Výbor pro změnu klimatu požaduje čerpání stlačeného CO₂ do země každý rok pomocí energie 500 hirošimských bomb

V poslední době se objevují stále šílenější nápady na to, jak zbavit naši planetu CO2, který je tak nezbytný pro život rostlin – a tedy i živočichů. Všechny tyto idiotské nápady pochází z dílny těch, kteří řídí celkovou světovou klimatickou politiku, přičemž jejich úkolem je vyvolávat strach z údajné budoucí apokalypsy.

Mezitím se dozvídáme, že průběžně dochází k různým geoinženýrským zásahům, ale i snahám o odsátí CO2 z ovzduší. Továrny, které mají k těmto účelům sloužit, se chystají otevřít například ve Švédsku a Nizozemsku.

Uvědomují si vůbec tito šílenci, co by se stalo, kdyby svět skutečně došel k oné „uhlíkové nule?“ Buď jsou hloupí  a vůbec to netuší nebo jsou za tučné odměny nuceni mlčet a prosazovat zásahy, které zničí svět možná i na několik generací.

Také ve Velké Británii již vymysleli způsob, jak skladovat přebytečný CO2. Jde o metodu, která by mohla být doslovnou časovanou bombou. Nicméně s něčím podobným počítají i další země – například Norsko.

CO2 v extrémním množství tak může být již brzy pod celou Evropou.

V posledních týdnech vyšla najevo řada vážných nedostatků v plánu Výboru pro změnu klimatu (CCC) na čistou nulu. Plán CCC byl zveřejněn v polovině roku 2019 v dokumentu nazvaném „ Net Zero Technical Report “.

Stručně řečeno, plánem CCC pro nulový uhlík je přechod odvětví dopravy a vytápění z benzínu, nafty a plynu na elektřinu a poté dekarbonizace energetické sítě.

Dekarbonizace energetické sítě předpokládá, že se elektřina vyrábí z jaderné energie a obnovitelné energie. V dobách, kdy jaderná, větrná a solární energie nemohou uspokojit poptávku, se používá zachycování a ukládání uhlíku (CCS), aby se zabránilo emisím CO₂, protože elektřinu je stále nutné vyrábět z využitím fosilních paliv.

CCS je nová a nevyzkoušená technologie, která zatím nikde na světě nebyla ve velkém měřítku použita. Ze zprávy CCC je však zřejmé, že CCS hraje důležitou roli při dosahování čisté nuly. 

Navzdory skutečnosti, že se jedná o neověřenou technologii, Spojené království plánuje vybudovat pouze čtvrtinu kapacity potřebné k dosažení čisté nuly do roku 2050 (plán předpokládá, že Velká Británie musí zachytit a uložit 176 milionů tun CO₂ ročně).

Britská vláda přesto plánuje významnou kapacitu CCS ve výši 50 milionů tun ročně. Zachycování a ukládání CO₂ zahrnuje filtrování CO₂.

Zachycený CO₂ je poté odeslán do zařízení, která stlačují plyn do kapaliny, než jej vytlačí do podzemních skladovacích zařízení po celé Velké Británii.

Stlačený CO₂ se v současnosti prodává jako úložiště energie v době, kdy není k dispozici jaderná a obnovitelná energie. Společnost Energy Dome vyvinula funkční 4 MWh systém na Sardinii v Itálii. 

Podle společnosti má její technologie hustotu skladování energie 10 až 20krát vyšší než jiná řešení skladování stlačeného vzduchu (CAES) a dvě třetiny hustoty skladování kapalného vzduchu (LAES).

Plán CCC počítá se stlačováním velkého množství CO₂ a jeho ukládáním pod zem. S touto potenciální energií, která by se mohla kdykoli uvolnit, pokud se něco pokazí, má smysl zvážit bezpečnostní aspekty zachycování a ukládání uhlíku.

Energy Dome nedávno získala 11 milionů dolarů na vybudování většího 100 MWh systému. K uskladnění 100 MWh je potřeba asi 2 000 tun CO₂. To znamená, že společnost očekává uskladnění 0,05 MWh energie na tunu stlačeného CO₂. 

Při této energetické hustotě plán CCC uskladnit 176 milionů tun ročně znamená, že 8,8 TWh potenciální energie bude každý rok uvězněno pod zemí ve Spojeném království. 

Bomba svržená na Hirošimu explodovala s energií asi 15 kilotun TNT, neboli 0,0174 TWh. Energie uložená pod našima nohama se tedy rovná 505 hirošimským bombám za rok, neboli energii 16 zemětřesení o síle 7 stupňů za rok.

Frakování je v současné době ve Spojeném království zakázáno kvůli riziku otřesů. Plánované systémy pro zachycování a ukládání oxidu uhličitého mají zcela jiné rozměry. Frakování lze okamžitě zastavit, pokud je objeven problém.

Samozřejmě, pokud máme pod nohama problém s energií 505 hirošimských bomb, nemůžeme toto obrovské množství uvězněné energie jednoduše uvolnit.

Nikdo neví, jaký by to mělo dopad, protože nic takového se nikdy předtím nestalo.

Existují další problémy. CO₂ je bezbarvý plyn bez zápachu a je asi 1,5krát těžší než vzduch.

Kromě rizika udušení v důsledku vytěsnění vzdušného kyslíku CO₂ může vdechování vysokých koncentrací CO₂ vést k okyselení krve s negativními účinky na dýchací, kardiovaskulární a centrální nervový systém. 

Koncentrace CO₂ kolem 5 objemových procent ve vzduchu může během několika minut způsobit bolesti hlavy, závratě, zvýšený krevní tlak a dušnost. 

Pokud jsou ve vzduchu vdechovány koncentrace vyšší než 17 objemových procent, může to během minuty vést k bezvědomí, křečím, kómatu a smrti.

Během katastrofy jezera Nyos 21. srpna 1986 se z jezera Nyos v Kamerunu uvolnilo obrovské množství oxidu uhličitého.

Oblak magmatického plynu o hmotnosti 1,6 milionu tun byl smrtící: Počet obětí ukázal, že se udusilo 1 746 lidí, většinou z vesnic u jezera, stejně jako asi 3 000 kusů dobytka a nespočet ptáků, hmyzu a dalších zvířat. 

Těla mrtvých nevykazovala žádné známky traumatu nebo boje, prostě zemřeli tam, kde právě byli.

Plán CCS znamená, že obrovské množství CO₂ bude přepravováno přes Spojené království a nakonec zatlačeno do země. Do roku 2050 se budeme potýkat se 110násobkem množství CO₂, které každý rok uvolní sopečná erupce jezera Nyos.

Podle CCC, aby bylo skutečně dosaženo čisté nuly, musí být do roku 2050 uloženo 176 milionů tun CO₂. To je 3,5násobek částky, o které jsme právě mluvili.

Čím více let uplyne, tím větší jsou rizika. Plán zachycování a ukládání uhlíku znamená, že každých pět let napumpujeme do země pod nohama téměř miliardu tun CO₂.

Zní vám to rozumně? Co řeknou naše děti a vnoučata? Tomuto problému budeme čelit navždy.

Každý, kdo komerčně pěstuje ve sklenících, vám řekne, že rostliny na Zemi právě teď hladoví. Během denního světla je obsah CO₂ ve sklenících dvakrát až třikrát vyšší než v současnosti historicky nízký obsah CO₂ v atmosféře. 

Rostliny se vyvíjely stovky milionů let; skutečnost, že se přizpůsobily atmosféře, kde byly úrovně CO₂ třikrát vyšší než dnes, je docela dobrým ukazatelem toho, že CO₂ není problém.

CO₂ je nezbytný pro veškerý život na Zemi, ale – jak jsme viděli při katastrofě jezera Nyos – je také schopen zničit život, pokud je ho ohromný nadbytek na jednom místě.

Možná je hloupé skladovat toho pod nohama z jakéhokoli důvodu miliardy tun?

K uvedenému jen připomínám, že něco podobného plánují také v dalších evropských zemích a lze předpokládat, že pokud se tato politika nezastaví, bude CO2 doslova napumpovaný pod nohama všech Evropanů.

Nebo jde jen o další účinnou depopulační metodu, která navíc nezanechá materiální škody??