Po masakrech bílých farmářů a dalších výhružkách smrtí jim přišla nabídka na azyl v Evropě

Jak jste si zde mohli přečíst asi před týdnem, tak předseda třetí největší jihoafrické strany, Julius Malema, vyzval na stadionu při předvolební akci černochy, aby zabíjeli bílé farmáře (Búry).

Před více než 100 000 lidmi na fotbalovém stadionu křičel:

Střílejte a zabíjejte Búry!

Přitom napodoboval zvuky výstřelů ústy. Pak zazpíval píseň s textem: „Zabij farmáře, zabij Búra!“ „Zabij bílého rolníka, zabij Búry!“ Dav na fotbalovém stadionu se nadšeně připojil.

Od té doby došlo k bezpočtu útoků na farmy – loupežím, fyzickému napadení, znásilnění i vraždám. Denně přibývají další útoky a není jisté, jak dlouho budou schopni bílí farmáři v zemi přežívat.

Ačkoli opoziční vůdce John Steenhuisen, běloch z Demokratické aliance, kritizoval výzvu k vraždě, roku 2022 soud pro rovnost v Johannesburgu rozhodl, že použití a zpěv písně nepředstavuje nenávistný projev nebo podněcování k násilí.

Steenhuisen nicméně chce Malemu zažalovat před Radou OSN pro lidská práva. To ale ohroženým bílým Jihoafričanům nepomůže. Zejména proto, že Malema jednoduše kontroval:

Zkus to, chlapečku.

Je celkem jasné, že OSN nebude nikdy na straně bělochů.

Jak uvádí Daily Sun, druhý největší deník v Jižní Africe, spása pro bílé je na dosah ruky, protože Rusko nyní zve Búry, aby se vrátili do Evropy.

Vesnice mezi Moskvou a Petrohradem byla vybrána jako místo pro „africké vesnice“ a má poskytnout nový domov tisícům bílých Jihoafričanů.

30 osad je plánováno pro Búry, zemědělce evropského původu, jejichž předkové se před mnoha lety přestěhovali do Afriky. V případě úspěchu bude projekt realizován i v dalších regionech Ruska.

Z Holandska, odkud předkové Búrů do JAR přišli, jistě podobná nabídka nepřijde, protože tam jsou nyní tisíce farem likvidovány – a to bez náhrady.

Búrové pocházejí z holandských osadníků, kteří se usadili v oblasti Kapského Města kolem roku 1650. Země byla téměř neobydlená a zůstala tak až do počátku 18. století.

Teprve po zabavení anglickou korunou kolem roku 1806 byla země stále více objevována jako nový domov osadníků z Evropy.

Noví osadníci vytlačili domorodce a také holandské Búry, kteří byli poraženi v boji o moc v búrské válce v letech 1899 až 1902.

Britové reagovali jako vždy: uvěznili mnoho Búrů v takzvaných koncentračních táborech, pěstovali taktiku spálené země a zavedli apartheid, nicméně tato politika vedla k ekonomické prosperitě v zemi.

Vláda v Pretorii nedokázala odolat tlaku ze zahraničí a kapitulovala v roce 1994, kdy černoši převzali moc.

Dnes je Jihoafrická republika ekonomicky nevýznamná a je jednou z nejnebezpečnějších zemí na světě. Každou hodinu jsou zavražděni tři lidé a tento trend stoupá. Od roku 1991 bylo jen v Jižní Africe zavražděno 1 400 bílých farmářů.

Země je v současné době ovládána černou většinou, skládající se z bantuských skupin, jako jsou Xhosa, Zulu a Ndebele.

Výhrůžky smrtí bělochům připomínají výhrůžky v sousedním Zimbabwe, kdysi součásti britské kolonie Rhodesie a obilnice Afriky. Za dlouholetého diktátora Roberta Mugabeho tam byli bílí farmáři záměrně vyvlastňováni a vyháněni.

Také vyzýval k vraždění bělochů.

Bílí farmáři byli vražděni a znásilňováni. Zkonfiskovaná půda, stejně jako veškeré zboží a vybavení, byla „přerozdělena“ – podle afrických zvyků mezi rodiny a klanové členy mocných.

Po vyhnání bělochů se zkrachovalé Zimbabwe stalo jednou z nejchudších afrických zemí, přičemž většina lidí tam hladoví, protože o farmy se nikdo neumí starat.

V Global Hunger Index, každoroční publikaci, která porovnává situaci hladu na globální úrovni, je situace klasifikována jako „vážná.“ Fundraisingové organizace již vyzývají k darům: proti hladomoru, který začal výzvou k vraždění a likvidaci bělochů.

Následuje JAR osud Zimbabwe?