30. léta v Německu se vrací: Lékař vyhodil pacienta kvůli jeho „závadným“ politickým názorům

Opakovaně zde upozorňuji na stávající politické klima v Německu, které se velmi podobá tomu ve 30. letech minulého století. Jediná opozice je vyloučena a jakmile začala posilovat, tak je na ni útočeno a pokračují snahy o její zákaz.

AfD je tak jako jediná parlamentní opozice na pranýři a vláda dělá maximum pro to, aby proti politikům této konzervativní strany poštvala obyvatelstvo. A tak jak se většina nechala v minulosti zfanatizovat jejich guru s knírkem, nechávají se zfanatizovat goebbelsovským mainstreamem i vládou také současní Němci.

Pak si ani sami neuvědomují, odkud ve skutečnosti vystrkuje růžky fašismus.

Aktuálně je Německo plné kauzy 16leté dívky, která sdílela video, na němž byli Šmoulové, jejichž barvu přirovnala k barvě AfD a ukázala v té době rostoucí oblibu strany.

Za video byla zatčena přímo ve škole a musela jako zločinec k výslechu. Kauza má i nadále dohru, neboť se k ní mezitím vyjadřují jak politici, tak aktéři tohoto excesu, který jen ukázal, jak daleko už německý fašismus, který nepřipouští pluralitu názorů, zachází.

Nyní zde máme další podobný případ, který nám ukazuje, že i Mengele má své zdatné nástupce.

Pak se nelze divit tomu, kolik loutek v bílých pláštích bylo ochotno do lidí píchat experimentální injekce.

Totalitní myšlení v Německu opět nabývá rysů, které by člověk nepovažoval za možné. Paralely s hrůzami minulosti jsou tak zřejmé, že je to až neuvěřitelné.

Stačí si vzpomenout na naprostou diskriminaci, vyloučení a částečnou dehumanizaci neočkovaných v době Covidu. Nejen, že byla záměrně „přehlížena“ justicí, ale byla podněcována politiky a médii způsobem, který vyvolával dojem, že temní duchové německých dějin byli vzkříšeni.

Zpráva z „Schwarzwälder Boten“ hovoří sama za sebe: „Rodinný lékař z Lahru propustil pacienta, protože je členem představenstva městského sdružení AfD,“ píše v titulku list.

„E-mail je zdvořilý ve svém tónu, ale tvrdý v podstatě: ‚Vážený pane Heiko Nüßnere, vzhledem k jasně odlišným politickým názorům vás žádám, abyste si vyhledal jiného lékaře, kterému důvěřujete‘.

Adresát je členem předsednictva městského sdružení AfD – a od tohoto dopisu je pouze bývalým pacientem odesílatele, rodinného lékaře z Lahru, který si nepřeje být jmenován.“

Podle zprávy byl odmítnutý poslanec za AfD Nüßner v letech 1999 až 2004 členem okresního zastupitelstva Mittweida v Sasku jako člen CDU. Jinými slovy, cokoliv, jen ne někdo, kdo je ze své podstaty pravicový extremista. Pak přešel k AfD.

Kandidoval do městského zastupitelstva a byl zvolen do předsednictva městského sdružení AfD. Od té doby, co byl v polovině ledna spatřen na fotografii v deníku Lahrer Zeitung, si lékař uvědomil, že jeho pacient má „špatné“ politické přesvědčení.

Když ho Nüßner na začátku března písemně požádal o nové recepty, dostal odpověď, že by se měl poohlédnout po novém lékaři.

Nikdy s ním nemluvil o politice, ujišťuje Nüßner. Před jeho „odhalením“ s ním bylo zacházeno dobře a laskavě:

Skutečnost, že se s ním lékař rozešel kvůli jeho příslušnosti k AfD, pro něj byla depresivní. Je odrazem společnosti, ve které jsou lidé ‚podněcováni‘ proti jinak smýšlejícím.

V rozhovoru pro noviny lékař zdůraznil, že „nepatří k levicovému politickému okraji.“ O Nüßnerově členství v AfD věděl z fotografie v novinách. Očekává, že se od strany distancuje, protože AfD představuje „velmi, velmi nezdravý vývoj.“

Lékař jako důkaz uvádí zprávu, že AfD zaměstnává v Bundestagu více než 100 pravicových extremistů. O tom, že tato „zpráva“ pochází od radikálně levicového novináře, a že je to naprostý nesmysl, zřejmě lékař nevěděl.

Lékař se také zmínil o řízení proti spolkové straně, zda AfD jako podezřelý pravicově extremistický případ může být sledována po celém Německu Úřadem pro ochranu ústavy. Jako by už padl rozsudek.

Lékař obviňuje svého bývalého pacienta, že „běží za špatnou stranou.“ Lékař si tak troufá učinit léčbu pacienta závislou na tom, v jaké straně se nachází.

Lékař tvrdí, že k rozchodu s ním existovaly i jiné důvody, které si nechává pro sebe kvůli lékařskému tajemství.

Nüßnerova zpráva tomu odporuje. Kdo má pravdu a zda je to jen ochranné tvrzení lékaře, zůstává otevřené.

V každém případě se lékaře mainstream zastává s tím, že uznává svobodnou volbu pacientů. Ustanovení § 7 odst. 2 vzorového kodexu profesní etiky stanoví, že „s výjimkou naléhavých případů nebo zvláštních právních povinností mohou lékaři odmítnout léčbu.“

„Lékař může pacienta poslat pryč například v případě, že je ordinace  přetížená, pokud jeho specializace není dostatečná pro léčbu nebo pokud pacient chce léčbu, která je pro lékaře neekonomická.“

Nakonec však i novináři uznávají, že kroky lékaře jsou protiústavní: „Podle Základního zákona (pozn.: německá Ústava) však nikdo nesmí být diskriminován kvůli svým politickým názorům.“

Ale bohužel, rudo-zelení kulturní bojovníci u kormidla v politice a médiích už dávno Základní zákon převrátili. A bohužel, příliš mnoho lidí, zejména na Západě, si toho stále nevšímá a utíká za nepřáteli demokracie v úřadech – a to přesně v tradiční německé poslušnosti.

Ve fatální a naivní mylné víře, že to ochrání demokracii.