Dříve tajná druhá studie společnosti Pfizer ukazuje, že schválení bylo pro úplně jinou „vakcínu“

Mezinárodní novináři z alternativních médií zkoumají přesný proces vývoje, testování a distribuce takzvaných „vakcín“ proti Covid-19. Nyní došlo k dalšímu průlomu, který zcela mění oficiální příběh.

Takzvaný „Proces 2“, studie v rámci schvalovací studie Pfizer, byl až donedávna dobře střeženým tajemstvím. Dokumenty ukazují, že takzvané vakcíny distribuované po celém světě byly vyrobeny jinou, mnohem nebezpečnější a problematičtější výrobní metodou, než byla schválena.

Vodítka k „procesu 2“ byla po celou dobu skryta v klinické studii vakcíny COVID společnosti Pfizer. Zjištění novinářů z War Room a DailyClout jsou ohromující a šokující. 

Americký úřad pro potraviny a léčiva (FDA) si byl vědom toho, že nežádoucí vedlejší účinky byly u subjektů z procesu 2 velmi časté, ale neexistuje žádný důkaz, že by agentura jednala na základě těchto alarmujících zjištění – tedy s úmyslem poškodit. 

„Studie ve studii“, nazvaná Proces 2, dosud nebyla objevena v desítkách tisíc dokumentů společnosti Pfizer, které musela FDA na základě soudního rozhodnutí zveřejnit. 

Týmy DailyClout přezkoumaly expertní svědectví od Joshe Guetzkowa Ph.D. z Tel Aviv Hebrew University, které bylo použito v soudním sporu ve Spojeném království a začal hledat důkazy o existenci a následných studijních datech 250 subjektů, které se měly zúčastnit experimentu jménem Evropské lékové agentury (EMA).

Dobrovolnice War Room/DailyClout, lékárnice Erika Delph, si všimla anomálie v číslech randomizace, která odpovídala číslům a datům v této přiložené „studii v rámci studie“. Tato data analyzovali datoví analytici a lékařští experti. 

To, co zjistili, je šokující: 502 subjektů se zúčastnilo „testu v rámci testu“ vakcíny Pfizer COVID a dostalo lék, který byl kontaminován nepřijatelně vysokými hladinami DNA plazmidů.

Někdo by se to mohl pokusit odmítnout jako nedopatření nebo nehodu. Z dokumentačních poznámek však vyplývá, že to bylo úmyslné, a že společnost Pfizer věděla, že 252 nešťastným testovacím subjektům dává úplně jinou injekci, než jakou si zapsali.

Tato skutečnost sama o sobě porušuje Norimberský kodex z roku 1947, který říká, že je nezákonné provádět pokusy na lidech bez souhlasu po podrobných a úplných informacích.

Pojmy „Proces 1“ a „Proces 2“ byly zmíněny společností Pfizer v různých iteracích protokolu klinické studie pro tuto novou lékovou platformu, která byla určena pro použití po celém světě. „Proces“ se týká způsobu, jakým byla „vakcína“ vyrobena.

Původní výrobní proces pro BNT162b2, klinickou studii COVID „vakcíny“ společnosti Pfizer, využíval techniku ​​replikace (amplifikace) messenger RNA známou jako PCR (polymerázová řetězová reakce). 

Funguje to v podstatě jako kopírka, kde se replikuje/klonuje původní mRNA. Toto se nazývá „Proces 1“.

Komerčně je takový proces drahý a bylo by potřeba jej výrazně zlepšit, aby poskytoval dostatečné množství dávek pro celý svět. Pro komerční využití produktu byla použita osvědčená metoda hromadné výroby, bakterie E.Coli. Tato technika hromadné výroby je „Proces 2.“ 

Ošemetným problémem bylo, že „Proces 2“ používal zcela odlišný výrobní proces než produkt v klinickém hodnocení (Proces 1) a povolení k nouzovému použití (EUA) pro „vakcínu“ bylo uděleno na základě Procesu 1.

Proces 2 navíc nevyhovoval předepsané správné výrobní praxi (GMP), na které jsou založeny smlouvy mezi společností Pfizer a národy nebo EU. 

Nálezy z genetického sekvenování zbytkového produktu v lahvičkách vyrobených pomocí Procesu 2 Kevinem McKernanem potvrzují zprávy od jiných skupin, že existuje významná kontaminace modifikované mRNA vysokými hladinami fragmentů DNA plazmidu.

Tato kontaminace je připisována použití E. Coli během výroby. Tyto bakterie se přirozeně vyskytují v lidské střevní flóře a jsou běžným prostředkem hromadné produkce sekvencí mRNA. Požadovaný gen je vložen do kruhu DNA a bakterie tyto plazmidy nepřetržitě replikují.

Plazmidy produkované tímto procesem jsou purifikovány pomocí enzymů (DNAáza) a mají regulovanou horní hranici v konečném produktu kvůli teoretickým obavám o inkorporaci této DNA do lidského hostitelského genomu.

Přestože aktivní složka v Procesu 2 byla identická s Procesem 1, Evropská léková agentura (EMA) zaznamenala úroveň kontaminace DNA plazmidy a byla znepokojena, protože byla výrazně vyšší než dříve publikované úrovně bezpečnosti. 

EMA byla tak znepokojena, že požádala Pfizer a FDA, aby do konce klinické studie s přibližně 250 subjekty integrovaly nový postup.

Identifikovali jedinečnou kohortu na základě anomálních randomizačních čísel, která nedávala smysl ve srovnání se sekvencemi použitými v hlavní části klinické studie. Identifikovali také anomální čísla šarží obsahující produkty vyvinuté v rámci procesu 2. Těchto 502 subjektů bylo testováno na čtyřech místech ve Spojených státech, z nichž 250 sloužilo jako subjekty s placebem a dalších 252 obdrželo produkt Proces 2.

Produkt měl jedinečné číslo šarže dodavatele „ EE8493Z “ uvedené v dokumentu šarže společnosti Pfizer ( https://www.phmpt.org/wp-content/uploads/2022/06/125742_S1_M5_5351_c4591001-interim-mth6-patient – .pdf ).

Kohorta byla také oddělena od subjektů, které dostaly Proces 1, a od nezaslepené části studie po udělení EUA, ve které prakticky celá placebová skupina z hlavní studie dostala „vakcínu.“

Při přiblížení dat Procesu 2 je oddělení objektů vidět lépe.

Ve skupině subjektů z procesu 2 byl významný rozdíl v počtu nežádoucích příhod. To mělo vyvolat poplach mezi regulačními orgány, protože výsledky byly mnohem znepokojivější než významné vedlejší účinky (AE), které se vyskytly v předchozích klinických studiích (proces 1).

Přestože vedlejší účinky byly „nepatrné,“ byl mezi subjekty s placebem a podanou látkou velký rozdíl, 65 oproti 155, neboli 2,4krát více. Dalo by se proto očekávat další vyšetřování k určení příčiny, protože se jednalo o nový postup s cílem globálního zavedení.

Hlášení z Evropy bylo založeno na výpovědích svědků o „nouzové dávce“ EJ0553 použité u 11 subjektů na čtyřech místech jiných než v mini klinické studii (místa 1001, 1002, 1003 a 1007). 

V dokumentu s tímto číslem šarže společnosti Pfizer má produkt „Proces 2“ také označení „Z“, které mohlo být použito k identifikaci produktu vyrobeného pomocí nového procesu.

Pro USA by neměl být používán žádný výrobek vyrobený mimo zemi. Ale existují důkazy od australského regulátora, Therapeutic Goods Administration (TGA) v dokumentu ( FOI 3659 Document 4) s názvem „BNT162b2 (PF-07302048) Zpráva o srovnatelnosti pro šarže léčivých přípravků PPQ“ – podle toho byla šarže EJ0553Z vyrobena v Puurs v Belgii a uvolněna jako „nouzová dodávka.“

Nové poznatky o vakcínách a procesu 2 jsou založeny na empirických důkazech, které již byly publikovány v rámci dokumentů společnosti Pfizer .

V důsledku toho různé profily vedlejších účinků ukázaly, že produkt z procesu 2 byl odlišný od produktu z procesu 1. Vzhledem k tomuto bezpečnostnímu signálu měla FDA vzít na vědomí a rozhodnout, že klinickou studii je třeba opakovat, protože se jednalo o jiný produkt s odlišným bezpečnostním profilem.

Proces 2 měl být předmětem samostatného klinického hodnocení, protože významné bezpečnostní signály vyplynuly z malého počtu subjektů testovaných na konci klinického hodnocení před schválením EUA. Kontaminace detekovaná fragmenty DNA plazmidu mnohonásobně překročila maximální hodnotu povolenou EMA.

Údaje nalezené v dokumentech společnosti Pfizer ukazují, že všech 502 subjektů, které tvořily dodatečnou „studii v rámci studie,“ vykazovalo silný bezpečnostní signál díky vyššímu výskytu nežádoucích vedlejších účinků.

Testovaný a schválený proces nebyl nikdy veřejně spuštěn a zpřístupněn světové populaci. Místo toho veřejnost obdržela pouze produkt Proces 2 kontaminovaný plazmidy DNA.

Pokud by tato tvrzení mohla být u soudu prokázána na základě důkazů z Daily Clout a War Room, vše by to změnilo, protože celosvětově podávané takzvané vakcíny nemají nikde žádné schválení – šlo by o záměrné klamání veřejnosti.