Další Gatesův projekt: Očkovací náplasti testované v Africe

Pro globalisty se rozvojové země zdají být v mnoha ohledech jen testovacími laboratořemi – pro geoinženýrské projekty i pro sporné farmaceutické studie.

V současné době se v Africe testuje nová technologie očkování: mikrojehličkové náplasti. Místo injekcí by mělo být očkování prováděno pomocí speciální náplasti.

Jak už to tak bývá, finanční prostředky pocházejí z nadace Billa a Melindy Gatesových. Tématu se ujímá očkovací vzdělávací program #Impffluter.

Micron Biomedical testoval mikrojehličkovou aplikaci vakcíny proti spalničkám a zarděnkám dětem v Gambii s podporou Bill & Melinda Gates Foundation a Centers for Disease Control and Prevention (CDC).

Transdermální náplasti se používají k léčbě nemocí, jako je kinetóza, od roku 1979, ale mnoho typů léků nemůže být přenášeno kůží, protože kůže je účinnou bariérou.

Vývojář vakcín Prausnitz z aliance GAVI roky hledal způsoby, jak prolomit kožní bariéru, aby se usnadnilo podávání léků. Až když začal spolupracovat s techniky pracujícími na počítačových mikročipech, dokázal najít způsoby, jak proniknout do přirozené bariéry kůže.

Řešení: Microarray injekce, tedy mikrojehličkové náplasti, které vypadají jako náplast a na kůži se nanášejí lisováním. To umožňuje mikrojehličkám proniknout do horní vrstvy kůže a dodat vakcínu. 

Mikrojehly vypadají velmi podobně jako tesáky kobry. Po několika minutách aplikace je náplast z kůže odstraněna. Protože se mikrojehličky rozpouštějí v kůži, nevzniká odpad z ostrých předmětů. To prý zlepšuje účinnost.

Dopravováním léků do vnějších vrstev kůže se mikrojehličková náplast zaměřuje na buňky v dermálním imunitním systému. 

Bylo prokázáno, že to vytváří zesílené imunitní reakce a vede k úspoře dávky, když jsou vakcíny podávány prostřednictvím těchto mikrojehličkových náplastí.

Mikrojehličková náplast se navíc zaměřuje na krevní kapiláry těsně pod epidermis, o čemž výrobní společnost tvrdí, že zvyšuje farmakokinetické a farmakodynamické účinky některých léků.

Výsledky africké studie:

Do klinické studie bylo zařazeno 45 dospělých, 120 kojenců ve věku 15–18 měsíců a 120 kojenců ve věku 9–10 měsíců, kteří byli náhodně vybráni, aby dostali vakcínu proti spalničkám a zarděnkám buď prostřednictvím microarray od Micronu nebo subkutánní (podkožní) injekcí.

Studie ještě nebyla zveřejněna, ale v tiskové zprávě Micron uvádí, že očkování mikrojehličkovou náplastí se ukázalo jako bezpečné a dobře tolerované, bez alergických reakcí nebo souvisejících závažných příhod.

Studie zjistila podobnou míru séroprotekce pro obě skupiny. kojenců. Po 42 dnech to bylo asi 90 %. Rodiče velmi kladně hodnotili možnost očkovat svá batolata bez jehly. Pocit ošetření je podobný jako u pevného suchého zipu.

Podle společnosti Fierce Pharma odráželo rozhodnutí Micronu poprvé otestovat novou technologii u dětí v Africe přesvědčení, že technologie mikrojehliček je zvláště vhodná pro dodávání vakcín v této části světa.

Technologie mikrojehliček je uznávána jako klíčová součást kontroly spalniček v subsaharské Africe i jinde. 

„To je částečně způsobeno potenciální snadnou administrativou, sníženými požadavky na chladicí řetězec a menším množstvím odpadu s ostrými hranami,“ řekl Dr. Ed Clarke v prohlášení.

Proč raději nepodávají vitamín A? Nedostatek vitaminu A je v Africe rozšířený. Je mnohem levnější, snadněji se podává a výrazně snižuje případy spalniček.

Dr Clarke, výzkumník London School of Hygiene and Tropical Medicine, který studii vedl, také obdržel peníze od Gatesovy nadace na studium dalších vakcín v Gambii.

Mnoho vědců vyjádřilo naprosto oprávněnou obavu, že výzkum prováděný mezinárodními organizacemi na globálním Jihu, a zejména Gates Foundation, je nezodpovědný a může mít za následek vážné poškození testované populace. 

Co tam usnadňuje testování léků a vakcín? Má to něco společného s korupcí, že se volí právě takové země s velmi chudým obyvatelstvem?

Tyto kampaně v oblasti veřejného zdraví v Africe a dalších rozvíjejících se ekonomikách přesunuly rozsáhlé klinické studie netestovaných nebo neschválených léků do rozvojových zemí pod rouškou záchrany životů. 

Podávání léků je méně regulované, levnější a těžko dohledatelné.

Nyní probíhají také zkoušky náplastí s vakcínami proti COVID-19, sezónní chřipce a hepatitidě B, zatímco náplasti s vakcínou proti lidskému papilomaviru, tyfu a rotaviru jsou v preklinickém vývoji.

Očekává se, že trh mikrojehličkových vakcín pouze pro jednu vakcínu proti chřipce do roku 2030 dosáhne 2,3 miliardy dolarů.

Nyní se vážně zeptejte sami sebe: jde Billu Gatesovi a jemu podobným o zdraví nebo o peníze a plnění depopulačních plánů?