Studie dokazuje, že mRNA „vakcína“ Pfizer se může integrovat do lidské DNA

Další z mnoha údajných konspirací byla potvrzena jako fakt. A šlo paradoxně o náhodu, neboť v tomto případě se výzkumný tým vůbec nevěnoval působení genových injekcí, ale studoval tzv. „long Covid,“ což je dnes často zástupný důvod, na který jsou svedeny vedlejší účinky mRNA injekcí.

Nová studie objevila geny jedinečné pro mRNA vakcíny Pfizer v lidských krevních buňkách. Tolik k „Vakcíny jsou bezpečné“…

Výrobci vakcín, zdravotnické úřady, mainstreamová média a politici opakovaně tvrdili, že experimentální mRNA vakcíny jsou bezpečné a neovlivní genetickou strukturu lidí. 

Ale stejně jako u velmi zřejmých lží o tom, že genové injekce také zabrání infekcím a přenosům, byla to buď prostě nehorázná lež – nebo možná kontaminace lidské DNA mRNA prostě nebyla ani zkoumána.

Nově publikovaná studie (Dhuli et al., Přítomnost virového spike proteinu a vakcinačního spike proteinu v krevním séru pacientů s long-COVID syndromem), která je založena na analýze DNA z krevních vzorků od dobrovolníků, potvrzuje existenci genu vakcíny Pfizer/BioNTech Covid BNT162b2.

Zajímavé je, že italští vědci chtěli ve skutečnosti prozkoumat takzvaný „Long Covid.“ Narazili však na spike proteiny, které měly vlastnosti, které se ve skutečnosti vyskytují pouze u těch z vakcín. Ty měli navíc k těm, které pocházejí z přirozených infekcí.

"Anti-vaxer Conspiracy Theorists" Proven Correct, Even Though We'd Prefer To Have Been Wrong, Episode 4758575847485.https://t.co/xKUgFFgJme pic.twitter.com/VSqwP2VsfC

— Alan (@A1an_M) December 22, 2023

Přesné vyšetřování je přesně to, čemu chce farmaceutický průmysl a jeho prospěcháři očividně zabránit. Jinak by nedošlo k částečně podvodným a nesprávným schvalovacím studiím – a pak už nic. 

Od začátku očkovacích kampaní bylo nutné shromáždit a analyzovat mnoho dat. Jednak prokázat skutečnou účinnost takzvaného „očkování“ a jednak podrobně zkoumat vedlejší účinky.

Vždyť technologie mRNA se v budoucnu bude používat na nejrůznější věci – lidé na světě si proto zaslouží přesně vědět, jaké účinky lze v jejich tělech očekávat a co se může pokazit.

Důvěra mnoha lidí v medicínu byla zcela zničena nedbalým a výhradně ziskovým přístupem k pandemii Covidu. Pravděpodobně by raději šli k africkému kmenovému šamanovi, než aby věřili představitelům konvenční medicíny.

Toto poškození je jistě obtížné napravit. 

Pokud jde o technologii mRNA a její současnou formu aplikace, existují desítky důležitých otázek, které je třeba plně objasnit – a vlastně měly být vyjasněny dříve, než budou tomuto (smrtelnému) riziku vystaveny miliardy lidí. 

Například zda a kolik spike proteinů se v lidském těle vytváří. Kde jsou vyrobeny a z jakých buněk. Jak dlouho se tam vyrábí. Kolik z nich je vadných, zkrácených, změněných nebo špatně složených a jaká rizika z toho vyplývají?

Jaká jsou rizika začlenění do miliard nebo bilionů nanolipidů, o kterých se říká, že jsou extrémně zánětlivé? Jaké škody způsobují spike proteiny v lidském těle, kde se hromadí a jak se znovu rozkládají? A jaký osud čeká onkologického pacienta, který v důsledku očkování utrpí další záněty v celém těle?

Dr. Jessica Rose ve svém komentáři na Substacku píše o studii Dhuli et al.:

Tento dokument navrhuje přesně to, co bylo třeba už včera hromadně udělat: shromažďování a sekvenování DNA z různých typů buněk u lidí – bez injekcí i s injekcí. ALE  tato práce nedokazuje integraci. Je třeba ji potvrdit a upřesnit výsledky.

Pro studii byly odebrány vzorky od 81 testovaných subjektů s údajnou diagnózou „Long Covid.“ Virový spike protein byl nalezen u jedné osoby po uzdravení z nemoci a byl také nalezen u dalších dvou lidí dva měsíce po takzvaném „očkování.“

K provádění analýz se opět používá dnes známá metoda PCR (polymerázová řetězová reakce). S touto metodou musíte přesně vědět, co hledáte. Takto definované složky kapaliny vzorku se pak zdvojnásobí – při každém běhu PCR. 

Vynálezce metody Kary Mullis sebekriticky vysvětlil, že s ní můžete najít všechno, pokud metodu používáte dostatečně často. Musíte tedy přesně vědět, co děláte – a čím častěji duplikujete pomocí PCR, tím větší je riziko chyb.

Ve studii Dhuli et al. byly spike proteiny detekovány pomocí PCR – diferencované na virový spike protein a vakcinační spike protein. Jessica Rose nachází metodologicky i v záznamu některé chyby a nepřesnosti a obává se, že výsledky v jejich současné podobě prokazují integraci DNA. 

Chtěla by se na to podrobně zeptat autorů studie. Nechce tyto otázky o metodice a výsledcích vnímat jako „zničení“ práce, ale spíše jako nutnou kritiku v průběhu dlouho zpožděných komplexních studií o „očkovaných lidech“ (a neočkované, obnovené kontrolní skupině).

Rose zdůrazňuje, že tato práce je velmi cenná při demonstraci testovacího protokolu v souladu s tím, co musíme udělat po skandálu kontaminace DNA vstříknuté do miliard lidí.

Rose poukazuje na další práci: Reverzně transkribovaná SARS-CoV-2 RNA může být integrována do genomu kultivovaných lidských buněk a může být vizualizována ve vzorcích pacientovy tkáně (Zhang et al.). 

Ta zahrnuje RNA viru, která se může integrovat do lidských buněk. Důležitý bod a důležité srovnání ve zmíněných studiích.

Pokud uvážíte, jak neuvěřitelné množství peněz bylo použito na nákup takzvaných „vakcín“ a různých dalších opatření, mělo by se požadovat, aby vlády světa konečně zahájily tato vyšetřování se zlomkem nákladů, které vynaložily na experimentální injekce.

Rose vysvětluje, že Zhangova práce ukazuje, jaké studie je třeba provést – nejen na buněčných kulturách ve zkumavkách – ale pomocí jeho metodologie na vzorcích od živých lidí. To umožňuje určit, jak často virová nebo vakcínová RNA vstupuje do lidské DNA. 

Na základě svých zkušeností a znalostí se domnívá, že k této integraci DNA dochází, ale bez dalšího vyšetřování a důkazů je tento předpoklad z velké části bezcenný.

Myslí tedy oběma směry a předem ničí jakékoli dětinské ověřování faktů neodbornými loutkami farmaceutických firem: Tvrzení o neintegraci je prostě nesmyslné, protože to nebylo prokázáno. Správně.

Integraci ani neintegraci nelze vážně potvrdit, pokud nebyl předložen žádný důkaz.

Jsou to především výrobci, regulační orgány a vlády, kdo má za povinnost poskytovat důkazy o integraci či neintegraci. Nicméně nikdo z nich o důkazy nestojí.

Rose poukazuje na to, že americká CDC tvrdí, že mRNA „vakcíny“ se neintegrují do lidské DNA – a to bez jakýchkoli důkazů, které by toto tvrzení podpořily.