Záchody v ohrožení: Klimatičtí šílenci se začali zabývat tím, že lidé na toaletách produkují příliš mnoho skleníkových plynů

Stalo se vám někdy, že jste si při čtení o zdaňování kravských prdů pomysleli, kdy dojde na lidí? No, tak podle všeho je možné, že již velmi brzy. Na francouzském mainstreamu se totiž objevil velmi vážně míněný článek o tom, jak škodlivý je pro klima každý váš pobyt na WC.

Ugandský inženýr, který žije ve Švédsku, velmi detailně analyzoval, kolik emisí každý z nás při pobytu na toaletě průměrně vydá. Připravte se, očekávám, že doba, kdy budou výtvory trávícího ústrojí evropských občanů zdaněny, se blíží…

Dále se tedy ponořme do vyprávění ugandského inženýra o 💩:

„Budu s vámi mluvit o fascinujícím tématu, které se týká nás všech, protože všichni kakají, že?“

To pronesl Daniel Ddiba s úsměvem na webovou kameru, na které zkoumá mozaiku černých obrazovek. Ugandský inženýr a výzkumník sídlící ve Švédsku hovoří během videokonference Stockholm Environment Institute (SEI).

„Kolem 1,3 % emisí globálních skleníkových plynů pochází ze sanitárních systémů a systémů nakládání s odpadními vodami, a tedy z toalet.

Je to víceméně ekvivalent emisí globálního leteckého sektoru, ale v diskurzu o změně klimatu téměř nemluvíme o hygieně,“ překvapuje výzkumník.

Světový den toalet, úterý 19. listopadu, poskytuje příležitost radovat se ze zlepšení přístupu k toaletám na celém světě.

Ale tento nepopiratelný pokrok v oblasti veřejného zdraví byl doprovázen spektakulárním nárůstem emisí skleníkových plynů, které jsou obzvláště škodlivé pro klima: metan a oxid dusný, respektive 28krát a 273krát více „oteplování“ než CO2 v atmosféře.

V Indii, kde se přístup k toaletám mezi lety 2015 a 2020 zvýšil o 14 %, se podle SEI  zvýšily emise metanu z latrín – díry vykopané v zemi – čtyřnásobně.

V Číně explodovaly emise metanu z odpadních vod mezi lety 2000 a 2020 o 90 %, uvádí Science Direct.

Tyto emise by se mohly do roku 2030 v subsaharské Africe zvýšit o 60 %, což by podpořila urbanizace a zobecnění přístupu do malých oblastí. “ Co tedy dělat ?“ , ptá se výzkumník. „Ne, buďte si jisti, že řešení již existují, zbývá je pouze nasadit.“

Emise spojené se sanitací byly dlouho podceňovány nebo dokonce ignorovány. „Nezajímá nás, co se stane, jakmile spláchneme záchod ,“ shrnuje Daniel Ddiba.

„Pokud jde o regiony světa, které nejsou napojeny na kanalizaci a využívají například systémy septiků vyprazdňovaných kamiony, tak příliš málo studií umožňuje přesné posouzení jejich emisí.“

„Ale jeden bod je nepochybný,“ pokračuje vědec: „Jakmile je v anaerobních podmínkách (bez kontaktu s kyslíkem) velké množství lidských exkrementů, vzniká metan.“

„S mnohem kratší životností v atmosféře než CO2 (kolem dvaceti let), má metan neúměrný dopad na teplotu v krátkodobém horizontu,“ píše IPCC.

Rychlé a drastické snížení těchto emisí je proto nezbytné pro omezení globálního oteplování na 1,5 °C do roku 2100, jak je zakotveno v Pařížské dohodě. 

„Abychom těmto dvěma výzvám čelili, musíme se podívat na otázku sanitace ,“ trvá na svém Daniel Ddiba a připouští, že „neexistuje žádné univerzální řešení, které by fungovalo ve Stockholmu jako v Kampale.“

Dále zdlouhavě popisuje, jak kde ve světě řešení těchto lidských potřeb praktikují a také se zmínil o vynálezu, který má za cíl extrahovat moč z kanalizace.

Na závěr své přednášky varoval:

„Ale jaký to má smysl, když budeme i nadále vypouštět tuny skleníkových plynů, které pouze podporují globální oteplování?  Musíme vést tuto válku na všech frontách. Včetně záchodů.“

Tolik ve zkratce záchodová analýza ugandského „inženýra.“

Zdá se, že jde o zárodek úvah o tom, že se tato lidská potřeba dřív či později zdaní. To, co mnozí považovali za vtip, by se tak mohlo relativně brzy stát realitou.

V Bruselu se tohoto nápadu jistě rádi ujmou…