Geologická pravda: Žijeme v době extrémně nízkých emisí CO2

Zatímco klimatičtí fanatici chtějí, abychom věřili, že rostoucí hladiny CO2 představují hrozbu pro život na Zemi, historie Země ukazuje úplně jiný obrázek. Ve skutečnosti žijeme v extrémně nízkouhlíkové době, jak ukazují výsledky výzkumu.

V dřívějších dobách, přibližně v době, kdy se objevil první komplexní život, byla hladina oxidu uhličitého výrazně vyšší než dnešní hodnoty. Podle studií to bylo například v období kambria asi před 500 miliony let kolem 6 000 částic na milion (ppm).

Od té doby neustále klesal a ve studeném permském období se ustálil na přibližně 800 ppm. S globálním oteplováním v období triasu a jury opět stoupl na hodnotu kolem 2000 ppm a poté klesl na dnešní úroveň. Ilustruje to i následující grafika.

Jak vysvětluje Willis Eschenbach v článku na klimatickém blogu „Watts Up With That,“ primáti (tj. naši předci) se objevili asi před 55 miliony let, kdy byla hladina CO2 kolem 1 300 ppm. Dnes jsme těsně nad 400 ppm. Autor také jasně ukazuje, že existuje pouze omezený vztah mezi teplotami a úrovní oxidu uhličitého v atmosféře.

Tato čísla však jasně ukazují, že stopový plyn je ve skutečnosti nesmírně důležitý. Pokud hladina klesne příliš nízko, většina rostlin zemře – a my jsme nyní v době, kdy je hladina CO2 na spodním konci stupnice (viz první obrázek) .

V tomto ohledu bychom se pravděpodobně měli více zajímat o to, zda další snižování oxidu uhličitého skutečně nezpůsobí více škody než užitku. Koneckonců, nedávný nárůst CO2 za posledních několik desetiletí vedl také k výraznému ozelenění naší planety.

Politika nulového uhlíku by pak vedla k vymírání rostlin – a potažmo i živočichů, kterým by tak zmizela potrava. Takzvaný Green Deal je tak ideální cestou přímo k hladomoru a depopulaci…