSN, když požaduje, aby vyspělé země přispívaly do klimatického fondu pro země rozvojové.

Nejvyšší poradce Světového ekonomického fóra (WEF) Yuval Noah Harari prohlásil, že svět kvůli technologickému pokroku nepotřebuje drtivou většinu současné populace.

Harari učinil odvážné prohlášení v  rozhovoru  s Chrisem Andersonem, šéfem populární mediální skupiny TED, v ozvěně minulých   předpovědí  o „zbytečné třídě  nezaměstnatelných“ lidí.

Harai je přesvědčen, že na odklonu od 20. století, kdy „velkými hrdiny“ převládajících narativů politických systémů byli vždy „prostí lidé,“ nyní v 21. století, lidé „již nejsou součástí příběhu budoucnosti.“

Místo toho je podle Harariho nahradí umělá inteligence (AI) a vytlačí je high-tech ekonomika.

Autor a přednášející představil Andersonovi hypotézu, že úzkost z toho, že bude v budoucí ekonomice vytlačena umělou inteligencí a vysoce vzdělanou „tech“ třídou, je částečně kořenem světové „deziluze a odporu proti liberálnímu řádu.“

„Část toho, co se může odehrávat, je, že si lidé uvědomují – a mají pravdu, když si myslí, že: „Budoucnost mě nepotřebuje… Možná, když budu hodný, hodí mi do cesty nějaké drobky, jako je univerzální základní příjem.‘

„Ale psychicky je mnohem horší cítit, že jste k ničemu, než mít pocit, že jste vykořisťováni,“ řekl Harari.

„Nyní, rychle vpřed do počátku 21. století, kdy drtivou většinu populace prostě nepotřebujeme,“ pokračoval Harari, „protože budoucnost je o vývoji stále sofistikovanějších technologií, jako je umělá inteligence a bioinženýrství.“

Harari dodal, že „tyto technologie budou čím dál tím více dělat lidi nadbytečnými. A postupně budou dělat cokoli, co lidé zatím stále dělají a umožní tak nahradit lidi.“

Zatímco připustil, že technologie jako AI zároveň otevřou nové a zajímavější práce, Harari tvrdil, že „je jasné, že je nebude moci dělat mnoho lidí, protože budou vyžadovat vysoké dovednosti a hodně vzdělání.“

Anderson zarputile navrhoval způsoby, jak by lidské bytosti mohly – a měly – nadále hrát hodnotnou roli ve světové ekonomice nebo alespoň ve společnosti.

„Takže se znovu snažím zoufale použít nějaký nadějnější směr na toto… mnoho pracovních míst, která jsou vytlačována, jsou ve skutečnosti druhem nudných prací, které ve skutečnosti nezasahují do jádra toho, co je člověk,“ řekl Anderson. 

„Když ustoupíte, není málo věcí, které je třeba udělat, včetně oslovení milionů osamělých lidí na světě. Lidé jsou opravdu dobří v tom, aby se osamělí lidé necítili osamělí, a to může udělat téměř každý,“ poznamenal Anderson.

„Víte, komunity jsou nepořádek. Téměř každý, kdo někde žije, by v zásadě mohl udělat něco pro zlepšení komunity. Mohli by natřít plot nebo udělat nějakou dobrovolnou službu nebo cokoli jiného.“

Harari zase tvrdil, že na to, abychom „uznali aktivity jako budování komunity a výchovu rodin jako pracovní místa, potřebujeme nový ekonomický a sociální model.“

Když se Anderson zeptal Harariho, zda vidí jiné řešení tohoto problému než větší přerozdělování daní vládou, Harari odpověděl: „To je tradiční role vlády. Když trh není dostatečně efektivní při přerozdělování bohatství, pak je to úkolem vlády.“

Harari zašel tak daleko, že zkonstatoval, že bohatství bude muset být přerozděleno globálně, aby zisky technologických společností v USA a Číně mohly být přínosem pro lidi v zemích méně vyspělých v oblasti technologií.

„Řekl bych, že největší problém zdaleka není na národní úrovni. Je to na globální úrovni,“ řekl Harari, který dodal, že i když si dokáže představit přerozdělování bohatství od „technologických gigantů v Kalifornii k matkám v Pensylvánii, nevidí, že by se bohatství přerozdělovalo Hondurasu nebo Mexiku nebo Brazílii. “

Nakonec Anderson poukázal na nezastupitelnou roli lidských bytostí a zeptal se Harariho:

„Existuje nějaký scénář, kdy bychom se mohli do tohoto příběhu zapsat docela důležitým způsobem jako jediné entity ve vesmíru, o kterých víme, že jsou skutečně schopné věcí, na kterých ve vesmíru záleží nejvíce – tj. lásky, radosti, kreativity?

Technologie nám nedokáže poradit, co máme nejhlouběji v srdci. Neměli bychom to dovolit, měli bychom si ponechat kontrolu, ve skutečnosti naše technologie mají těmto věcem sloužit…“

Harari se přímo nezabýval Andersonovým dotazem, ale zaměřil se na „otázku vnímání a vědomí“ jako nejdůležitější otázku v tomto ohledu a největší hádanku vědy.

Harariho vyhýbání se otázce může pramenit z jeho méně transcendentního pohledu na lidské bytosti, jak se odráží v jeho  tvrzení, že „Homo sapiens vládne světu, protože je to jediné zvíře, které může věřit věcem, které existují čistě v jeho vlastní představivosti, jako jsou bohové, státy, peníze a lidská práva.“

To je páteřní myšlenka jeho knihy „Sapiens: Stručná historie lidstva.“

Tato myšlenka se odráží v jeho slavném  tvrzení, že bychom si „měli zvyknout na myšlenku, že už nejsme tajemné duše, ale jsme nyní hacknutelná zvířata.“

Názor Harariho, hlavního poradce šéfa a zakladatele WEF Klause Schwaba, že svět má nyní nadbytek „zbytečných“ lidí, spolu s jeho otevřenou degradací lidských bytostí na ekvivalenty zvířat, vyvolává otázku, zda jsou cíle WEF utvářeny takovým pohledem – a pokud ano, do jaké míry.

Ve skutečnosti WEF pravděpodobně staví  do středu svých priorit klimatickou agendu, jejíž hlavní účel je destrukce životní úrovně, zejména ve vyspělých zemích.

Je prokázáno, že WEF usiluje o předčasné vzdání se zdrojů fosilních paliv ve prospěch „zelených“, ale drahých a nespolehlivých zdrojů energie takovým způsobem, aby se omezila celková spotřeba energie, což poškodí celé ekonomiky prostřednictvím dominového efektu.

Dalším důkazem takového světonázoru je schvalování lockdownů ze strany WEF, které mělo za následek ohromné množství ztracených pracovních míst, masivní nárůsty depresí, nárůst domácího násilí a další škodlivé účinky.

Ve skutečnosti WEF  vyzval k  přísnějším lockdownům, navzdory celosvětové bídě a  chválil lockdowny za jejich účinek na snížení emisí skleníkových plynů a znečištění.

Na závěr připomínám, že sraz WEF v Davosu začne 20. ledna 2025 a jedním z hlavních témat bude také AI. Právě ta AI, která má podle Harariho nahradit člověka.

Seznam účastníků by měl být zveřejněn nejpozději 3 týdny před začátkem akce.