Mléko ze střev švába je prezentováno jako superpotravina šetrná pro klima

Po celé EU se již nějakou dobu mohou prodávat 4 druhy hmyzu či výrobky z něj. To je celkem známý fakt, stejně jako to, že ve většině zemí – včetně České republiky – umožňují tyto výrobky prodávat bez viditelného označení a pouze s uvedením latinského názvu hmyzu ve složení výrobku, takže se může stát, že si kdokoli koupí – zcela nevědomky – potravinu s obsahem hmyzu.

Zatím lze tyto poživatiny odlišit podle toho, že jsou poněkud dražší, než běžné zboží téhož druhu (například mouka s přídavkem hmyzu je dražší než mouka klasická), ale i to se má postupně měnit a cena hmyzu by měla jít postupně dolů.

Mezitím dochází ke schvalování dalších druhů jedlého hmyzu a také umělého masa. To, že se hmyz může objevit téměř v jakémkoli pokrmu, je celkem známý fakt.

Jen málokdo však tuší, že v EU může možná již brzy přijít na trh i náhražka klasického mléka od krav, které prý příliš prdí, nejen v podobě mléka rostlinného, které je velmi propagováno v reklamách, ale také za v podobě mléka hmyzího, konkrétně ze švába.

Ve Španělsku, kde se již letos chystají otevřít největší továrnu na výrobu umělého masa na světě, jsou z možnosti „zachránit klima“ s pomocí švábů, vskutku nadšeni.

Ve španělsky mluvícím mainstreamu se v současnosti propaguje „superpotravina“ budoucnosti: Leche de cucaracha – švábí mléko. Jedná se o látku ze střev živorodého švába. To je nejen extrémně bohaté na bílkoviny, ale údajně také dobré pro klima.

La Razón  věří, že kvůli změně klimatu musíme změnit svůj jídelníček – a švábí mléko nám přijde vhod. Článek na Infobae.com  pojednává o tom, jak by švábí mléko mohlo být záchranou v době nedostatku potravin.

Nedostatek potravin je v současnosti poháněn především politikou čisté nuly a bojem proti zemědělství.

Inzerované „mléko“ je hmota, kterou speciální druh švábů (Diploptera punctata) produkuje ve svých střevech, aby nakrmil mláďata. 

Na rozdíl od jiných švábů je tento druh, který se vyskytuje v Asii a Oceánii, živorodý a pro své potomky vylučuje „krystaly,“ které obsahují bílkoviny, tuky, cukry a esenciální aminokyseliny.

Pochybný humbuk kolem nechutného mléka ve skutečnosti není nic nového: v roce 2018 byl například publikován úvodník v časopise EXCLI Journal, který tvrdil, že mléko Diploptera punctata má vyšší nutriční potenciál než mléko od savců, jako jsou krávy, a je proto další superpotravinou.

Indičtí vědci tvrdí, že tento slavný objev učinili poprvé v roce 2016, když zkoumali tyto krystaly. Od té doby se toho moc nestalo. Úvodník propagoval švábí mléko jako superpotravinu za předpokladu, že by mohlo mít stejně pozitivní účinky jako běžné kravské mléko s tím, že nebylo známo přesné složení látky ani zdravotní důsledky jeho konzumace.

Neexistují tedy žádné informace o potenciálu alergií nebo možných škodlivých účincích.

Samozřejmě, střevní „mléko“ od švábů nelze jen tak „podojit.“ Výroba pro konzumaci by tedy zahrnovala masový chov a poté zabíjení hmyzu, přičemž ke konzumaci by se nakonec pravděpodobně nespotřebovalo jen „mléko,“ ale i zbytek švábů.

Věda chce nyní umožnit masovou produkci této švábí látky pomocí genového sekvenování a replikace v laboratoři.  Naštěstí je to zatím sen budoucnosti, takže v obchodech se jistě v dohledné době neobjeví.

Na tomto pozadí je třeba si položit otázku, co vedlo k mediální kampani ve španělsky psaných médiích. 

Ve skutečnosti toto vnucování nechutných poživatin zajistí jen maximální znechucení mezi občany, kteří proto budou spíše ještě více odmítat klimatické šílenství a s ním spojený boj proti zemědělství a živobytí lidí.