Kissinger mluví ze záhrobí: Aby mohli lidé s umělou inteligencí lépe spolupracovat, měli by být biologicky upraveni

Přesně to, na co těsně před svojí smrtí tento čelní globalista a pravá ruka Rockefellerů upozornil, je nastupující éra transhumanismu, o které se tak často hovoří na WEF a ve svých knihách jej propaguje i Klaus Schwab.

Sloučení člověka a stroje má být podle WEF jen další fází ve vývoji lidstva.

Henry Kissinger se těsně před smrtí stal spoluautorem knihy s názvem ‚Genesis,‘ která vyšla v angličtině minulý týden. Varuje, že lidstvo se musí připravit na budoucnost, kde umělá inteligence (AI) vytvoří nadlidi, což povede k tomu, že lidé už nebudou ovládat Zemi.

Kissinger zemřel loni. Spoluautoři Eric Schmidt a Craig Mundie dokončili knihu poté, co zemřel, aby splnili přání, které vyslovil před smrtí.

Aby se lidé vyhnuli tomu, že budou méněcenní nebo zničení pokročilými stroji, budou podle knihy možná muset sami zvážit biologické inženýrství pro těsnější spojení člověka se stroji.

Patrick Wood zdůraznil článek o knize publikovaný v The Washington Times a poznamenal:

„Členové Trilaterální komise Eric Schmidt a zesnulý Henry Kissinger vyjadřují závěrečnou hru Technetronic Era člena Zbigniewa Brzezinského, neboli Technokracie: ti, kteří budou ovládat svět, budou nadlidé. kteří jsou geneticky hacknuti nebo jinak sloučeni s pokročilou technologií, jako je umělá inteligence.

Jejich kniha „Genesis“ hovoří o tom, jak vyjmout inteligentní design z Božích rukou a předat jej post-lidským konstruktérům společné evoluce.

Dále již analýza Kissingerovy knihy podle  The Washington Times:

Podle nové knihy zesnulého státníka Henryho Kissingera a dvojice předních technologů země se lidstvo musí začít připravovat na to, že už nebude ovládat Zemi kvůli umělé inteligenci.

Vzestup umělé inteligence vytvářející „nadlidské“ lidi je hlavním tématem znepokojení v knize Genesis, kterou v úterý publikovali Little, Brown and Company.

Podle mateřské společnosti Hachette je to poslední kniha od Kissingera. Kissinger byl dlouholetý americký diplomat a stratég, který zemřel loni ve věku 100 let.

Kissingerovi spoluautoři, bývalý generální ředitel Google Eric Schmidt a dlouholetý vedoucí pracovník Microsoftu Craig Mundie, dokončili společnou práci po Kissingerově smrti a The Washington Times získaly kopii předem.

Schmidt a Mundie napsali, že byli mezi posledními lidmi, kteří mluvili s Kissingerem. Snažili se splnit jeho žádost o dokončení rukopisu.

Autoři přinášejí zprávu, která varuje, že nástroje umělé inteligence již začaly překonávat lidské schopnosti, takže lidé možná budou muset sami zvážit biologické inženýrství, aby se ujistili, že nebudou méněcenní nebo zničení pokročilými stroji.

V sekci nazvané „Koevoluce: Umělí lidé“ vybízejí tři autoři lidi, aby se nyní zamysleli nad tím, „že se pokusíme zorientovat v naší roli, když už nebudeme jedinými nebo dokonce hlavními aktéry na naší planetě.“

„Úsilí v oblasti biologického inženýrství navržené pro těsnější spojení člověka se stroji již probíhá,“ dodávají.

Současné snahy o integraci člověka se strojem zahrnují rozhraní mozek-počítač, což je technologie, kterou americká armáda loni označila za nanejvýš důležitou. Taková rozhraní umožňují přímé spojení mezi elektrickými signály mozku a zařízením, které je zpracovává pro splnění daného úkolu, jako je ovládání bitevní lodi.

Autoři také zvyšují vyhlídky na společnost, která se rozhodne vytvořit dědičnou genetickou linii lidí speciálně navržených pro lepší práci s připravovanými nástroji AI.

Autoři popisují takové přepracování jako nežádoucí, s potenciálem způsobit, že se „lidská populace rozdělí do několika linií, z nichž některé budou nekonečně mocnější než jiné.“

„Změna genetického kódu některých lidí, aby se stali nadlidskými, s sebou nese další morální a evoluční rizika,“ píší autoři.

„Pokud je umělá inteligence zodpovědná za rozšiřování lidské mentální kapacity, mohla by v lidstvu vytvořit současné biologické a psychologické spoléhání na ‚cizí‘ inteligenci.“

Taková fyzická a intelektuální závislost může vytvořit nové výzvy k oddělení člověka od strojů, varují autoři. V důsledku toho by se konstruktéři a inženýři měli snažit, aby byly stroje lidštější, než aby se lidé více podobali strojům.

To však vyvolává nový problém: výběr lidí, kteří budou stroje následovat v rozmanitém a rozděleném světě.

„Žádná jednotlivá kultura by neměla očekávat, že bude jiné diktovat morálku intelektu, na kterou se bude spoléhat,“ napsali autoři.

„Pro každou zemi by se tedy stroje musely naučit různá pravidla, formální i neformální, morální, právní a náboženská, a také v ideálním případě různá pravidla pro každého uživatele a v rámci základních omezení pro každý myslitelný dotaz, úkol, situace a kontext.“

Autoři říkají, že společnost může očekávat technické potíže, ale tyto potíže budou blednout ve srovnání s navrhováním strojů podle morálního kodexu, protože autoři řekli, že nevěří, že dobro a zlo jsou samozřejmé pojmy.

Kissinger, Schmidt a Mundie vyzvali k větší pozornosti sladění strojů s lidskými hodnotami. Trio uvedlo, že by upřednostnilo, aby se žádná umělá obecná inteligence převyšující intelekt lidstva nesměla objevit, pokud nebude správně sladěna s lidským druhem.

Autoři řekli, že podporují přežití lidstva a doufají, že na to lidé přijdou, ale že tento úkol nebude snadný.

„Přejeme úspěch gigantickému projektu našeho druhu, ale stejně jako nemůžeme počítat s taktickou lidskou kontrolou v dlouhodobějším projektu koevoluce, nemůžeme se spoléhat pouze na předpoklad, že se stroje samy zkrotí,“ napsali autoři.

„Trénovat AI, aby nám rozuměla, a pak sedět a doufat, že nás bude respektovat, není strategie, která může být bezpečná nebo pravděpodobně úspěšná.“