Centrální banky nakupují ve velkém zlato

Rekordní nákupy zlata, které byly zaznamenány zejména v průběhu letošního roku, nekončily ani během léta. V některých případech mohou nákupy souviset s pokračující dedolarizací.

Jako obvykle zaznamenala největší nákupy Čína, ale kupodivu mezi těmi, kdo nakupoval v červenci ve větší míře, byla také ČNB.

Našeho zlata jsme se již ostatně – za vydatné pomoci tehdejšího guvernéra ČNB Tošovského – zbavili jeho poměrně nevýhodným prodejem do ciziny. Zlato se rozprodalo koncem 90. let v době, kdy bylo na svém minimu.

Odprodej zlata měl v té době za velmi nevýhodnou cenu probíhat ve dvou fázích.  Průběhem roku 1997 bylo prodáno 25 tun a o rok později celých 31 tun zlata. V té době však nebyl Tošovský jen guvernérem ČNB, ale krátce byl také premiérem úřednické vlády.

V rezervách ČNB tak zřejmě mnoho zlata nezůstalo.

Zlato je však zejména nyní, kdy dochází k postupné dedolarizaci opět v kurzu. A nakupuje ho spousta centrálních bank, nejen ČNB…

Po návratu k čistým nákupům zlata v červnu centrální banky v červenci dále zvýšily své zlaté rezervy.

Podle posledních údajů Světové rady pro zlato oznámily globální centrální banky v červenci čisté nákupy ve výši 55 tun.

V březnu, dubnu a květnu centrální banky vykázaly čisté prodeje zlata, a to především kvůli tomu, že Turecko za toto tříměsíční období prodalo 160 tun zlata. 

Podle World Gold Council se jednalo o specifickou reakci na dynamiku místního trhu a pravděpodobně neodrážela změnu dlouhodobé strategie turecké centrální banky v oblasti zlata.

To se potvrdilo v červnu, kdy se turecká centrální banka vrátila k nákupům a zvýšila své rezervy o 11 tun zlata. V červenci dále navýšila své rezervy nákupem 17 tun zlata.

Podle World Gold Council turecká vláda na začátku srpna znovu zavedla kvóty na dovoz zlata. Uvidí se, zda to povede k obnovení prodeje zlata centrální banky, pokud místní poptávka po zlatě zůstane vysoká.

Turecká vláda nedávno zvýšila prognózu inflace pro zemi na 65 %.

Největším kupcem zlata byla v červenci Čínská lidová banka, která do svých držeb přidala 23 tun. Čínská centrální banka nakupovala zlato již devátý měsíc v řadě. 

Od začátku roku je největším odběratelem zlata také Čína, která navýšila své oficiální rezervy o 188 tun. Čínská lidová banka nyní oficiálně drží 2 136 tun zlata, což představuje 4 % jejích celkových rezerv.

V minulosti Čína své zásoby opakovaně navyšovala a pak se zase držela zpátky.

Čínská lidová banka v letech 2002 až 2009 nashromáždila 1 448 tun zlata a poté více než dva roky nehlásila nic, než loni na podzim obnovila hlášení.

Mnozí spekulují, že Číňané během těchto let ticha nadále neoficiálně zvyšovali své držby zlata.

Ve skutečnosti se vždy spekulovalo o tom, že Čína vlastní mnohem více zlata, než oficiálně uvádí. 

Jak poznamenal Jim Rickards na Mises Daily v roce 2015, mnozí spekulují, že Čína „neoficiálně“ drží několik tisíc tun zlata v samostatném zařízení zvaném Státní správa pro zahraniční směny (SAFE).

V loňském roce došlo k velkému, nehlášenému nárůstu držby zlata centrálních bank.

Mezi centrální banky, které často nehlásí své nákupy, patří Čína a Rusko. Mnoho analytiků má podezření, že Čína je tajným kupcem, který hromadí zlato, aby minimalizoval svou závislost na dolaru.

Významným kupcem zlata byla v červenci také Polská národní banka (NBP), která navýšila své držby o 22 tun. Byl to čtvrtý měsíc po sobě, co polská centrální banka nakoupila zlato, celkem 71 tun.

Na podzim roku 2021 prezident Polské centrální banky Adam Glapiński uvedl, že centrální banka plánuje v roce 2022 navýšit své rezervy o 100 tun zlata. Není jasné, proč banka tento plán neuskutečnila, ale nyní je od tohoto cíle vzdálena o pouhých 29 tun.

Při oznámení plánu navýšení zlatých rezerv Glapiński řekl, že vlastnictví zlata je otázkou finanční bezpečnosti a stability.

Zlato si zachová svou hodnotu, i když někdo vypne globální finanční systém a zničí tradiční aktiva založená na elektronickém účetnictví. Samozřejmě nepředpokládáme, že se tak stane. 

Ale jak se říká: předem varován je vždy zajištěn. A povinností centrální banky je být připravena i na ten nejhorší scénář. Proto vidíme zvláštní místo pro zlato v našem procesu řízení měny.

V červenci nakoupily zlato další tři centrální banky.

• Katar – 3 tuny
• Singapur – 2 tuny
• Česká republika – 2 tuny

Libyjská centrální banka oznámila v červnu nákup zlata ve výši 30 tun poté, co již byly shromážděny údaje za tento měsíc.

Je příznačné, že se objevují zprávy, že Rusko v nadcházejících měsících obnoví nákup cizí měny a zlata, ale o tomto plánu je jen málo podrobností.

Největšími prodejci zlata byly v červenci Kazachstán (4 tuny) a Uzbekistán (11 tun). Není neobvyklé, že banky, které nakupují na domácím trhu – jako Uzbekistán a Kazachstán – střídavě nakupují a prodávají.

Navzdory velkému prodeji Turecka na začátku roku činily čisté nákupy centrální banky v první polovině roku 387 tun. To byla nejvyšší hodnota v první polovině roku od zahájení čtvrtletního sběru dat v roce 2000. Pokračoval tak trend růstu zlatých rezerv pozorovaný v loňském roce.

Celkový nákup zlata centrálními bankami činil 1 136 tun. Jednalo se o nejvyšší čistý nákup od roku 1950, včetně odstranění směnitelnosti dolaru za zlato v roce 1971. Byl to 13. rok v řadě, kdy centrální banky prováděly čisté nákupy zlata.

Podle nedávného průzkumu zlatých rezerv centrálních bank v roce 2023, který provedla World Gold Council, 24 procent centrálních bank plánuje v příštích 12 měsících zvýšit své zlaté rezervy. 

Sedmdesát jedna procent dotázaných centrálních bank očekává, že v příštích 12 měsících porostou celkové světové rezervy. To odpovídá nárůstu o deset procentních bodů oproti předchozímu roku.