Tato informace jen dále potvrzuje šílenost a nesmyslnost celé klimatické agendy. A paradox na tom všem je, že mezi zeměmi, které byly nuceny využít k výrobě elektřiny uhelných elektráren, bylo také Německo, které se vloni rozhodlo ukončit provoz všech jaderných elektráren.
Na druhou stranu se ukazuje, že přes všechny srazy COP a WEF mnoho zemí šílené závazky přechodu na tzv. „udržitelné“ energie ignoruje. Jedinými zeměmi, které zaznamenávají odklon od uhlí, se tak stávají ty, které naplno naběhly na plnění plánů Green Dealu.
Ve většině případů však jde zároveň o země, které prochází deindustrializací.
Celosvětová výroba elektřiny z uhlí dosáhla v roce 2023 rekordní úrovně, vyplývá z údajů ekologického think-tanku Ember, o nichž informoval komentátor agentury Reuters Gavin Maguire.
Vzhledem k tomu, že země, zejména v Asii, se snažily uspokojit rostoucí poptávku po elektřině a zajistit svou energetickou bezpečnost, dosáhla spotřeba uhlí při výrobě elektřiny rekordních výšin.
Podle údajů společnosti Ember činila celosvětová výroba elektřiny z uhlí od ledna do října 8 295 terawatthodin (TWh), což je o 1 % více než ve stejném období roku 2022.
Mezitím celosvětový vývoz uhlí v loňském roce poprvé v historii vzrostl na více než 1 miliardu metrických tun, jak vyplývá z údajů společnosti Kpler, které citoval Maguire z Reuters. V roce 2023 dosáhl celosvětový vývoz energetického uhlí 1,004 miliardy metrických tun, což představuje nárůst o 6,6 % oproti předchozímu roku.
Celosvětová poptávka po uhlí v roce 2023 pravděpodobně vzrostla o 1,4 % a poprvé překonala rekordní úroveň 8,5 miliardy tun, uvedla Mezinárodní energetická agentura (IEA) ve zprávě v prosinci.
Tři největší producenti uhlí na světě – Čína, Indie a Indonésie – navíc zvyšují produkci, která dosahuje nových maxim, uvedla IEA ve své výroční zprávě Coal 2023.
„Zatímco poptávka po uhlí ve Spojených státech a EU měla v roce 2023 rekordně klesnout o 20 %, spotřeba uhlí v rozvíjejících se ekonomikách zůstává velmi silná, v Indii se v roce 2023 zvýší o 8 % a v Číně o 5 % kvůli rostoucí poptávce po elektřině a slabému výkonu vodní energie,“ uvedla IEA.
„Očekává se, že čínská poptávka po uhlí v roce 2024 klesne a bude stagnovat až do roku 2026 a globální poptávka bude klesat do roku 2026, ale Čína bude mít poslední slovo,“ poznamenala IEA.
Výhled uhlí v Číně bude podle agentury v nadcházejících letech významně ovlivněn tempem zavádění čisté energie, povětrnostními podmínkami a strukturálními změnami v čínské ekonomice.
