Německo: Padne po protestech zemědělců kancléř Scholz?

V Německu i nadále pokračují protesty, které se již rozšířily i do mnoha dalších oblastí, takže zemědělci jsou jen jedním z mnoha aktuálně protestujících odvětví.

A nezůstalo jen u zemědělců německých, podle informací se k nim přidali i jejich kolegové z 9 dalších zemí: Rakouska, Švýcarska, Nizozemska, Polska, Lucemburska, Francie, Maďarska, Belgie a Rumunska.

Taková velká akce, navíc s masivní zahraniční podporou, již vyvolala pozornost nejen po celé Evropě. A z pohledu německé vlády jde o pozornost velmi negativní.

Vrcholem arogance vlády pak bylo prohlášení, že demonstranti jsou pravicoví extremisté.

Nyní se začalo stále častěji hovořit o tom, že vláda zřejmě ve snaze uspokojit naštvané občany provede jisté „kosmetické“ úpravy – tedy vymění stávajícího, velmi neoblíbeného kancléře, za údajně u lidí oblíbenějšího válečného štváče (což je jakási obdoba Černochové v kalhotách), jehož však údajně mnohé průzkumy u voličů preferují.

Zhruba před měsícem byl současný ministr obrany za SPD Boris Pistorius v průzkumech veřejného mínění zvolen za nejlepšího kandidáta semaforové vlády.

S 69 procenty souhlasu má údajně velký náskok před svým stranickým kolegou a kancléřem Olafem Scholzem. A před několika dny německý trend podle Infratest dimap také potvrdil Scholzových 19 procent, což je nejnižší hodnota, jaké kdy kancléř dosáhl za 27 let v průzkumech ARD.

Ne tak Pistorius, který vedl seznam politiků s 51 procenty. Takové žebříčky však vypovídají jen málo o výkonnosti, protože Habeck a Baerbocková již takové žebříčky vedli…

Nyní následoval deník Bild. Bez ohledu na to, zda souhlasí s vládní SPD nebo ne, zveřejnil reprezentativní průzkum institutu pro výzkum veřejného mínění INSA, který byl speciálně pro deník připraven právě včas před protesty zemědělců.

A z 1 004 respondentů by si 64,3 procenta přálo, aby Scholz předal kancléřství Pistoriusovi. Pouze 24,6 procenta stále podporuje současného kancléře.

Bývalý kancléř SPD Gerhard Schröder, jednou prohlásil: „K vládnutí potřebuji BILD, BamS a televizi.“

I když tržní síla novin, ale i dalších mainstreamových médií, stejně jako sledovanost veřejnoprávního vysílání, od tohoto vtipného prohlášení výrazně klesla, a tím se ztratila i suverenita názorů, je to pro Scholze stále fatální signál.

Scholz by proto mohl být nucen předat funkci nástupci ještě v roce 2024. A toho už mají připraveného – ministra obrany Borise Pistoriuse. Nad Scholzovou hlavou se navíc stále vznáší skandál miliardového podvodu kolem Wirecard z doby, kdy byl ministrem ve vládě Merkelové, který by se navzdory mezerám v paměti a závadám notebooku mohl pro SPD a kancléře vyvíjet nepříjemně.

A tak plánovaná změna kancléře by mohla zabít několik much jednou ranou. Tímto způsobem by se vláda prozatím zbavila skandálů a měla by za ministra bezbarvého, ale „neposkvrněného“ kancléře.

A kromě toho také možná doufají, že personální rošáda by mohla některé protesty utlumit. Podle principu: „Podívejte, bereme vás vážně a dostanete nového kancléře, který bude dělat všechno mnohem lépe.“

Přání, aby Pistorius změnil politiku, však pravděpodobně zůstane nesplněno. Neopustí restrukturalizační politiku. Spíše v oblastech, kde byl Scholz politicko-mediálním komplexem opakovaně obviňován z váhání, například při dodávkách zbraní na Ukrajinu, doslova pojede na plný plyn.

Pistorius to ve své válečné rétorice dokazuje znovu a znovu.

Je pravda, že Bundeswehr byl po léta masivně podfinancován a branná povinnost mohla mít také své opodstatnění. Ale jak všichni víme, otázka vždy zní: proč se to děje?

Nové zbraně a vybavení, které mají být rozdány Kyjevu, plus zvýšení počtu formací NATO a znovuzavedení branné povinnosti, aby se Německo stalo „připraveným k válce“: to také není v zájmu německých občanů, ale přesně to Pistorius prosazuje.

Otázka tak je, zda nebude tato výměna pro Němce (a potažmo i pro loutkové země, které Berlín ovládá) jen výměnou cholery za mor.