Šéfové Světové banky a Verizonu říkají, že digitální ID je součástí společenské smlouvy mezi vládami a občany

V poslední době se po celém světě snaží  drtivá většina zemí zavádět digitální identitu (ID), přičemž v několika zemích je již velmi aktivně využívána. Ta bude dřív či později povinná a postupně se bude měnit i její podoba.

Proč se na ni tak tlačí? Protože bez ní nemůže plošně fungovat digitální měna (CBDC), která má být zaváděna souběžně s likvidací hotovosti.

Bez plošně zavedené ID není možné plošně spustit CBDC. Ostatně, také například v Nigérii, kde je již nějakou dobu lidem CBDC vnucována, nejprve celé populaci vnutili ID, teprve poté mohli rozběhnout CBDC.

Seznam zastánců a sponzorů zavedení digitálních ID, který byl ostře kritizován obhájci ochrany dat a bezpečnostními experty, překvapivě zahrnuje také společnosti jako Světová banka a Verizon.

Zajímavý je způsob, jakým tento tlak vysvětlují a jak navrhují, aby se masové a globální přijetí digitálních identit stalo realitou. K tomu všemu se v korporátní řeči používá také klišé: „cesta digitální transformace.“

Spolupráce mezi Světovou bankou a Verizonem dává smysl, protože k centralizaci identity a finančního majetku lidí způsobem, který poskytují různé systémy digitálních ID, musí mít lidé nejprve přístup k internetu.

Na setkání ve Washingtonu DC, nazvaném Global Digital Summit, se dvě těžké váhy z finančního a telekomunikačního průmyslu dohodly, že vlády musí začlenit digitální ID do takzvané společenské smlouvy s občany.

To by znamenalo, že se občané dobrovolně podřídí úřadům přijímáním digitálních občanských průkazů a udělají tak údajně ve svůj vlastní prospěch.

Prezident skupiny Světové banky Ajay Banga se zdál být obzvláště horlivý prosadit přijetí digitální identifikační karty odshora dolů tím, že na palubu dostane co nejvíce vlád, které by ji poté distribuovaly občanům s využitím myšlenky „“společenské smlouvy“ – místo čekání, až občané systém přijmou, pokud vůbec.

„Věřím, že vlády, které přijímají digitalizaci, vytvářejí transparentnost, dobrou správu věcí veřejných a účast občanů,“ řekl Banga.

Poukázal také na to, že Světová banka utrácí peníze v Africe, aby umožnila stovkám milionů lidí, kteří ještě nemají přístup k elektřině, tento přístup – jako podmínku jejich „připojení.“

Banga si také stěžoval, že ačkoli mnoho lidí na světě má přístup k internetu, tento potenciál není dostatečně využíván.

Generální ředitel Verizonu Hans Vestberg samozřejmě souhlasil s tím, že svět potřebuje více konektivity – kvůli „digitální transformaci“ a oba uvedli, že věří, že zlepšení této situace urychlí „sociálně-ekonomický“ rozvoj.

Zdá se, že zaostalé a rozvojové země jsou klíčovým cílem, pokud jde o prodej myšlenky digitální ID karty (a případně testování její implementace).

Ostatně, jak se ukázalo i při očkovacích kampaních, tak v rozvinutém světě budou mít jistotu, že pokud vlády  a korporátní média ID patřičně vychválí, občané na ně budou stát fronty.

Logicky se tak nyní musí soustředit na tu část světa, která ID tak jednoduše neakceptuje.

Mimochodem, další informace o digitální identitě, CBDC a systému sociálních kreditů najdete v novém pořadu na Rumble i YouTube….